Input by the Sri Lanka Tripitaka Project [PTS Vol Pug -] [\z Pp /] [\f I /] [PTS Page 001] [\q 1/] [BJT Vol Pug -] [\z Pp /] [\w I /] [BJT Page 240] [\x 240/] Abhidhammapiñake Puggalapa¤¤attippakaraõaü Abhidhammapiñake Puggala pa¤¤attippakaraõaü ÚÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄ¿ ³ THIS TEXT FILE IS FOR REFERENCE PURPOSES ONLY! ³ ³ COPYRIGHT AND TERMS OF USAGE AS FOR SOURCE FILE. ³ ³ ³ ³ Text converted to Classical Sanskrit Extended ³ ³ (CSX) encoding: ³ ³ ³ ³ description character = ASCII ³ ³ ³ ³ long a à 224 ³ ³ long A â 226 ³ ³ long i ã 227 ³ ³ long I ä 228 ³ ³ long u å 229 ³ ³ long U æ 230 ³ ³ vocalic r ç 231 ³ ³ vocalic R è 232 ³ ³ long vocalic r é 233 ³ ³ vocalic l ë 235 ³ ³ long vocalic l í 237 ³ ³ velar n ï 239 ³ ³ velar N ð 240 ³ ³ palatal n ¤ 164 ³ ³ palatal N ¥ 165 ³ ³ retroflex t ñ 241 ³ ³ retroflex T ò 242 ³ ³ retroflex d ó 243 ³ ³ retroflex D ô 244 ³ ³ retroflex n õ 245 ³ ³ retroflex N ö 246 ³ ³ palatal s ÷ 247 ³ ³ palatal S ø 248 ³ ³ retroflex s ù 249 ³ ³ retroflex S ú 250 ³ ³ anusvara ü 252 ³ ³ anusvara (overdot) § 167 ³ ³ capital anusvara ý 253 ³ ³ visarga þ 254 ³ ³ (capital visarga 255) ³ ³ ³ ³ Other characters of the CSX encoding table are ³ ³ not included. Accents have been dropped in order ³ ³ to facilitate word search. ³ ÀÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÙ Namo tassa bhagavato arahato sammàsambuddhassa 1. Màtikà Cha pa¤¤attiyo: khandhapa¤¤atti, àyatanapa¤¤atti, dhàtupa¤¤atti, saccapa¤¤atti, indriyapa¤¤atti, puggalapa¤¤attã ti. Kittàvatà khandhànaü khandhapa¤¤atti: yàvatà pa¤cakkhandho, råpakkhandho vedanàkkhandho sa¤¤àkkhandho saïkhàrakkhandho vi¤¤àõakkhandho. Ettàvatà khandhànaü khandhapa¤¤atti. Kittàvatà àyatanànaü àyatanapa¤¤atti: yàvatà dvàdasàyatanàni cakkhàyatanaü råpàyatanaü sotàyatanaü saddàyatanaü ghànàyatanaü gandhàyatanaü jivhàyatanaü rasàyatanaü kàyàyatanaü phoññhabbàyatanaü manàyatanaü dhammàyatanaü. Ettàvatà àyatanànaü àyatanapa¤¤atti. Kittàvatà dhàtånaü dhàtupa¤¤atti: yàvatà aññhàrasadhàtuyo, cakkhudhàtu råpadhàtu cakkhuvi¤¤àõadhàtu, sotadhàtu saddadhàtu sotavi¤¤àõadhàtu, ghànadhàtu gandhadhàtu ghànavi¤¤àõadhàtu, jivhàdhàtu rasadhàtu jivhàvi¤¤àõadhàtu, kàyadhàtu phoññhabbadhàtu kàyavi¤¤àõadhàtu, manodhàtu dhammadhàtu manovi¤¤àõadhàtu. Ettàvatà dhàtånaü dhàtupa¤¤atti. [PTS Page 002] [\q 2/] Kittàvatà saccànaü saccapa¤¤atti: yàvatà cattàri saccàni, dukkhasaccaü samudayasaccaü nirodhasaccaü maggasaccaü. Ettàvatà saccànaü saccapa¤¤atti. [BJT Page 242] [\x 242/] Kittàvatà indriyànaü indriyànaü indriyapa¤¤atti: yàvatà bàvãsatindriyàni: cakkhundriyaü sotindriyaü ghànindriyaü jivhindriyaü kàyindriyaü manindriyaü itthindriyaü purisindriyaü jãvitindriyaü sukhindriyaü dukkhindriyaü somanassindriyaü domanassindriyaü upekkhindriyaü saddhindriyaü viriyindriyaü satindriyaü samàdhindriyaü pa¤¤indriyaü ana¤¤àta¤¤àssàmãtindriyaü a¤¤indriyaü a¤¤àtàvindriyaü. Ettàvatà indriyànaü indriyapa¤¤atti. Kittàvatà praggalànaü puggalapa¤¤atti: 1. Samayavimutto 2. Asamayavimutto 3. Kuppadhammo 4. Akuppadhammo 5. Parihànadhammo 6. Aparihànadhammo 7. Cetanàbhabbo 8. Anurakkhanàbhabbo 9. Puthujjano 10. Gotrabhå 11. Bhayåparato 12. Abhayåparato 13. Bhabbàgamano 14. Abhabbàgamano 15. Niyato 16. Aniyato 17. Pañipannako 18. Phaleñhãto 19. Samasãsã 20. hãtakappã 21. Ariyo 22. Anariyo 23. Sekho1 24. Asekho2 25. Nevasekho nàsekho3 26. Tevijjo 27. Chaëabhi¤¤o [PTS Page 003] [\q 3/] 28. Sammàsambuddho 29. Paccekabuddho4 30. Ubhatobhàgavimutto 31. Pa¤¤àvimutto 32. Kàyasakkhã 33. Diññhappatto 34. Saddhàvimutto 35. Dhammànusàrã 36. Saddhànusàrã 37. Sattakkhattuparamo 38. Kolaükolo 39. Ekabãjã 40. Sakadàgàmã 41. Anàgàmi. 42. Antaràparinibbàyã 43. Upahaccaparinibbàyã 44. Asaïkhàraparinibbàyã 45. Sasaïkhàraparinibbàyã 46. Uddhaüsoto akaniññhagàmi 1. Sekkho - machasaü sãmu. 2. Asekkho - machasaü 3. Nevasekkhanàsekkho - machasaü 4. Paccekasambuddho - machasaü [BJT Page 244] [\x 244/] 47. Sotàpanno, sotàpattiphala sacchikiriyàya pañipanno 48. Sakadàgàmã, sakadàgàmãphala sacchikiriyàya pañipanno 49. Anàgàmã, anàgàmãphala sacchikiriyàya pañipanno. 50. Arahà, arahattaphala sacchikiriyàya1 pañipanno Ekaka màtikà niññhità 2. Duka màtikà 1. Kodhano ca upanàhã ca 2. Makkhã ca paëàsã ca 3. Issåkã ca maccharã ca 4. Sañho ca màyàvã ca 5. Ahiriko ca anottappã ca 6. Dubbavo ca pàpamitto ca [PTS Page 004] [\q 4/] 7. Indriyesu aguttadvàro ca bhojane amatta¤¤å ca 8. Muññhassati ca asampajàno ca 9. Sãlavipanno ca diññhivipanno ca 10. Ajjhattasa¤¤ojano ca bahiddhàsa¤¤ojano ca 11. Akkodhano ca anupanàhã ca 12. Amakkhã ca apalàsã ca 13. Anissåkã ca amaccharã ca 14. Asañho ca amàyàvã ca 15. Hirimà ca ottappi ca 16. Suvaco ca kalyàõamitto ca 17. Indriyesu guttadvàro ca bhojane matta¤¤å ca 18. Upaññhitasati ca sampajàno ca 19. Sãlasampanno ca diññhisampanno ca 20. Dve puggalà dullabhà lokasmiü 21. Dve puggalà dutappayà 22. Dve puggalà sutappayà 23. Dvinnaü puggalànaü àsavà vaóóhanti 25. Hãnàdhimutto ca paõãtàdhimutto ca 26. Titto ca tappetà ca Draka màtikà niññhità 1. Arahattàya - [PTS.] [BJT Page 246] [\x 246/] 3. Tika màtikà 1. Niràyo àsaüso vigatàso. 2. Tayo gilànåpamà puggalà. 3. Kàyasakkhã diññhippanno saddhàvimutto. 4. Gåthabhàõã pupphabhàõã madhubhàõã. 5. Arukåpama1 citto puggalo vijjåpamacitto puggalo vajiråpamacitto puggalo. 6. Andho ekacakkhu dvicakkhu. 7. Avakujjapa¤¤o puggalo ucchaïgapa¤¤o puggalo puthrapa¤¤o puggalo. [PTS Page 005] [\q 5/] 8. Atthekacco puggalo kàmesu ca bhavesu ca avãtaràgo, atthekacco puggalo kàmesu vãtaràgo bhavesu avãtaràgo, atthekacco puggalo kàmesu ca bhavesu ca vãtaràgo. 9. Pàsàõalekhupamo puggalo pañhavilekhåpamo puggalo udakalekhupamo puggalo. 10. Tayo potthakupamà puggalà. 11. Tayo kàsikavatthåpamà puggalà. 12. Suppameyyo, duppameyyo, appameyyo. 13. Atthekacco puggalo na sevitabbo na bhajitabbo na payirupàsitabbo. Atthekacco puggalo sevitabbo bhajitabbo payirupàsitabbo, atthekacco puggalo sakkatvà sevitabbo bhajitabbo payirupàsitabbo. 14. Atthekacco puggalo jigucchitabbo na sevitabbo na bhajitabbo na payirupàsitabbo, Atthekacco puggalo ajjhupekkhitabbo na sevitabbo na bhajitabbo na payirupàsitabbo, Atthekacco puggalo sevitabbo bhajitabbo payirupàsitabbo. 1. Aruõupama - [PTS] [BJT Page 248] [\x 248/] 15. Atthekacco puggalo sãlesu paripårakàrã samàdhismiü mattasokàrã pa¤¤àya mattasokàrã. Atthekacco puggalo sãlesu ca paripårakàri samàdhismiü ca paripårakàrã pa¤¤àya mtatasokàrã. Atthekacco puggalo sãlesu ca paripårakàrã samàdhismiü ca paripårakàrã pa¤¤àya ca paripårakàrã. 16. Tayo satthàro, aparepi tayo satthàro. Taki màtikà niññhità. 4. Catukka màtikà 1. Asappuriso, asappurisena asappurisataro, sappuriso. Sappurisena sappurisataro. 2. Pàpo, pàpena pàpataro, kalyàõo, kalyàõena kalyàõa taro. [PTS Page 006] [\q 6/] 3. Pàpadhammo, pàpadhammena pàpadhammataro, kalyàõadhammo, kalyàõadhammena kalyàõadhammataro. 4. Sàvajjo, vajjabahulo, appavajjo, anavajjo. 5. Ugghañita¤¤å, vipa¤cita¤¤å1, neyyo, padaparamo. 6. Yuttapañibhàno no muttapañibhàno, muttapañibhàno no yuttapañibhàno, yuttapañibhàno ca muttapañibhàno ca, neva yuttapañibhàno no muttapañibhàno. 7. Cattàro dhammakathikà puggalà. 8. Cattàro valàhakåpamà puggalà. 9. Cattàro måsikåpamà puggalà. 10. Cattàro amabåpamà puggalà. 11. Cattàro kumbhåpamà puggalà. 12. Cattàro udakarahadupamà puggalà. 13. Cattàro balivaddåpamà2 puggalà. 14. Cattàro àsivisåpamà puggalà. 1. Vipacita¤¤å - sãmu. 2. Balãbaddåpamà - machasaü. [BJT Page 250] [\x 250/] 15. Atthekacco puggalo, ananuvicca apariyogàhetvà avaõõàrahassà vaõõaü bhàsità hoti, Atthekacco puggalo ananuvicca apariyogàhetvà vaõõàrahassa avaõõaü bhàsità hoti, Atthekacco puggalo ananuvicca apariyogàhetvà appasàdaniye ñhàne pasàdaü upadaüsità hoti, Atthekacco puggalo ananuvicca apariyogàhetvà pasàdaniye ñhàne appasàdaü upadaüsità hoti. 16. Atthekacco puggalo anuvicca pariyogàhetvà avaõõàrahassa avaõõaü bhàsità hoti, Atthekacco puggalo anuvicca pariyogàhetvà vaõõàrahassa vaõaõaü bhàsità hoti, Atthekacco puggalo anuvicca pariyogàhetvà appasàdaniye ñhàne appasàdaü upadaüsità hoti, Atthekacco puggalo anuvicca pariyogàhetvà pasàdaniye ñhàne pasàdaü upadaüsitàhoti. 