Book 12 Chapter 199 | |
1 | manur uvāca |
1 | yadā te pañcabhiḥ pañca vimuktā manasā saha
atha tad drakṣyase brahma maṇau sūtram ivārpitam |
2 | tad eva ca yathā sūtraṃ suvarṇe vartate punaḥ
muktāsv atha pravāleṣu mṛnmaye rājate tathā |
3 | tadvad goṣu manuṣyeṣu tadvad dhastimṛgādiṣu
tadvat kīṭapataṃgeṣu prasaktātmā svakarmabhiḥ |
4 | yena yena śarīreṇa yad yat karma karoty ayam
tena tena śarīreṇa tat tat phalam upāśnute |
5 | yathā hy ekarasā bhūmir oṣadhyātmānusāriṇī
tathā karmānugā buddhir antarātmānudarśinī |
6 | jñānapūrvodbhavā lipsā lipsāpūrvābhisaṃdhitā
abhisaṃdhipūrvakaṃ karma karmamūlaṃ tataḥ phalam |
7 | phalaṃ karmātmakaṃ vidyāt karma jñeyātmakaṃ tathā
jñeyaṃ jñānātmakaṃ vidyāj jñānaṃ sadasadātmakam |
8 | jñānānāṃ ca phalānāṃ ca jñeyānāṃ karmaṇāṃ tathā
kṣayānte tat phalaṃ divyaṃ jñānaṃ jñeyapratiṣṭhitam |
9 | mahad dhi paramaṃ bhūtaṃ yuktāḥ paśyanti yoginaḥ
abudhās taṃ na paśyanti hy ātmasthā guṇabuddhayaḥ |
10 | pṛthivīrūpato rūpam apām iha mahattaram
adbhyo mahattaraṃ tejas tejasaḥ pavano mahān |
11 | pavanāc ca mahad vyoma tasmāt parataraṃ manaḥ
manaso mahatī buddhir buddheḥ kālo mahān smṛtaḥ |
12 | kālāt sa bhagavān viṣṇur yasya sarvam idaṃ jagat
nādir na madhyaṃ naivāntas tasya devasya vidyate |
13 | anāditvād amadhyatvād anantatvāc ca so 'vyayaḥ
atyeti sarvaduḥkhāni duḥkhaṃ hy antavad ucyate |
14 | tad brahma paramaṃ proktaṃ tad dhāma paramaṃ smṛtam
tad gatvā kālaviṣayād vimuktā mokṣam āśritāḥ |
15 | guṇais tv etaiḥ prakāśante nirguṇatvāt tataḥ param
nivṛttilakṣaṇo dharmas tathānantyāya kalpate |
16 | ṛco yajūṃṣi sāmāni śarīrāṇi vyapāśritāḥ
jihvāgreṣu pravartante yatnasādhyā vināśinaḥ |
17 | na caivam iṣyate brahma śarīrāśrayasaṃbhavam
na yatnasādhyaṃ tad brahma nādimadhyaṃ na cāntavat |
18 | ṛcām ādis tathā sāmnāṃ yajuṣām ādir ucyate
antaś cādimatāṃ dṛṣṭo na cādir brahmaṇaḥ smṛtaḥ |
19 | anāditvād anantatvāt tad anantam athāvyayam
avyayatvāc ca nirdvaṃdvaṃ dvaṃdvābhāvāt tataḥ param |
20 | adṛṣṭato 'nupāyāc ca apy abhisaṃdheś ca karmaṇaḥ
na tena martyāḥ paśyanti yena gacchanti tat param |
21 | viṣayeṣu ca saṃsargāc chāśvatasya ca darśanāt
manasā cānyad ākāṅkṣan paraṃ na pratipadyate |
22 | guṇān yad iha paśyanti tad icchanty apare janāḥ
paraṃ naivābhikāṅkṣanti nirguṇatvād guṇārthinaḥ |
23 | guṇair yas tv avarair yuktaḥ kathaṃ vidyād guṇān imān
anumānād dhi gantavyaṃ guṇair avayavaiḥ saha |
24 | sūkṣmeṇa manasā vidmo vācā vaktuṃ na śaknumaḥ
mano hi manasā grāhyaṃ darśanena ca darśanam |
25 | jñānena nirmalīkṛtya buddhiṃ buddhyā tathā manaḥ
manasā cendriyagrāmam anantaṃ pratipadyate |
26 | buddhiprahīṇo manasāsamṛddhas; tathā nirāśīr guṇatām upaiti
paraṃ tyajantīha vilobhyamānā; hutāśanaṃ vāyur ivendhanastham |
27 | guṇādāne viprayoge ca teṣāṃ; manaḥ sadā buddhiparāvarābhyām
anenaiva vidhinā saṃpravṛtto; guṇādāne brahmaśarīram eti |
28 | avyaktātmā puruṣo 'vyaktakarmā; so 'vyaktatvaṃ gacchati hy antakāle
tair evāyaṃ cendriyair vardhamānair; glāyadbhir vā vartate karmarūpaḥ |
29 | sarvair ayaṃ cendriyaiḥ saṃprayukto; dehaḥ prāptaḥ pañcabhūtāśrayaḥ syāt
nāsāmarthyād gacchati karmaṇeha; hīnas tena parameṇāvyayena |
30 | pṛthvyā naraḥ paśyati nāntam asyā; hy antaś cāsyā bhavitā ceti viddhi
paraṃ nayantīha vilobhyamānaṃ; yathā plavaṃ vāyur ivārṇavastham |
31 | divākaro guṇam upalabhya nirguṇo; yathā bhaved vyapagataraśmimaṇḍalaḥ
tathā hy asau munir iha nirviśeṣavān; sa nirguṇaṃ praviśati brahma cāvyayam |
32 | anāgatiṃ sukṛtimatāṃ parāṃ gatiṃ; svayaṃbhuvaṃ prabhavanidhānam avyayam
sanātanaṃ yad amṛtam avyayaṃ padaṃ; vicārya taṃ śamam amṛtatvam aśnute |