17. Atthekacco puggalo avaõõàrahassa avaõõaü bhàsità hoti bhåtaü tacchaü kàlena, no ca kho vaõõàrahassa vaõõaü bhàsità hoti bhåtaü tacchaü kàlena, Atthekacco puggalo vaõaõàrahassa vaõõaü bhàsità hoti bhåtaü tacchaü kàlena, no ca kho avaõõàrahassa avaõõa. Bhàsità hoti bhåtaü tacchaü kàlena, Atthogacco puggalo avaõõàrahassa avaõõaü bhàsità hoti [PTS Page 007] [\q 7/] bhåtaü tacchaü kàlena, vaõõarahassa vaõõaü bhàsità hoti bhåtaü tacchaü kàlena. Atthekacco puggalo neva avaõõàrahassa avaõõaü bhàsità hoti bhåtaü tacchaü kàlena, no ca vaõõàrasahha vaõõaü bhàsità hoti bhåtaü tacchaü kàlena. [BJT Page 252] [\x 252/] 18. Uññhànaphalåpajãvã no pu¤¤aphalåpajãvã, Pu¤¤aphalåpajãvã no uññhànaphalåpajãvã, Uññhànaphalåpajãvã ca pu¤¤aphalåpajãvã ca. Neva uññhànaphalåpajãvã no pu¤¤aphalåpajãvã. 19. Tamotama paràyano, tamo jotiparàyano, jotiparàyano, jotitamaparàyano, joti joti paràyano. 20. Onatonato, onatunnato, unnatonato, unnatunnato. 21. Cattàro rukkhupamà puggalà. 22. Råpappamàõo råpappasanno, ghosappamàõo ghosappasanno, låkhappamàõo låkhappasanno, dhammappamàõo dhammappasanno. 23. Atthekacco puggalo attahitàya pañipanno hoti no parahitàya, Atthekacco puggalo parahitàya pañipanno hoti no attahitàya, Atthekacco puggalo attahitàya ceva pañipanno hoti parahitàya ca, Atthekacco puggalo nevattahitàya pañipanno hoti no parahitàya. 24. Atthekacco puggalo attantapo hoti attaparitàpanànuyogamanuyutto, Atthekacco puggalo parantapo hoti paraparitàpanànuyogamanuyutto, Atthekacco puggalo attantapo ca hoti attaparitàpanànuyogamanuyutto parantapo ca paraparitàpanànuyogamanuyutto, [BJT Page 254] [\x 254/] Atthekacco puggalo neva attantapo hoti na attaparitàpanànuyogamanuyutto, na parannapo na paraparitàpanànuyogamanuyutto, so anattantapo aparantapo diññhevadhamme nicchàto nibbuto sãtibhåto sukhapañisaüvedã brahmabhåtena attanà viharati. 25. Saràgo, sadoso, samoho, samàno. 26. Atthekacco puggalo làbhã hoti ajjhattaü ceto samathassa, na làbhã adhipa¤¤àdhammavipassanàya. [PTS Page 008] [\q 8/] Atthekacco puggalo làbhã hoti adhipa¤¤àdhammavipassanàya, na làbhã ajjhattaü cetosamathassa. Atthekacco puggalo làbhã ceva hoti ajjhattaü cetosamathassa, làbhã adhipa¤¤àdhammavipassanàya. Atthekacco puggalo neva làbhã hoti ajjhattaü cetosamathassa na làbhã adhipa¤¤àdhammavipassanàya. 27. Anusotagàmã puggalo, pañisotagàmã puggalo, ñhitatto puggalo, tiõõo pàragato1. Thale tiññhati bràhmaõo. 28. Appassuto sutena anuppanno, appassuto sutena uppanno, bahussuto sutena anuppanno, bahussuto sutena uppanno. 29. Samaõacalo, samaõapadumo, samaõapuõóarãko, samaõesu samaõasukhumàlo. Catukka màtikà niññhità. 1. Paraïgato - machasaü. [BJT Page 256] [\x 256/] 5. Pa¤caka màtikà 1. Atthekacco puggalo àrabhati1 ca vippañisàrã ca hoti ta¤ca cetovimuttiü pa¤¤àvimuttiü yathàbhåtaü nappajànàti, yatthassa te uppannà pàpakà akusalà dhammà aparisesà nirujjhanti. Atthekacco puggalo àrabhati na vippañisàrã ca hoti ta¤ca cetovimuttiü pa¤¤àvimuttiü yathàbhåtaü nappajànàti, yatthassa te uppannà pàpakà akusalà dhammà aparisesà nirujjhanti. Atthekacco puggalo nàrabhati vippañisàrã hoti ta¤ca cetovimuttiü pa¤¤àvimuttiü yathàbhåtaü nappajànàti yatthassa te uppannà pàpakà akusalà dhammà aparisesà nirujjhanti. Atthekacco puggalo nàrabhati na vippañisàrã hoti ta¤ca cetovimuttiü pa¤¤àvimuttiü yathàbhåtaü nappajànàti yatthassa te uppannà pàpakà akusalà dhammà aparisesà nirujjhanti. Atthekacco puggalo nàrabhati na vippañisàrã hoti ta¤ca ceto vimuttiü pa¤¤àvimuttiü yathàbhåtaü pajànàti yatthassa te uppannà pàpakà akusalà dhammà aparisesà nirujjhanti. [PTS Page 009] [\q 9/] 2. Datvà avajànàti, saüvàsena avajànàti, àdheyyamukho hoti, lolo hoti mando momåho hoti. 3. Pa¤ca yodhàjãvåpamà puggalà. 9. Pa¤ca àra¤¤ikà. 4. Pa¤ca piõóapàtikà. 10. Pa¤ca rukkhamålikà. 5. Pa¤ca khalupacchàbhattikà. 11. Pa¤ca abbhokàsikà. 6. Pa¤ca ekàsanikà. 12. Pa¤ca nesajjikà. 7. Pa¤ca paüsukålikà. 13. Pa¤ca yathàsanthatikà. 8. Pa¤ca tecãvarikà. 14. Pa¤ca sosànikà. Pa¤caka màtikà niññhità. 1. ârabbhati - machasaü. [BJT Page 258] [\x 258/] 6. Chakka màtikà 1. Atthekacco puggalo pubbe ananussutesu dhammesu sàmaü saccàni abhisambujjhati, tattha ca sabba¤¤utaü pàpuõàti balesu ca vasãbhàvaü. Atthekacco puggalo pubbe ananussutesu dhammesu sàmaü saccàni abhisambujjhati, na ca tattha sabba¤¤utaü pàpuõàti na ca balesu1 vasãbhàvaü. Atthekacco puggalo pubbe ananussutesu dhammesu sàmaü saccàni anabhisambujjhati diññheva dhamme dukkhassantakaro hoti, na ca sàvakapàramiü pàpuõàti. Atthekacco puggalo pubbe ananussutesu dhammesu sàmaü saccàni anabhisambujjhati na ca diññheva dhamme dukkhassantakaro hoti, anàgàmã hoti anàgannà itthattaü. Atthekacco puggalo pubbe ananussutesu dhammesu sàmaü saccàni anabhisambujjhati na ca diññheva dhamme dukkhassantakaro hoti, àgàmã hoti àgannà itthattaü. Chakka màtikà niññhità. [PTS Page 010] [\q 10/] 7. Sattaka màtikà 1. Satta udakåpamà puggalà: sakiü nimuggo nimuggova hoti, ummujjitvà nimujjati, ummujjitvà ñhito hoti, ummujjitvà vipassati viloketi, ummujjitvà patarati, ummujjitvà pañigàdhappatto hoti, ummujjitvà tiõõo hoti pàragato thale tiññhati bràhmaõo. 2. Ubhatobhàgavimutto, pa¤¤àvimutto, kàyasakkhã, diññhappatto, saddhàvimutto, dhammànusàrã, saddhànusàrã. Sattaka màtikà niññhità. 1. Phalesu - [PTS.] [BJT Page 260] [\x 260/] 8. Aññhaka màtikà 1. Cattàro maggasamaïgino, cattàro phalasamaïgino-puggalà. Aññhaka màtikà niññhità 9. Navaka màtikà 1. Sammà sambuddho, pacceka buddho, ubhatobhàgavimutto, pa¤¤àvimutto, kàyasakkhã, diññhappatto, saddhàvimutto, dhammànusàrã, saddhànusàrã. Navaka màtikà niññhità 10. Dasaka màtikà 1. Pa¤cannaü idha niññhà, pa¤cannaü idha vihàya niññhà. Dasaka màtikà niññhità Puggalapa¤¤atti màtikà niññhità. [BJT Page 262] [\x 262/] [PTS Page 011] [\q 11/] 1. Ekaka niddeso 1. Katamo ca puggalo samayavimutto: idhekacco puggalo kàlena kàlaü samayena samayaü aññhavimokkhe kàyena phassitvà1 viharati, pa¤¤àya cassa disvà ekacce àsavà parikkhãõà honti. Ayaü vuccati puggalo samaya vimutto. 2. Katamo ca puggalo asamayavimutto: idhekacco puggalo naheva kho kàlena kàlaü samayena samayaü aññhavimokkhe kàyena phassitvà viharati, pa¤¤àya cassa disvà àsavà parikkhãõà honti. Ayaü vuccati puggalo asamayavimutto. Sabbepi ariya puggalà ariyavimokkhe asamayavimuttà. 3. Katamo ca puggalo kuppadhammo: idhekacco puggalo làbhã hoti. Råpasahagatànaü và aråpasahagatànaü và samàpattãnaü, so ca kho na nikàmalàbhã hoti na akicchalàbhã na akasiralàbhã, na yatthicchakaü yadicchakaü yàvaticchakaü samàpajjatã'pi vuññhàtipi. hànaü kho panetaü vijjati yaü tassa puggalassa pamàdamàgamma tà samàpattiyo kuppeyyuü. Ayaü vuccati puggalo kuppadhammo. 4. Katamo ca puggalo akuppadhammo: idhekacco puggalo làbhã hoti råpasahagatànaü và aråpasahagatànaü và samàpattãnaü. So ca kho nikàmalàbhã hoti akicchalàbhã akasiralàbhã, yatthicchakaü yadicchakaü yàvaticchakaü samàpajjatã'pi vuññhàti'pi. Aññhànametaü anavakàso yaü tassa puggalassa pamàdamàgamma tà samàpattiyo kuppeyyuü. Ayaü vuccati puggalo akuppadhammo. Sabbepi ariyapuggalà ariye vimokkhe akuppadhammà. 1. Phusitvà - machasaü. [BJT Page 264] [\x 264/] 5. Katamo ca puggalo parihànadhammo: idhekacco puggalo làbhã hoti råpasahagatànaü và [PTS Page 012] [\q 12/] aråpasahagatànaü và samàpattãnaü, so ca kho na nikàmalàbhã hoti na akicchalàbhã na akasiralàbhã, na yatthicchakaü yadicchakaü yàvaticchakaü samàpajjatã pi vuññhàti'pi. hànaü kho panetaü vijjati yaü so puggalo pamàdamàgamma tàhi samàpattãhi parihàyeyya, ayaü vuccati puggalo parihànadhammo. 6. Katamo ca puggalo aparihànadhammo: idhekacco puggalo làbhã hoti råpasahagatànaü và aråpasahagatànaü và samàpattãnaü, so ca kho nikàmalàbhã hoti akicchalàbhã akasiralàbhã, yatthicchakaü yadicchakaü yàvaticchakaü samàpajjati'pi vuññhàtipi. Aññhànametaü anavàkàso yaü so puggalo pamàdamàgamma tàhi samàpattãhi parihàyeyya, ayaü vuccati puggalo aparihàna dhammo. Sabbepi ariyapuggalà ariye vimokkhe aparihànadhammà. 7. Katamo ca puggalo cetanàbhabbo: idhekacco puggalo làbhã hoti råpasahagatànaü và aråpasahagatànaü và samàpattãnaü, so ca kho na nikàmalàbhã hoti, na akicchalàbhã, na akasiralàbhã, yatthicchakaü yadicchakaü yàvaticchakaü samàpajjati'pi vuññhàti'pi. Sace anusa¤ceteti na parihàyati tàhi samàpattãhi, sace na anusa¤ceteti parihàyati tàhi samàpattãhi. Ayaü vuccati puggalo cetanàbhabbo. 8. Katamo ca puggalo anurakkhanàbhabbo: idhekacco puggalo làbhã hoti råpasahagatànaü và aråpasahagatànaü và samàpattãnaü, so ca kho na nikàmalàbhã hoti na akicchalàbhã na akasiralàbhã, na yatthicchakaü yadicchakaü yàvaticchakaü samàpajjati pi vuññhàti'pi. Sace anurakkhati na parihàyati tàhi samàpattãhi, sace na anurakkhati parihàyati tàhi samàpattãhi. Ayaü vuccati puggalo anurakkhanàbhabbo. [BJT Page 266] [\x 266/] 9. Katamo ca puggalo puthujjano: yassa puggalassa tãõi saüyojanàni appahãnàni na ca tesaü dhammànaü pahànàya pañipanno, ayaü vuccati puggalo puthujjano. [PTS Page 013] [\q 13/] 10. Katamo ca puggalo gotrabhå: yesaü dhammànaü samanantarà ariyadhammassa avaknanti hoti tehi dhammehi samannàgato, ayaü vuccati puggalo gotrabhå. 11-12. Katamo ca puggalo bhayåparato: satta sekhkhà bhayåparatà, ye ca puthujjanà sãlavanto: arahà abhayåparato. 13. Katamo ca puggalo abhabbàgamano: ye te puggalà kammàvaraõena samannàgatà kilesàvaraõena samannàgatà vipàkàvaraõena samannàgatà assaddhà acchandikà duppa¤¤à eëà1 abhabbà niyàmaü okkamituü kusalesu dhammesu sammattaü, ime vuccanti puggalà abhabbàgamanà. 14. Katamo ca puggalo bhabbàgamano: ye te puggalà na kammàvaraõena samannàgatà, na kilesàvaraõena samannàgatà, na vipàkàvaraõena samannàgatà, saddhà chandikà pa¤¤àvantà aneëà2 bhabbà niyàmaü okkamituü kusalesu dhammesu sammattaü, ime vuccanti puggalà bhabbàgamanà. 15-16. Katamo ca puggalo niyato: pa¤ca puggalà ànantariyakà ye ca micchà diññhikà niyatà, aññha ca ariyapuggalà niyatà. Avasesà puggalà aniyatà. 17-18. Katamo ca puggalo pañipannako: cattàro magga samaïgino puggalà pañipannakà, cattàro phalasamaïgino puggalà phale ñhità. 19. Katamo ca puggalo samasãsi: yassa puggalassa apubbaü acarimaü àsavapariyàdànaü ca hoti jãvitapariyàdànaü ca, ayaü vuccati puggalo samasãsi. 1. Eëà - sãmu - jalà - [PTS. 2.] Pa¤¤avantà - sãmu. [BJT Page 268] [\x 268/] 20. Katamo ca puggalo ñhitakappã: ayaü ca puggalo sotàpattiphalasacchikiriyàya pañipanno assa, kappassa ca uóóayhanavelà assa. Neva tàva kappo uóóayheyya, yàvàyaü puggalo na sotàpattiphalaü sacchikaroti. Ayaü vuccati puggalo ñhitakappi [PTS Page 014] [\q 14/] sabbepi maggasamaïgino puggalà ñhitakappino. 21-22. Katamo ca puggalo ariyo: aññhàriyapuggalà ariyà, avasesà pugagalà anariyà. 23-25. Katamo ca puggalo sekho: cattàro maggasamaïgino tayo phalasamaïgino puggalà sekhà, arahà asekho, avasesà puggalà neva sekhà nàsekkhà. 26. Katamo puggalo tevijjo: tãhi vijjàhi samannàgato puggalo tevijjo. 27. Katamo ca puggalo chaëabhi¤¤o: chahi abhi¤¤àhi samannàgato puggalo chaëabhi¤¤o. 28. Katamo ca puggalo sammàsambuddho: idhekacco puggalo pubbe ananussutesu dhammesu sàmaü saccàni abhisambujjhati, tattha ca sabba¤¤utaü pàpuõàti balesu ca vasãbhàvaü. Ayaü vuccati puggalo sammàsambuddho. 29. Katamo ca puggalo paccekasambuddho: idhekacco puggalo pubbe ananussutesu dhammesu sàmaü saccàni abhisambujjhati, na ca tattha sabba¤¤utaü pàpuõàti na ca balesu vasãbhàvaü. Ayaü vuccati puggalo paccekasambuddho. 30. Katamo ca puggalo ubhatobhàgavimutto: idhekacco puggalo aññha vimokkhe kàyena phassitvà1 viharati, pa¤¤àya cassa disvà àsavà parikkhãõà honti. Ayaü vuccati puggalo ubhatobhàga vimutto. Phusitvà - machasaü. [BJT Page 270] [\x 270/] 31. Katamo ca puggalo pa¤¤àvimutto: idhekacco puggalo naheva kho aññha vimokkhe kàyena phassitvà viharati, pa¤¤àya cassa disvà àsavà parikkhãõà honti. Ayaü vuccati puggalo pa¤¤à vimutto. 32. Katamo ca puggalo kàyasakkhã: idhekacco puggalo aññha vimokkhe kàyena phassitvà [PTS Page 015] [\q 15/] viharati, pa¤¤àya cassa disvà ekacce àsavà parikkhãõà honti. Ayaü vuccati puggalo kàyasakkhã. 33. Katamo ca puggalo diññhappatto: idhe kacco puggalo idaü dukkhanti yathàbhåtaü pajànàti, ayaü dukkhasamudayoti yathàbhåtaü pajànàti, ayaü dukkhanirodhoti yathàbhåtaü pajànàti, ayaü dukkhanirodhagàminã pañipadàti yathàbhåtaü pajànàti, tathàgatappavedità cassa dhammà pa¤¤àya vodiññhà honti vocarità, pa¤¤àya cassa disvà ekacce àsavà parikkhãõà honti. Ayaü vuccati puggalo diññhappatto. 34. Katamo ca puggalo saddhàvimutto: idhekacco puggalo idaü dukkhanti yathàbhåtaü pajànàti, ayaü dukkhasamudayoti yathàbhåtaü pajànàti, ayaü dukkhanirodhoti yathàbhåtaü pajànàti, ayaü dukkhanirodhagàminã pañipadàti yathàbhåtaü pajànàti, tathàgatappavedità cassa dhammà pa¤¤àya vodiññhà honti vocarità, pa¤¤àya cassa disvà ekacce àsavà parikkhãõà honti, no ca kho yathà diññhappattassa ayaü vuccati puggalo saddhàvimutto. 35. Katamo ca puggalo dhammànusàrã: yassa puggalassa sotàpattiphalasacchikiriyàya pañipannassa pa¤¤indiyaü adhimattaü hoti pa¤¤àvàhi pa¤¤àpubbaïgamaü ariyamaggaü bhàveti. Ayaü vuccati puggalo dhammànusàrã. Sotàpattiphalasacchikiriyàya pañipanno puggalo dhammànusàrã. Phale ñhito diññhappatto. [BJT Page 272] [\x 272/] 36. Katamo ca puggalo saddhànusàrã: yassa puggalassa sotàpattiphalasacchikiriyàya pañipannassa saddhindriyaü adhimattaü hoti saddhàvàhi saddhàpubbaïgamaü ariyamaggaü bhàveti. Ayaü vuccati puggalo saddhànusàri, sotàpattiphala sacchikiriyàya pañipanno puggalo saddhànusàrã, phale ñhito saddhàvimutto. 37. Katamo ca puggalo sattakkhattuparamo: idhekacco puggalo tiõõaü saüyojanànaü parikkhayà [PTS Page 016] [\q 16/] sotàpannà hoti aaivinipàtadhammo niyato sambodhiparàyano, so sattakkhattuü deve ca manusse ca sandhàvitvà saüsaritvà dukkhassantaü karoti. Ayaü vuccati puggalo sattakkhattuparamo. 38. Katamo ca puggalo kolaükolo: idhekacco puggalo tiõõaü saüyojanànaü parikkhayà sotàpanno hoti avinipàtadhammo niyato sambodhiparàyano, so dve và tãõi và kulàni sandhàvitvà saüsaritvà dukkhassantaü karoti. Ayaü vuccati puggalo kolaïkolo. 39. Katamo ca puggalo ekabãjã: idhekacco puggalo tiõõaü saüyojanànaü parikkhayà sotàpanno hoti avinipàkadhammo niyato sambodhiparàyaõo, so ekaü yeva mànusakaü bhavaü nibbattetvà dukkhassantaü karoti. Ayaü vuccati puggalo ekabãjã. 40. Katamo ca puggalo sakadàgàmã: idhekacco puggalo tiõõaü saüyojanànaü parikkhayà ràgadosamohànaü tanuttà sakadàgàmã hoti sakideva imaü lokaü àganatvà dukkhassantaü karoti. Ayaü vuccati puggalo sakadàgàmã. 41. Katamo ca puggalo anàgàmã: idhekacco puggalo pa¤cannaü orambhàgiyànaü saüyojanànaü parikkhayà opapàtiko hoti tattha parinibbàyã anàvattidhammo tasmà loko, ayaü vuccati puggalo anàgàmã. [BJT Page 274] [\x 274/] 42. Katamo ca puggalo antaràparinibbàyã: idhekacco puggalo pa¤cannaü orambhàgiyànaü saüyojanànaü parikkhayà opapàtiko hoti tattha parinibbàyã anàvattidhammo tasmà lokà, so uppannaü và samanantarà, appattaü và vemajjhaü àyuppamàõaü ariyamaggaü sa¤janeti upariññhimànaü saüyojanànaü pahànàya. Ayaü vuccati puggalo antaràparinibbàyã. 43. Katamo ca puggalo upahaccaparinibbàyã: idhekacco puggalo pa¤cannaü orambhàgiyànaü [PTS Page 017] [\q 17/] saüyojanànaü parikkhayà opapàtiko hoti tattha parinibbàyi anàvattidhammo tasmà lokà, so atikkamitvà vemajjhaü àyuppamàõaü upahacca và kàlakiriyaü ariyamaggaü sa¤janeti upariññhimànaü saüyojanànaü pahànàya. Ayaü vuccati puggalo upahaccaparinibbàyã. 44. Katamo ca puggalo asaïkhàraparinibbàyã: idhekacco puggalo pa¤cannaü orambhàgiyànaü saüyojanànaü parikkhayà opapàtiko hoti tattha parinibbàyã anàvattidhammo tasmà lokà. So asaïkhàrena ariyamaggaü sa¤janeti upariññhimànaü saüyojanànaü pahànàya. Ayaü vuccati puggalo asaïkhàraparinibbàyã. 45. Katamo ca puggalo sasaïkhàraparinibbàyã: idhekacco puggalo pa¤cannaü orambhàgiyànaü saüyojanànaü parikkhayà opapàtiko hoti tattha parinibbàyã anàvattidhammo tasmà lokà, so sasaïkhàrena ariyamaggaü sa¤janeti upariññhimànaü saüyojanànaü pahànàya. Ayaü vuccati puggalo sasaïkhàraparinibbàyi. 46. Katamo ca puggalo uddhaüsoto akaniññhàgàmã: idhekacco puggalo pa¤cannaü orambhàgiyànaü saüyojanànaü parikkhayà opapàtiko hoti tattha parinibbàyi anàvattidhammo tasmà lokà, so avihà cuto atappaü gacchati, atappà cuto sudassaü gacchati, sudassà cuto sudassiü gacchati, sudassito vuto akaniññhaü gacchati, akaniññhaü ariyamaggaü sa¤janeti upariññhimànaü saüyojanànaü pahànàya. Ayaü vuccati puggalo uddhaüsoto akaniññhagàmã. [BJT Page 276] [\x 276/] 47. Tiõõaü saüyojanànaü pahànàya pañipanno puggalo sotàpattiphalasacchikiriyàya pañipanno, yassa puggalassa tãõi saüyojanàni pahãnàni. Ayaü vuccati puggalo sotàpanno. 48. Kàmaràgavyàpàdànaü tanubhàvàya pañipanno puggalo sakadàgàmiphalasacchikiriyàya pañipanno, yassa puggalassa kàmaràgavyàpàdà tanubhåtà. Ayaü vuccati puggalo sakadàgàmã. 49. Kàmaràgavyàpànaü anavasesappahànàya pañipanno [PTS Page 018] [\q 18/] puggalo anàgàmiphalasacchikiriyàya pañipanno, yassa puggalassa kàmaràgavyàpàdà anavasesà pahãnà. Ayaü vuccati puggalo anàgàmã. 50. Råparàga aråparàga màna uddhacca avijjà anavasesappahànàya pañipanno puggalo arahattaphalasacchikiriyàya pañipanno, yassa puggalassa råparàgo aråparàgo màno uddhaccaü avijjà anavasesà pahãnà. Ayaü vuccati puggalo arahà. Ekaka niddeso niññhito. [BJT Page 278] [\x 278/] 2. Duka niddeso 1. Katamo ca puggalo koùano tattha katamo kodho, so kodho kujjhanà kujjhitattaü, doso dussanà dussitattaü, vyàpatti vyàpajjanà vyàpajjitattaü, virodho pañivirodho caõóikkaü, asuropo anattamanatà cittassa. Ayaü vuccati kodho. Yassa puggalassa ayaü kodho appahãno, ayaü vuccati puggalo kodhano. Katamo ca puggalo upanàhã: tattha katamo upanàho: pubbakàlaü kodho aparakàlaü upanàho, yo evaråpo upanàho upanayhanà upanayhitattaü aññhapanà ñhapanà saõñhapanà anusaüsandanà anuppabandhanà daëhãkammaü kodhassa, ayaü vuccati upanàho. Yassa puggalassa ayaü upanàho appahãno, ayaü vuccati puggalo upanàhã. 2. Katamo ca puggalo makkhã: tattha katamo makkho: yo makkho makkhàyanà makkhàyitattaü1 niññhuriyaü niññhuriyakammaü, ayaü vuccati makkho. Yassa puggalassa ayaü makkho appahãno, ayaü vuccati puggalo makkhã. Katamo ca puggalo palàsã: tattha katamo palàso yo palàso palàsàyanà [PTS Page 019] [\q 19/] palàsàyitattaü palàsàhàro vivàdaññhànaü yugaggàho appañinissaggo, ayaü vuccati palàso yassa puggalassa ayaü palàso. Appasãno, ayaü vuccati puggalo palàsã. 3. Katamo ca puggalo issuki: tattha katamà issà: yà paralàbha sakkàra garukàra mànana vandana påjanàsu issà issàyanà issàyitattaü usåyà usåyanà usåyitattaü, ayaü vuccati issà. Yassa puggalassa ayaü issà appahãnà, ayaü vuccati puggalo issukã. Katamo ca puggalo maccharã: tattha katamaü macchariyaü: pa¤ca macchariyàni-àvàsamacchariyaü kulamacchariyaü làbhamacchariyaü vaõõamacchariyaü cammamacchariyaü, yaü evaråpaü maccheraü maccharayànà maccharàyitattaü vevicchaü kadariyaü kañuka¤cukatà aggahitattaü cittassa, idaü vuccati macchariyaü. Yassa puggalassa idaü macchariyaü appahãnaü, ayaü vuccati puggalo maccharã. 1. Makkhãyanà makkhãyitattà sã, mu. [BJT Page 280] [\x 280/] 4. Katamo ca puggalo sañho: tattha katamaü sàñheyyaü: idhekacco puggalo sañho hoti parisañho, yaü tattha sañhaü sañhatà sàñheyyaü kakkharatà kakkariyaü parikkhattatà parikkhattiyaü, idaü vuccati sàñheyyaü. Yassa puggalassa idaü sàñheyyaü appahãnaü. Ayaü vuccati puggalo sañho. Katamo ca puggalo màyàvã: tattha katamà màyà: idhekacco kàyena duccaritaü caritvà vàcàya duccaritaü caritvà manasà duccaritaü caritvà tassa pañicchàdanahetu pàpikaü icchaü paõidahati 'mà maü ja¤¤à'ti icchati, 'mà maü cha¤¤à'ti saükappeti, 'mà maü ja¤¤à'ti vàcaü bhàsati, 'mà maü ja¤¤à'ti kàyena parakkamati, yà eva råpà màyà màyàvità accasarà va¤canà nikati nikiraõà pariharaõaü gåhanà parigåhanà chàdanà parichàdanà anuttànãkammaü anàvikammaü vocchàdanà pàpakiriyà, ayaü vuccati màyà. Yassa puggalassa ayaü màyà appahãõà, ayaü vuccati puggalo màyàvã. 5. Katamo ca puggalo ahiriko: kattha katamaü ahirikaü: yaü na hirãyati hirãyitabbena, na hirãyati pàpakànaü akusalànaü dhammànaü samàpattiyà. Idaü vuccati ahirikaü, iminà ahirikena samannàgato puggalo ahiriko. Katamo ca puggalo anottappã: tattha katamaü anottappaü: yaü na ottappati ottappitabbena, na ottappati pàpakànaü akusalànaü dhammànaü samàpattiyà. Idaü vuccati anottappaü, iminà anottappena samannàgato puggalo anottappã. 6. Katamo ca puggalo dubbavo: tattha katamà dovacassatà: sahadhammike vuccamàne dovacassàyaü dovacassiyaü dovacassatà vippañikålagàhità vipaccanikasàtatà anàdariyaü anàdariyatà agàravatà appatissavatà. Ayaü vuccati dovacassatà, tàya samannàgato puggalo dubbavo. [BJT Page 282] [\x 282/] Katamo ca puggalo pàpamitto: tattha katamà pàpamittà: yo te puggalà assaddhà dussãlà appassutà maccharino duppa¤¤à, yà tesaü sevanà nisevanà saüsevanà bhajanà nambhajanà bhatti sambhatti taüsampavaïkatà. Ayaü vuccati pàpamittatà, imàya pàpamittatàya samannàgato puggalo pàpamitto. 7. Katamo ca puggalo indriyesu aguttadvàro: tattha katamà indriyesu aguttadvàratà: idhekacco cakkhunà råpaü disvà nimittaggàhã hoti anubya¤janaggàhã, yatvàdhikaraõamenaü cakkhundriyaü asaüvutaü viharantaü abhijjhà domanassà pàpakà akusalà dhammà anvàssaveyyuü tassa saüvaràya na pañipajjati na rakkhati cakkhundriyaü, cakkhundriyena saüvaraü àpajjati. Sotena saddaü sutvà -pe ghànena gandhaü ghàyitvàjivhàya rasaü sàyitvà- kàyena phoññhabbaü phusitvà- manasà dhammaü vi¤¤àya nimittaggàhã hoti anubya¤janaggàhã, yatvàdhikaraõamenaü manindriyaü asaüvutaü viharantaü, abhijjhà domanassà pàpakà akusalà dhammà anvàssaveyyuü, tassa saüvaràya na pañipajjati, na rakkhati manindriyaü, manindriye [PTS Page 021] [\q 21/] na saüvaraü àpajjati. Yà imesaü channaü indriyànaü agutti agopanà anàrakkho asaüvaro. Ayaü vuccati indriyesu aguttadvàratà. Imàya indriyesu aguttadvàratàya samannàgato puggalo indriyesu aguttadvàro. Katamo ca puggalo bhojane amatta¤¤å: tattha katamà bhojane amatta¤¤utà: idhekacco puggalo appañisaïkhà ayoniso àhàraü àhàreti, davàya madàya maõóanàya vibhåsanàya yà tattha asantuññhità amatta¤¤utà appañisaïkhà bhojane. Ayaü vuccati bhojane amatta¤¤utà, imàya bhojane amatta¤¤utàya samannàgato puggalo bhojane amatta¤¤å. [BJT Page 284] [\x 284/] 8. Katamo ca puggalo muññhassati: tattha katamà muññhasaccaü: yà asati ananussati appañissati assati asaraõatà adhàraõatà pilàpanatà pammussanatà. Idaü vuccati muññhasaccaü, iminà muññhasaccena samannàgato puggalo muññhassati. Katamo ca puggalo asampajàno: tattha katamaü asampaja¤¤aü: yaü a¤¤àõaü adassanaü anabhisamayo ananubodho asambodho appañivedho asaïgàhanà apariyogàhanà asamapekkhanà apaccavekkhanà apaccakkhakammaü dummejjhaü bàlyaü asampaja¤¤aü moho pamoho sammoho avijjà avijjogho avijjàyogo avijjànusayo avijjàpariyuññhànaü avijjàlaïgi moho akusalamålaü, idaü vuccati asampaja¤¤aü. Iminà asampaja¤¤ena samannàgato puggalo asampajàno. 9. Katamo ca puggalo sãlavipanno: tattha katamà sãlavipatti kàyiko vãtikkamo vàcasiko vãtikkamo kàyikavàcasiko vãtikkamo, ayaü vuccati sãlavipatti, sabbampi dussãlyaü sãlavipatti. Imàya sãlavipattiyà samannàgato puggalo sãlavipanno. Katamo ca puggalo diññhivipanno: tattha katamà diññhivipatti: natthi dinnaü natthi diññhi natthi hutaü natthi sukañadukkañànaü1 kammànaü phalaü vipàko, natthi ayaü [PTS Page 022] [\q 22/] loko, natthi paraloko, natthi màtà, natthi pità, natthi sattà opapàtikà, natthi loke samaõabràhmaõà sammaggatà sammà pañipannà ye ima¤ca lokaü para¤ca lokaü sayaü abhi¤¤à sacchikatvà pavedentãti yà evaråpà diññhi diññhigataü diññhigahanaü diññhikantàro diññhivisåkàyitaü diññhivipphanditaü diññhisaüyojanaü gàho patiññhàho abhinivoso paramàso kummaggo micchàpatho micchattaü titthàyatanaü vipariyesagàho. Ayaü vuccaci diññhivipatti, sabbàpi micchàdiññhi diññhivipatti, imàya diññhivipattiyà samannàgato puggalo diññhivipanno. 1. Sukata dukkhatànaü - sãmu. [BJT Page 286] [\x 286/] 10. Katamo ca puggalo ajjhattasa¤¤ojano: yassa puggalassa pa¤corambhàgiyàni saüyojanàni appahãnàni. Ayaü vuccati puggalo ajjhattasa¤¤ojano. Katamo ca puggalo bahiï sa¤¤ojano: yassa puggalassa pa¤cuddhambhàgiyàni saüyojanàni appahãnàni. Ayaü vuccati puggalo bahiïsa¤¤ojano. 11. Katamo ca puggalo akkodhano: tattha katamo kodho: yo kodhà kujjhanà kujjhitattaü, doso dussanà dussitattaü, vyàpatti vyàpajjanà vyàpajjitattaü, virodho pañivirodho caõóikkaü, asuropo anattamanatà cittassa, ayaü vuccati kodho. Yassa puggalassa ayaü kodho pahãno, ayaü vuccati puggalo akkodhano. Katamo ca puggalo anupanàhã: tattha katamo upanàho: pubbakàlaü kodho aparakàlaü upanàho, yo evaråpo upanàho upanayhanà upanayhitattaü aññhapanà ñhapanà saõóapanà anusaüsandanà anuppabandhanà daëhãkammaü kodhassa, ayaü vuccati upanàho. Yassa puggalassa ayaü upanàho pahãno, ayaü vuccati puggalo anupanàhã. 12. Katamo ca puggalo amakkhã: tattha katamo makkho: yo makkho makkhiyanà makkhãyitattaü niññhuriyaü niññhuriyakammaü, ayaü vuccati makkho. Yassa puggalassa ayaü makkho pahãno, ayaü vuccati puggalo amakkhã. Katamo ca puggalo apalàsã: tattha katamo palàso: yo palàso palàsayanà palàsàyitattaü palàsàhàro vivàdaññhànaü yugaggàho appañinissaggo, ayaü vuccati paëàso. Yassa puggalassa ayaü paëàso pahãno, ayaü vuccati puggalo apalàsã. [BJT Page 288] [\x 288/] [PTS Page 023] [\q 23/] 13. Katamo ca puggalo anissukã: tattha katamà issà: yà paralàbhasakkàra garukàra mànana vandana påjanàsu issà issàyanà issàyitattaü, usåyà usåyanà usåyitattaü, ayaü vuccati issà. Yassa puggalassa ayaü issà pahãnà, ayaü vuccati puggalo anissukã. Katamo ca puggalo amaccharã: tattha katamaü macchariyaü: pa¤camacchariyàni - àvàsamacchariyaü kulamacchariyaü làbhamacchariyaü vaõõamacchariyaü dhammamacchariyaü. Yaü evaråpaü maccheraü1 maccharàyanà maccharàyitattaü, vevicchaü kadariyaü kañuka¤cukatà aggahitattaü cittassa. Idaü vuccati macchariyaü. Yassa puggalassa idaü macchariyaü pahãnaü, ayaü vuccati puggalo amaccharã. 14. Katamo ca puggalo asañho: tattha katamaü sàñheyyaü: idhekacco puggalo sañho hoti parisañho, yaü tattha sañhaü sañhatà sàñheyyaü kakkaratà kakkariyaü parikkhattatà parikkhattiyaü, idaü vuccati sàñheyaü. Yassa puggalassa idaü sàñheyyaü pahãnaü, ayaü vuccati puggalo asañho. Katamo ca puggalo amàyàvã: tattha katamà màyà: idhekacco kàyena duccaritaü caritvà vàcàya duccaritaü caritvà manasà duccaritaü caritvà tassa pañicchàdanahetu pàpikaü icchaü paõidahati 'mà maü ja¤¤à'ti icchati, 'mà maü cha¤¤à'ti saükappeti, 'mà maü ja¤¤à'ti vàcaü bhàsati, 'mà maü ja¤¤à'ti kàyena parakkamati, yà eva råpà màyà màyàvità accasarà va¤canà nikati nikiraõà pariharaõaü gåhanà parigåhanà chàdanà parichàdanà anuttànãkammaü anàvikammaü vocchàdanà pàpakiriyà, ayaü vuccati màyà. Yassa puggalassa ayaü màyà ppahãõà, ayaü vuccati puggalo amàyàvã. 1. Vacchariyaü - machasaü. [BJT Page 290] [\x 290/] 15. Katamo ca puggalo hirimà: tattha katamà hiri: [PTS Page 024] [\q 24/] yà hiri hirãyati hirãyitabbena, hirãyati pàpakànaü akusalànaü dhammànaü samàpattiyà, ayaü vuccati hiri, imàya hiriyà samannàgato puggalo hirimà. Katamo ca puggalo ottappã: tattha katamaü ottappaü: yaü ottappati ottappitabbena, ottappati pàpakànaü akusalànaü dhammànaü samàpattiyà, idaü vuccati ottappaü. Iminà ottappena samannàgato puggalo ottappã. 16. Katamo ca puggalo suvaco: tattha katamà sovacassatà: sahadhammike vuccamàne sovacassàyaü sovacassiyaü sovacassatà avippañikålagàhità avipaccanikasàtatà sagàràvatà sappatissavatà, ayaü vuccati sovacassatà. Imàya sovacassatàya samannàgato puggalo suvaco. Katamo ca puggalo kalyàõamitto: tattha katamà kalyàõamittatà: ye te puggalà saddhà sãlavanto bahussutà pa¤¤àvanto càgavanto yà tesaü sevanà nisevanà saüsevanà bhajanà sambhajanà bhatti sambhatti taüsampavaïkatà, ayaü vuccati kalyàõamittatà. Imàya kalyàõamittatàya samannàgato puggalo kalyàõamitto. 17. Katamo ca puggalo indriyesu guttadvàro: tattha katamà indriyesu guttadvàratà: idhekacco cakkhunà råpaü disvà na nimittaggàhã hoti nànubya¤jajaggàhã yatvàdhikaraõamenaü cakkhundriyaü asaüvutaü viharantaü abhijjhà domanassà pàpakà akusalà dhammà anvàssaveyyuü, tassa saüvaràya pañipajjati, rakkhati cakkhundriyaü, cakkhundriye saüvaraü àpajjati. Sotena saddaü sutvà-ghànena gandhaü ghàyitvà-jivhàya rasaü sàyitvà-kàyena phoññhabbaü phusitvà-manasà dhammaü vi¤¤àya na nimittaggàhã hoti nànubya¤janaggàhã. Yatvàdhikaraõamenaü manindriyaü asaüvutaü viharantaü abhijjhàdomanassà pàpakà akusalà dhammà anvàssaveyyuü, tassa saüvaràya pañipajjati rakkhati manindriyaü, manindriye saüvaraü àpajjati. Yà imesaü channaü indriyànaü gutti gopanà àrakkho saüvaro, [PTS Page 025] [\q 25/] ayaü vuccati indriyesu guttadvàratà. Imàya indiyesu guttadvàratàya, samannàgato puggalo indriyesu guttadvàro. [BJT Page 292] [\x 292/] Katamo ca puggalo bhojane matta¤¤å: tattha katamà bhojane matta¤¤utà: idhekacco puggalo pañisaïkhà yoniso àhàraü àhàreti neva davàya na madàya na maõóanàya na vibhåsanàya yàvadeva imassa kàyassa ñhitiyà yàpanàya vihiüsåparatiyà brahmacariyànuggahàya, iti puràõa¤ca vedanaü pañihaïkhàmi, nava¤ca vedanaü na uppàdessàmi, yàtrà ca me bhavissati anavajjatà ca phàsuvihàro cà'ti yà tattha santuññhità matta¤¤utà pañisaïkhà bhojane, ayaü vuccati bhojane matta¤¤utà. Imàya bhojane matta¤¤utàya samannàgato puggalo bhojane matta¤¤å. 18. Katamo ca puggalo upaññhitasati: tattha katamà sati: yà sati anussati pañissati sati saraõatà dhàraõatà apilàpanatà apammussanatà sati satindriyaü sati balaü sammàsati. Ayaü vuccati sati. Imàya satiyà samannàgato puggalo upaññhisati. Katamo ca puggalo sampajàno: tattha katamaü sampaja¤¤aü: yà pa¤¤à pajànanà vicayo pavicayo dhammavicayo sallakkhanà upalakkhanà paccupalakkhanà paõóiccaü kosallaü nepu¤¤aü vebhavyà cintà upaparikkhà bhårã medhà parinàyikà vipassanà sampaja¤¤aü patodo pa¤¤à pa¤¤indriyaü pa¤¤àbalaü pa¤¤àsatthaü pa¤¤àpàsàdo pa¤¤ààloko pa¤¤àobhàso pa¤¤àpajjoto pa¤¤àratanaü amoho dhammavicayo sammàdiññhi, idaü vuccati sampaja¤¤aü. Iminà sampaja¤¤ena samannàgato puggalo sampajàno. 19. Katamo ca puggalo sãlasampanno: tattha katamà sãlasampadà: kàyiko avãtikkamo vàcasiko avãtikkamo kàyikavàcasiko avãtikkamo, ayaü vuccati sãlasampadà, sabbo'pi sãlasaüvaro sãlasampadà imàya sãlasampadàya samannàgato puggalo sãlasampanno. [BJT Page 294] [\x 294/] Katamo ca puggalo diññhisampanno: [PTS Page 026] [\q 26/] tattha katamà diññhisampadà atthi dinnaü, atthi yiññhaü, atthi hutaü, atthi sukañadukkañànaü kammànaü phalaü vipàko, atthi ayaü loko, atthi paro loko, atthi màtà, atthi pità, atthi sattà opapàtikà, atthi loke samaõabràhmaõà sammaggatà sammàpañipannà, ye ima¤ca lokaü para¤ca lokaü sayaü abhi¤¤à sacchikatvà pavedentã'ti. Yà evaråpà pa¤¤à pajànanà -pe amoho dhammavicayo sammàdiññhi ayaü vuccati diññhisampadà, sabbà'pi sammàdiññhi diññhisampadà imàyadiññhisampadàya samannàgato puggalo diññhisampanno. 20. Katame dve puggalà dullabhà 'lokasmiü: yo ca pubbakàrã yo ca kata¤¤å katavedã. Ime dve puggalà lokasmiü. 21. Katame dve puggalà dutappayà? Yo ca laddhaü laddhaü nikkhipati, 1 yo ca laddhaü laddhaü vissajjeti, ime dve puggalà duttappayà. 22. Katame dve puggalà sutappayà: yo ca laddhaü laddhaü na nikkhipati, yo ca laddhaü laddhaü na vissajjeti, ime dve puggalà sutappayà. 23. Katamesaü dvinnaü puggalànaü àsavà vaóóhanti: yo ca na kukkuccàyitabbaü kukkuccàyati, yo ca kukkuccàyitabbaü na kukkuccàyati, imesaü dvinnaü puggalànaü àsavà vaóóhanti. 24. Katamesaü dvinnaü puggalànaü àsavà na vaóóhanti: yo ca na kukkuccàyitabbaü na kukkuccàyati, yo ca kukkuccàyitabbaü kukkuccàyati, imesaü dvinnaü puggalànaü àsavà na vaóóhanti. 1. Nikkhapati - sãmu. [BJT Page 296] [\x 296/] 25. Katamo ca puggalo hãnàdhimutto: idhe'kacco puggalo dussãlo hoti pàpadhammo, so a¤¤aü dussãlaü pàpadhammaü sevati bhajati payirupàsati, ayaü vuccati puggalo hãnàdhimutto. Katamo ca puggalo paõãtàdhimutto: idhe'kacco puggalo sãlavà hoti kalyàõadhammo, so a¤¤aü sãlavantaü kalyàõadhammaü sevati bhajati payirupàsati, ayaü vuccati puggalo paõãtàdhimutto. [PTS Page 027] [\q 27/] 26. Katamo ca puggalo titto: paccekabuddho1 ye ca tathàgatasàvakà arahanto tittà. Sammàsambuddho titto ca tappetà ca. Ayaü vuccati puggalo titto. Dukaniddeso niññhito. 1. Paccekasambuddho-machasaü. [BJT Page 298 [\x 298/] 3.] Tika niddeso 1. Katamo ca puggalo niràso: idhe'kacce puggalo dussãlo hoti pàpadhammo asuci saükassarasamàcàro pañicchannakammanto assamaõo samaõapañi¤¤o abrahmacàrã brahmacàrãpañi¤¤o antopåti avassuto kasamabujàto. So suõàti itthannàmo kira bhikkhu àsavànaü khayà anàsavaü cetovimuttiü pa¤¤àvimuttiü diññhevadhamme khayà anàsavaü cetovimuttiü pa¤¤àvimuttiü diññhevadhamme sayaü abhi¤¤à sacchikatvà upasampajja viharatã'ti. Tassa na evaü hoti: 'kudassu nàma ahampi àsavànaü khayà anàsavaü cetovimuttiü pa¤¤àvimuttiü diññhevadhamme sayaü abhi¤¤à sacchikatvà upasampajja viharissàmã'ti, ayaü vuccati puggalo niràso. Katamo ca puggalo àsaüso: idhe'kacco puggalo sãlavà hoti kalyàõadhammo, so suõàti 'itthannàmo kira bhikkhu àsavànaü khayà anàsavaü cetovimrattiü pa¤¤àvimuttiü diññheva dhamme sayaü abhi¤¤à sacchikatvà upasampajja viharatã'ti. Tassa evaü hoti 'kudassu nàma ahampi àsavànaü khayà anàsavaü cetovimuttiü pa¤¤àvimuttiü diññheva dhamme sayaü abhi¤¤à sacchikatvà upasampajja viharissàmã'ti, ayaü vuccati puggalo àsaüso. Katamo ca puggalo vigatàso: idhe'kacco puggalo àsavànaü khayà anàsavaü cetovimuttiü pa¤¤àvimuttiü diññhevadhamme sayaü abhi¤¤àsacchikatvà upasampajja viharati. So suõàti 'itthannàmo kira bhikkhu àsavànaü khayà anàsavaü cetovimuttiü pa¤¤àvimuttiü diññhevadhamme sayaü abhi¤¤àsacchikatvà upasampajja viharatã'ti tassa naha evaü hoti. 'Kudassu nàma ahampi àsavànaü khayà anàsavaü cetovimuttiü pa¤¤àvimuttiü diññheva dhamme sayaü abhi¤¤à sacchikatvà upasampajja viharissàmã'ti. Taü kisasahetu: yàhi'ssa pubbe avimuttassa vimuttàsà sàssa1. Pañippassaddhà, ayaü vuccati puggalo vigatàso. 1. Sà - machasaü. [BJT Page 300] [\x 300/] 2. Tattha katame tayo gilànåpamà puggalà tayo gilànàidhe'kaccogilàno labhanto và sappàyàni [PTS Page 028] [\q 28/] bhojanàni, alabhanto và sappàyàni bhojanàni, labhanto và sappàyàni bhesajjàni alabhanto và sappàyàni bhesajjàni, labhanto và patiråpaü upaññhàkaü alabhanto và patiråpaü upaññhàkaü, neva vuññhàti tamhà àbàdhà, idha pana ekacco gilàno labhanto và sappàyàni bhojanàni, alabhanto và sappàyàni bhojanàni, labhanto và sappàyàni bhesajjàni, alabhanto và sappàyàni bhesajjàni, labhanto và patiråpaü upaññhàkaü alabhanto và patiråpaü upaññhàkaü vuññhàti tamhà àbàdhà. Idha pana ekacco gilàno labhantova sappàyàni bhojanàni no alabhanto, labhantova sappàyàni bhesajjàni no alabhanto, labhantova patiråpaü upaññhàkaü no alabhanto, vuññhàti tamhà àbàdhà. Tatra svàyaü gilàno labhantova sappàyàni bhojanàni no alabhanto, labhantova sappàyàni bhesajjàni no alabhanto, labhantova patiråpaü upaññhàkaü no alabhanto vuññhàti tamhà àbàdhà. Imaü gilànaü pañicca gilànabhattaü anu¤¤ataü, gilànabhesajjaü anu¤¤ataü, gilànupaññhàko anu¤¤àto, ima¤ca pana gilànaü pañicca a¤¤e'pi gilànà upaññhàtabbà. Evameva1 tayo gilànåpamà puggalà santo saüvijjamànà lokasmiü katame tayo: idhe'kacco puggalo labhanto và tathàgataü dassanàya, alabhanto và tathàgataü dassanàya, labhanto và tathàgatappaveditaü dhammavinayaü savanàya, alabhanto và tathàgatappaveditaü dhammavinayaü savanàya, neva okkamati niyàmaü kusalesu dhammesu sammattaü. Idha pana ekacco pugagalo labhanto và tathàgataü dassanàya alabhanto và tathàgataü dassanàya, labhanto và tathàgatappaveditaü dhammavinayaü savanàya, alabhanto và tathàgatappaveditaü dhammavinayaü savanàya. Okkamati niyàmaü kusalesu dhammesu sammattaü. Idha pana ekacco puggalo labhantova tathàgataü dassanàya no alabhanto, labhantova tathàgatappaveditaü dhammavinayaü savanàya no alabhanto, okkamati niyàmaü kusalesu dhammesu sammattaü. Tatra svàyaü puggalo labhantova tathàgataü dassanàya no alabhanto, labhantova tathàgatappaveditaü dhammavinayaü savanàya no alabhanto okkamati niyàmaü kusalesu dhammesu sammattaü. Imaü puggalaü pañicca bhagavatà dhammadesanà anu¤¤àtà, ima¤ca pana puggalaü pañicca [PTS Page 029] [\q 29/] a¤¤esampi dhammo desetabbo. Ime tayo gilànåpamà puggalà santo saüvijjamànà lokasmiü. 1. Evamevaü - machasaü. [BJT Page 302] [\x 302/] 3. Katamo ca puggalo kàyasakkhã: idhe'kacco puggalo aññhavãmokkhe kàyena phassitvà1 viharati, pa¤¤àya cassa disvà ekacce àsavà parikkhãõà honti. Ayaü vuccati puggalo kàyasakkhi. Katamo ca puggalo diññhappatto: idhe'kacco puggalo idaü dukkhanti yathàbhåtaü pajànàti, ayaü dukkhasamudayoti yathàbhåtaü pajànàti, ayaü dukkhanirodhoti yathàbhåtaü pajànàti, ayaü dukkhanirodhagàminã pañipadàti yathàbhåtaü pajànàti, tathàgatappavedità cassa dhammà pa¤¤àya vodiññhà honti vocarità pa¤¤àya cassa disvà ekacce àsavà parikkhãõà honti. Ayaü vuccati puggalo diññhappatto. Katamo ca puggalo saddhàvimutto: idhe'kacco puggalo idaü dukkhanti yathàbhåtaü pajànàti -pe- tathàgatappavedità cassa dhammà pa¤¤àya vodiññhà honti vocarità, pa¤¤àya cassa disvà ekacce àsavà parikkhãõà honti. No ca kho yathà diññhappattassa. Ayaü vuccati puggalo saddhàvimutto. 4. Katamo ca puggalo gåthabhàõã: idhe kacco pugagalo musàvàdã hoti, sahaggato2 và, parisaggato3 và ¤àtimajjhagato và, pågamajjhagato và, ràjakulamajjhagato và, abhinãto sakkhipuññho 'ehambho purisa 4 yaü jànàsi taü vadehã'ti so ajànaüvà àha 5 jànàmãti, jànaü và àha na jànàmãti, apassaü và àha passàmãti, passaü và àha na passàmãti, iti attahetu và parahetu vààmisaki¤cikkhahetu và, sampajànamusà bhàsità hoti. Ayaü vuccati puggalo gåthabhàõã. 1. Phusitvà - machasaü. 2. Sabhàgato - sã. 3. Parisagato - sã. 4. Ehi bho purisa - syà. 5. Ahaü - sãmu. [BJT Page 304] [\x 304/] Katamo ca puggalo pupphabhàõã: idhe'kacco puggalo musàvàdaü pahàya musàvàdà pañivirato hoti sahaggato và parisaggato và ¤àtimajjhagato và pågamajjhagato và ràjakulamajjhagato và abhinãto sakkhipuññho 'ehambho purisa yaü jànàsi taü vadehã'ti, so ajànaü và àha na jànàmãti, jànaü và àha jànàmãti, apassaü và àha na passàmãti, passaü và àha passàmãti, iti attahetu và parahetu và àmisaki¤cikkhahetu và na sampajànamusà bhàsità hoti, ayaü vuccati puggalo pupphabhàõi. Katamo ca puggalo madhubhàõã: idhe'kacco puggalo yà sà vàcà nelà kaõõasukhà pemanãyo [PTS Page 030] [\q 30/] hadayaïgamà porã bahujanakantà bahujanamanàpà tathàråpã vàcaü bhàsità hoti. Ayaü vuccati puggalo madhubhàõã. 5. Katamo ca puggalo arukåpamacitto: idhe'kacco puggalo kodhano hoti upàyàbahulo, appampi vutto samàno abhisajjati kuppati vyàpajjati patitthiyati1 kopa¤ca dosa¤ca appaccaya¤ca pàtu karoti seyyathàpi nàma duññhàrukà2 kaññhena và kañhalena và ghaññità3 bhiyyosomattàya assandati. 4 Evameva idhekacco puggalo kodhano hoti upàyàbahulo. Appampi vutto samàno abhisajjati kuppati byàpajjati, patitthiyati, kopa¤ca dosa¤ca appaccaya¤ca pàtukaroti. Ayaü vuccati puggalo arukåpamacitto. Katamo ca puggalo vijjåpamacitto: idhe'kacco puggalo idaü dukkhanti yathàbhåtaü pajànàti, ayaü dukkhasamudayoti yathàbhåtaü pajànàti, ayaü dukkhanirodhoti yathàbhåtaü pajànàti, ayaü dukkhanirodhagàminã pañipadàti yathàbhåtaü pajànàti. Seyyathàpi nàma cakkhumà puriso rattandhakàratimisàyaü5 vijjantarikàya råpàni passeyya, evameva idhekacco puggalo idaü dukkhanti yathàbhåtaü pajànàti. Ayaü dukkhasamudayoti yathàbhåtaü pajànàti, ayaü dukkhanirodhoti yathàbhåtaü pajànàti, ayaü dukkhanirodhagàminã pañipadàti yathàbhåtaü pajànàti, ayaü vuccati puggalo vijjåpamacitto. 1. Patiñañhaóhiyati - syà. 2. Duññhàruko - machasaü. 3. Ghañañito - machasaü. 4. âsaüvadeti - sãmu, machasaü. 5. Ratatanadhakàratimisàya - machasaü. [BJT Page 306] [\x 306/] Katamo ca puggalo vajiråpamacitto: idhe'kacco puggalo àsavànaü khayà anàsavaü cetovimuttiü pa¤¤àvimuttiü diññheva dhamme sayaü abhi¤¤à sacchikatvà upasampajja viharati. Seyyathàpi nàma vajirassa natthi ki¤ci abhejjaü maõã và pàsàno và, evameva idhe'kacco puggalo àsavànaü khayà anàsavaü cetovimuttiü pa¤¤àvimuttiü diññheva dhamme sayaü abhi¤¤à sacchikatvà upasampajja viharati, ayaü vuccati puggalo vajiråpamacitto. 6. Katamo ca puggalo andho: idhe'kaccassa puggalassa tathà råpaü cakkhu na hoti, yathàråpena cakkhunà anadhigataü và bhogaü adhigaccheyya adhigataü và bhogaü phàtikareyya, 1 tathàråpampanassa 2 cakkhu na hoti, yathàråpena cakkhunà kusalàkusale dhamme jàneyya, sàvajjànavajje dhamme jàneyya, hãnappaõãte dhamme jàneyya, kaõhasukkasappañibhàge dhamme jàneyya, ayaü vuccati puggalo andho. Katamo ca puggalo ekacakkhu: idhe'kaccassa puggalassa tathà råpaü cakkhu hoti, yathàråpena cakkhunà anadhigataü và bhogaü adhigaccheyya [PTS Page 031] [\q 31/] adhigataü và bhogaü phàtikareyya, tathàråpampanassa cakkhu na hoti, yathàråpena cakkhunà kusalàkusale dhamme jàneyya, sàvajjànavajje dhamme jàneyya, hãnappaõãte dhamme jàneyya, kaõhasukkasappañibhàge dhamme jàneyya, ayaü vuccati puggalo ekacakkhu. Katamo ca puggalo dvicakkhu: idhe'kaccassa puggalassa tathà råpaü cakkhu hoti, yathàråpena cakkhunà anadhigataü và bhogaü adhigaccheyya adhigataü và bhogaü phàtikareyya, tathàråpampanassa cakkhu hoti, yathàråpena cakkhunà kusalàkusale dhamme jàneyya, sàvajjànavajje dhamme jàneyya, hãnappaõãte dhamme jàneyya, kaõhasukkasappañibhàge dhamme jàneyya, ayaü vuccati puggalo dvicakkhu. 1. Phàniü kareyya - machasaü. 2. Tathàråpamapissa - ma cha saü. . [BJT Page 308] [\x 308/] 7. Katamo ca puggalo avakujjapa¤¤o: idhe'kacco puggalo àràmaü gantà1 hoti, abhikkhaõaü bhikkhånaü santike dhammasavanàya, 2 tassa bhikkhu dhammaü desenti: àdikalyàõaü majjhe kalyàõaü pariyosànakalyàõaü sàtthaü savya¤janaü kevalaparipuõõaü parisuddhaü buhmacariyaü pakàsenti, so tasmiü àsane nisinno tastà kathàya neva àdiü manasikaroti, na majjhaü manasikaroti na pariyosànaü manasikaroti vuññhito'pi tamhaü àsanà tassà kathàya neva àdiü manasikaroti. Na majjhaü manasikaroti, na pariyosànaü manasikaroti. Seyyathàpi nàma kumbho nikakujjo3 tatra udakaü àsittaü vivaññati no saõñhàti, evameva idhe'kacco puggalo àràmaü gantà hoti abhikkhaõaü bhikkhånaü santike dhammasavanàya, tassa bhikkhu dhammaü desenti, àdikalyàõaü majjhekalyàõaü pariyosànakalyàõaü sàtthaü savyajjhanaü kevalaparipuõõaü parisuddhaü brahmacariyaü pakàsenti. So tasmiü àsane nisinno tassà kathàya neva àdiü manasikaroti, na majjhaü manasikaroti, na pariyosànaü manasikaroti, vuññhito'pi tamhà àsanà tassà kathàya neva àdiü manasikaroti, na majjhaü manasikaroti na pariyosànaü manasikaroti, ayaü vuccati puggalo avakujjapa¤¤o. Katamo ca puggalo ucchaïgapa¤¤o: idhe kacco puggalo àràmaü gantà hoti abhikkhaõaü bhikkhånaü santike dhammasavanàya. Tassa bhikkhu dhammaü desenti àdikalyàõaü majjhekalyàõaü pariyosànakalyàõaü sàtthaü savya¤janaü kevalaparipuõõaü parisuddhaü brahmacariyaü pakàsenti, so tasmiü àsane nisinno tassà tathàya àdimpi manasikaroti, majjhampi manasikaroti. Pariyosànampi manasikaroti, vuññhito ca kho tamhà àsanà tassà kathàya neva àdiü manasikaroti, na majjhaü manasikaroti, na pariyosànaü manasikaroti, seyyathàpi nàma purisassa ucchaïge nànà khajjàni àkiõõàni [PTS Page 032] [\q 32/] tilà taõóulà4 modakà badarà, so tamhà àsanà vuññhahanto satisammosà pakireyya. Evameva idhe'kacco puggalo àràmaü gantà hoti, abhikkhaõaü bhikkhånaü santike dhammasavanàya, tassa bhikkhu dhammaü desenti àdikalyàõaü majjhekalyàõaü pariyosànakalyàõaü sàtthaü savya¤janaü kevalaparipuõõaü parisuddhaü brahmacariyaü pakàsenti, so tasmiü àsane nisinne tassà kathàya àdimpi manasikaroti, majjhampi manasikaroti, pariyosànampi manasikaroti vuññhito tamhà àsanà tassà kathàya neva àdimpi manasikaroti na majjhimpi manasikaroti na pariyosànampi manasikaroti. Ayaü vuccati puggalo ucchaïgapa¤¤o. 1. Gato sãmu, gantvà - syà. 2. Dhammasasavaõayaya - ma cha saü, syà. 3. Nikujjo - syà. 4. Tilakaõóulà - machasaü. [BJT Page 310] [\x 310/] Katamo ca puggalo puthupa¤¤o: idhe'kacco puggalo àràmaü gantà hoti abhikkhaõaü bhikkhunaü santike dhammasavanàya tassa bhikkhu dhammaü desenti, àdikalyàõaü majjhe kalyàõaü pariyosànakalyàõaü sàtthaü savya¤janaü kevalaparipuõõaü parisuddhaü brahmacariyaü pakàsenti. So tasmiü àsane nisinno tassà kathàya àdimpi manasikaroti, majjhampi manasikaroti, pariyosànampi manasikaroti; vuññhito'pi tamhà àsanà tassà kathàya àdimpi manasikaroti, majjhampi manasikaroti, pariyosànampi manasikaroti. Seyyathàpi nàma kumbho ukkujjo. Tatra udakaü àsittaü saõñhàti no vivaññati. Evameva idhe'kacco puggalo àràmaü gantà hoti: abhikkhaõaü bhikkhånaü santike dhammasavanàya. Tassa bhikkhu dhammaü desenti àdikalyàõaü majjhekalyànaü pariyosànakalyàõaü sàtthaü savya¤janaü kevalaparipuõõaü parisuddhaü brahmacariyaü pakàsenti. So tasmiü àsane nisinno tassà kathàya àdimpi manasikaroti. Majjhampi manasikaroti, pariyosànampi manasikaroti, vuññhito'pi tamhà àsanà tassà kathàya àdimpi manasikaroti, majjhampi manasikaroti, pariyosànampi manasikaroti. Ayaü vuccati puggalo puthupa¤¤o. 8. Katamo ca puggalo kàmesu ca bhavesu ca avãtaràgo: sotàpannasakadàgàmino, ime vuccanti puggalà kàmesu ca bhavesu ca avãtaràgà. Katamo ca puggalo kàmesu vãtaràgo bhavesu avãtaràgo: anàgàmã. Ayaü vuccati puggalo kàmesu vãtaràgo, bhavesu avãtaràgo. Katamo ca puggalo ca kàmesu ca bhavesu ca vãtaràgo: arahà. Ayaü vuccati puggalo kàmesu ca bhavesu ca vãtaràgo. 9. Katamo ca puggalo pàsàõalekhåpamo: idhe'kacco puggalo abhiõhaü kujjhati, so ca khvassa kodho ciraü dãgharattaü anuseti. Seyyathàpi nàma pàsàõalekhà na khippaü lujjati vàtena và udakena và ciraññhitikà hoti. Evameva idhe'kacco puggalo abhiõhaü kujjhati, so ca khvasasa kodho ciraü dãgharattaü anuseti. Ayaü vuccati puggalo pàsàõalekhåpamo. [BJT Page 312] [\x 312/] Katamo ca puggalo pañhavilekhåpamo: idhe'kacco puggalo abhiõhaü kujjhati, so ca khavassa kodho na ciraü dãgharattaü anuseti. Seyyathàpi nàma pañhaviyà lekhà khippaü lujjati vàtena và udakena và na ciraññhitikà hoti. Evameva idhe'kacco puggalo abhiõhaü kujjhati so ca khavassa kodho na ciraü dãgharattaü anuseti. Ayaü vuccati puggalo pañhavilekhåpamo. Katamo ca puggalo udakalekhåpamo: idhe'kacco puggalo àgàëhena pi vuccamàne pharusena'pi vuccamàno amanàpena'pi vuccamàno saüsandatimeva, sandhãyatimeva; sammodatimeva seyyathàpi nàma [PTS Page 033] [\q 33/] udake lekhà khippaü lujjati, na ciraññhitikà hoti, evameva idhe'kacco puggalo àgàëhena'pi vuccamàno pharusena'pi vuccamàno amanàpena'pi vuccamàno saüsandatimeva, sandhãyatimeva, sammodatimeva. Ayaü vuccati puggalo udakalekhåpamo. 10. Tattha katame tayo potthakåpamà puggalà: tayo potthakà, navo'pi potthakà dubbaõõoceva hoti dukkhasamphasso ca appaggho ca, majjhimo ca potthako dubbaõõoceva hoti dukkhasamphasso ca appaggho ca. Jiõõo'pi potthako dubbaõõo ceva hoti dukkhasamphasso ca appaggho ca. Jiõõampi potthakaü ukkhaliparimajjanaü và karonti. Saïkàrakåñe và naü chaóóenti. 'Evameva tayo potthakåpamà puggalà santo saüvijjamànà bhikkhåsu. Katame tayo: navoce'pi bhikkhu hoti dussãlo pàpadhammo idamassa dubbaõõatàya, seyyathàpi so potthako dubbaõõo tathåpamo ayaü puggalo yo kho panassa sevanti bhajanti payirupàsanti diññhànugatiü àpajjanti, tesaü taü hoti dãgharattaü ahitàya dukkhàya. Idimassa dukkhasamphassatàya. Seyyathàpi so potthako dukkhasamphasso tathåpamo ayaü puggalo yesaü kho pana patigaõhàti cãvarapiõóapàtasenàsanagilànapaccayabhesajjaparikkhàraü. Tesaü taü na mahapphalaü hoti na mahànisaüsaü. [BJT Page 314] [\x 314/] Idamassa appagghatàya seyyathàpi so potthako appaggho tathåpamo ayaü puggalo. Majjhimo ce'pi bhikkhu hoti -pethero ce'pi bhikkhu hoti, dussãlo pàpadhammo, idamassa dubbaõõatàya, seyyathàpi so potthako dubbaõõo tathåpamo ayaü puggalo. Yo kho panassa sevanti. Bhajanti, parirupàsanti, diññhànugatiü àpajjanti, tesaü taü hoti dãgharattaü ahitàya dukkhàya. Idamassa dukkhasamphassatàya. Seyyathàpi so potthako dukkhasamphasso tathåpamo ayaü puggalo. Yesaü kho pana patigaõhàti1. Cãvarapiõóapàtasenàsanagilànapaccayabhesajjaparikkhàraü, tesaü taü na mahapphalaü hoti na mahànisaüsaü idamassa appagghatàya. Seyyathàpi so potthako appaggho tathåpamo ayaü puggalo. Evaråpo thero ce'pi bhikkhu saïghamajjhe bhaõati. Tamenaü bhikkhu evamàhaüsu: kinnukho tuyhaü bàlassa avyattassa bhaõitena tvampi nàma bhaõitabbaü ma¤¤asãti. So kupito anattamano tathàråpiü vàcaü nicchàreti. Yathàråpàya vàcàya saïgho ukkhipati saïkàrakåñe'va naü potthakaü. [PTS Page 034] [\q 34/] ime tayo potthakåpamà puggalà santo saüvijjamànà bhikkhåsu. 11. Tattha katame tayo kàsikavatthåpamà puggalà: tãõi kàsikavatthàni, navampi kàsikaü vatthaü vaõõavanta¤ceva hoti sukhasamphassa¤ca mahaggha¤ca, majjhimampi kàsikaü vatthaü vaõõavanta¤ceva hoti sukhasamphassa¤ca mahaggha¤ca. Jiõõampi kàsikaü vatthaü vaõõavanta¤ceva hoti sukhasamphassa¤ca mahaggha¤ca. Jiõõampi kàsikaü vatthaü ratana paëiveñhanaü và karonti, gandhakaraõóake và naü nikkhipanti. Evameva tayo kàsikavatthupamà puggalà santo saüvijjamànà bhikkhåsu. Katame tayo: navo ce'pi bhikkhu hoti sãlavà kalyàõadhammo idamassa suvaõõatàya. Seyyathàpi taü kàsikaü vatthaü vaõõavantaü tathåpamo ayaü puggalo. Ye kho panassa sevanti bhajanti payirupàsanti diññhànugati àpajjanti tesaü taü hoti dãgharattaü hitàya sukhàya. Idamassa sukhasamphassatàya. 1. Pañiggaõhàti - machasaü. [BJT Page 316] [\x 316/] Seyyathàpi taü kàsikaü vatthaü sukhasamphassaü tathåpamo ayaü puggalo. Yesaü kho pana patigaõhàti1 cãvarapiõóapàta senàsanagilànapaccayabhesajjaparikkhàraü tesaü taü mahapphalaü hoti mahànisaüsaü. Idamassa mahagghatàya. Seyyathàpi taü kàsikaü vatthaü mahagghaü tathåpamo ayaü puggalo. Majjhimo ce'pi bhikkhu -pethero ce'pi bhikkhu hoti sãlavà kalyàõadhammo idamassa suvaõõatàya. Seyyathàpi taü kàsikaü vatthaü vaõõavantaü, tathåpamo ayaü puggalo ye kho panassa sevanti bhajanti payirupàsanti diññhànugatiü àpajjanti. Tesaü taü hoti dãgharattaü hitàya sukhàya, idamassa sukhasamphassatàya. Seyyathàpi taü kàsikaü vatthaü sukhasamphassaü, tathåpamo ayaü puggalo. Yesaü kho pana patigaõhàti' cãvarapiõóapàtasenàsanagilànapaccayabhesajjaparikkhàraü. Tesaü taü mahapphalaü hoti mahànisaüsaü. Idamassa mahagghatàya. Seyyathàpi taü kàsikaü vatthaü magagghaü, tathåpamo ayaü puggalo. Evaråpo ca thero bhikkhusaïghamajjhe bhaõati, tamenaü bhikkhu evamàhaüsu appasaddà àyasmanto hotha, thero bhikkhu dhamma¤ca vinaya¤ca bhaõatãti. Tassa taü vacanaü àdheyyaü gacchati gandhakaraõóake'va [PTS Page 035] [\q 35/] na kàsikaü vatthaü, ime tayo kàsikavatthåpamà puggalà santo saüvijjamànà bhikkhåsu. 12. Katamo ca puggalo suppameyyo: idhe'kacco puggalo uddhato hoti unnalo capalo mukhatharo vikiõõavàco muññhassati asampajàno asamàhito vibbhantacitto asaüvutindriyo. Ayaü vuccati puggalo suppameyyo. Katamo ca puggalo duppameyyo: idhe'kacco puggalo anuddhato hoti anunnalo acapalo amukharo avikiõõavàco upaññhitasati sampajàno samàhito ekaggacitto saüvutindriyo. Ayaü vuccati puggalo duppameyyo. Katamo ca puggalo appameyyo: idhe'kacco puggalo àsavànaü khayà anàsavaü cetovimuttiü pa¤¤àvimuttiü diññheva dhamme sayaü abhi¤¤à sacchikatvà upasampajja viharati. Ayaü vuccati puggalo appameyyo. 1. Pañigaõhàti - machasaü. [BJT Page 318] [\x 318/] 13. Katamo ca puggalo na sevitabbo, na bhajitabbo na payirupàsitabbo: idhe'kacco puggalo hãno hoti sãlena samàdhinà pa¤¤àya. Evaråpo puggalo na sevitabbo, na bhajitabbo, na payirupàsitabbo a¤¤atra anuddayà, a¤¤atra anukampà. Katamo ca puggalo sevitabbo, bhajitabbo payirupàsitabbo: idhekacco puggalo sadiso hoti sãlena samàdhinà pa¤¤àya, evaråpo puggalo sevitabbo bhajitabbo payirupàsitabbo, taü kissahetu: sãlasàma¤¤agatànaü sataü sãlakathà ca no bhavissati nà ca no phàsu bhavissati. Sà ca no pavattanã1 bhavissati. Samàdhi sàma¤¤agatànaü sataü samàdhikathà ca no bhavissati. Sà ca no phàsu bhavissati, sà ca no pavattanã1 bhavissati. Pa¤¤àsàma¤¤agatànaü sataü pa¤¤àkathà ca no bhavissati. Sà ca no phàsu bhavissati, sà ca no pavattanã bhavissati. Tasmà evaråpo puggalo sevitabbo bhajitabbo payirupàsitabbo. Katamo ca puggalo sakkatvà garukatvà2 sevitabbo, bhajitabbo payirupàsitabbo idhe'kacco puggalo adhiko hoti sãlena samàdhinà pa¤¤àya. Evaråpo puggalo sakkatvà garukatvà sevitabbo bhajitabbo, payirupàsitabbo. Taü kissahetu aparipåraü và sãlakkhandhaü paripåressàmi, paripåraü và sãlakkhandhaü [PTS Page 036] [\q 36/] tattha tattha pa¤¤àya anuggahessàmi, aparipåraü và samàdhikkhandhaü paripåressàmi, paripåraü và samàdhikkhandhaü tattha tattha pa¤¤àya anuggahessàmi. Aparipåraü và pa¤¤àkkhandhaü paripåressàmi, paripåraü và pa¤¤àkkhandhaü tattha tattha pa¤¤àya anuggahessàmã'ti. Tasmà evaråpo puggalo sakkatvà garukatvà2 sevitabbo, bhajitabbo, payirupàsitabbo. 1. Pavatatãni - machasaü. 2. Garuü katvà - machasaü. [BJT Page 320] [\x 320/] 14. Katamo ca puggalo jigucchitabbo na sevitabbo, na bhajitabbo, na payirupàsitabbo: idhekacco puggalo dussãlo hoti pàpadhammo asuci saïkassarasamàcàro pañicchannakammanto assamaõo samaõapañi¤¤o, abrahmacàrã brahmacàripañi¤¤o anto puti avassuto kasambujàto evaråpo puggalo jigucchitabbo na sevitabbo. Na bhajitabbo, na payirupàsitabbo' taü kissahetu: ki¤càpi evaråpassa puggalassa na diññhànugatiü àpajjati atha kho naü pàpako kittisaddo abbhuggacchati pàpamitto purisapuggalo pàpasahàyo pàpasampavaïko'ti. Seyyathàpi nàma abhi gåthagato ki¤càpi na daüsati atha kho naü makkheti, evameva ki¤càpi evaråpassa puggalassa na diññhànugatiü àpajjati atha kho naü pàpako kittisaddo abbhuggacchati pàpamitto purisapuggalopàpasahàyo pàpasampavaïkhoti tasmà evaråpopa puggalo jigucchitabbo na sevitabbo, na bhajitabbo, na payirupàsitabbo. Katamo ca puggalo ajjhupekkhitabbo na sevitabbo na bhajitabbo na payirupàsitabbo: idhe'kacco puggalo kodhano hoti upàyàsabahulo appampi vutto samàno abhisajjati kuppati vyàpajjati patitthiyati, kopa¤ca dosa¤ca appacca¤ce pàtukaroti, seyyathàpi nàma duññhàrukà kaññhena và kañhalàya và ghaññità bhiyyosomattàya assandati, evameva idhe'kacco puggalo kodhano hoti upàyàsabahulo appampi vutto samàno abhisajjati kuppati vyàpajjati, patitthiyati kopa¤ca dosa¤ca appaccaya¤ca pàtukaroti, seyyathàpi nàma tindukàlàtaü kaññhena và kañhalayà và ghaññhitaü bhiyyosomattàya cicciñàyati ciñiciñàyati, evameva idhekacco puggalo kodhano hoti upàyàsabahulo appampi vutto samàne abhisajjati kuppati vyàpajjati patitthiyati, kopa¤ca dosa¤ca appaccaya¤ca pàtukaroti, seyyathàpi nàma gåthakåpo kaññhena và kañhalàya và ghaññito bhiyyosomattàya duggandho hoti, evameva idhekacco puggalo kodhano hoti upàyasabahulo, appampi vutto samàno abhisajjati kuppati vyàpajjati patitthiyati kopa¤ca dosa¤ca appaccaya¤ca [PTS Page 037] [\q 37/] pàtukaroti, evaråpo puggalo ajjhupekkhitabbo na sevitabbo na bhajitabbo na payirupàsitabbo. Taü kissahetu: akkoseyyapi maü paribhàseyyapi maü anatthampi me1 kareyyàti, tasmà evaråpo puggalo ajjhupekkhitabbo, na sevitabbo, na bhajitabbo, na payirupàsitabbo. Anatthampi maü - sãmu. [BJT Page 322] [\x 322/] Katamo ca puggalo sevitabbo, bhajitabbo, payirupàsitabbo: idhe'kacco puggalo sãlavà hoti, kalyàõadhammo, evaråpo puggalo sevitabbo, bhajitabbo, payirupàsitabbo, taü kissa hetu: ki¤càpi evaråpassa puggalassa na diññhànugatiü àpajjati atha kho naü kalyàõo kittisaddo abbhuggacchati. Kalyàõamitto purisapuggalo, kalyàõasahàyo kalyàõasampavaïko'ti tasmà evaråpo puggalo sevitabbo, bhajitabbo, payirupàsitabbo. 15. Katamo ca puggalo sãlesu paripårakàrã samàdhismiü mattasokàrã pa¤¤àya mattasokàrã: sotàpannasakadàgàmino. Ime vuccanti puggalà sãlesu paripårakàrino, samàdhismiü mattasokàrino, pa¤¤àya mattasokàrino. Katamo ca puggalo sãlesu ca paripårakàrã, samàdhismi¤ca paripårakàrã pa¤¤àya mattasokàrã: anàgàmã. Ayaü vuccati puggalo sãlesu ca paripårakàrã samàdhismi¤ca paripårakàrã, pa¤¤àya mattasokàrã. Katamo ca puggalo sãlesu ca paripårakàrã, samàdhismi¤ca paripårakàrã, pa¤¤àya ca paripårakàrã: arahà. Ayaü vuccati puggalo sãlesu ca paripårakàrã samàdhismi¤ca paripårakàrã, pa¤¤àya ca paripårakàrã. 16. Tattha katame tayo satthàre: idhe'kacco satthà kàmànaü pari¤¤aü pa¤¤àpeti, na råpànaü pari¤¤aü pa¤¤àpeti, na vedanànaü pari¤¤aü pa¤¤àpeti. Idha pana ekacco satthà kàmàna¤ca pari¤¤aü pa¤¤àpeti. Råpàna¤ca pari¤¤aü pa¤¤àpeti, na vedanànaü pari¤¤aü pa¤¤àpeti, idha pana ekacco satthà kàmàna¤ca pari¤¤aü pa¤¤àpeti, råpàna¤ca pari¤¤aü pa¤¤àpeti vedanàna¤ca pari¤¤aü pa¤¤àpeti. Tatra yvàyaü satthà kàmànaü pari¤¤aü pa¤¤àpeti, na råpànaü pari¤¤aü pa¤¤àpeti, na vedanànaü pari¤¤aü pa¤¤àpeti1 råpàvacarasamàpattiyà làbhã satthà tena daññhabbo [PTS Page 038] [\q 38/] tatra yvàyaü satthà kàmàna¤ca pari¤¤aü pa¤¤àpeti råpàna¤ca pari¤¤aü pa¤¤àpeti na vedanànaü pari¤¤aü pa¤¤àpeti aråpàvacarasamàpattiyà làbhã satthà tena daññhabbo. Tatra yvàyaü satthà kàmàna¤ca pari¤¤aü pa¤¤àpeti, råpàna¤ca pari¤¤aü pa¤¤àpeti, vedanàna¤ca pari¤¤aü pa¤¤àpeti, sammàsambuddho satthà tena daññhabbo, ime tayo satthàro. 1. Pa¤¤àpeti - machasaü. [BJT Page 324] [\x 324/] 17. Tattha katame aparepi tayo satthàro: idhekacco satthà diññheva dhamme attànaü saccato thetato pa¤¤àpeti, abhisamparàya¤ca attànaü saccato thetato pa¤¤àpeti idha pana ekacco satthà diññheva dhamme attànaü saccato thetato pa¤¤àpeti, no ca kho abhisamparàyaü attànaü saccato thetato pa¤¤àpeti, idha pana ekacco satthà diññheceva dhamme attànaü saccato thetato na pa¤¤àpeti. Abhisamparàya¤ca attànaü saccato thetato pa¤¤àpeti. Tatra yvàyaü satthà diññheceva dhamme attànaü saccato thetato pa¤¤àpeti, abhisamparàya¤ca attànaü saccato thetato pa¤¤àpeti sassatavàdo satthà tena daññhabbo, tatra yvàyaü satthà diññhe'va dhamme attànaü saccato thetato pa¤¤àpeti no ca kho abhisamparàyaü attànaü saccato thetato pa¤¤àpeti ucchedavàdo satthà tena daññhabbo. Tatra yàvàyaü satthà diññheceva dhamme attànaü saccato thetato na pa¤¤àpeti. Abhisamparàya¤ca attànaü saccato thetato na pa¤¤àpeti. Sammà sambuddho satthà tena daññhabbo, ime apare'pi tayo satthàro. Tika niddeso niññhito. [BJT Page 326] [\x 326/] 4. Catukka niddeso 1. Katamo ca puggalo asappuriso: idhe'kacco puggalo pàõàtipàtã hoti, adinnàdàyã moti, kàmesu micchàcàrã hoti musàvàdã hoti, suràmerayamajjapamàdaññhàyã hoti. Ayaü vuccati puggalo asappuriso. [PTS Page 039] [\q 39/] Katamo ca puggalo asappurisena asappurisataro: idhe'kacco puggalo attanà ca pàõàtipàtã hoti, para¤ca pàõàtipàte samàdapeti. Attanà ca adinnàdàyã hoti, para¤ca adinnàdàne samàdapeti. Attanà ca kàmesu micchàcàrã hoti, para¤ca kàmesu micchàcàre samàdapeti, attanà ca musàvàdã hoti, para¤ca musàvàde samàdapeti, attanà ca suràmerayamajjapamàdaññhàyã hoti, para¤ca suràmerayamajjapamàdaññhàne samàdapeti, ayaü vuccati puggalo asappurisena asappurisataro. Katamo ca puggalo sappuriso: idhe'kacco puggalo pàõàtipàtà pañivirato hoti, adinnàdànà pañivirato hoti, kàmesumicchàcàrà pañivirato hoti, musàvàdà pañivirato hoti, suràmerayamajjapamàdaññhànà pañivirato hoti, ayaü vuccati puggalo sappuriso. Katamo ca puggalo sappurisena sappurisataro: idhe'kacco puggalo attanà ca pàõàtipàtà pañivirato hoti, para¤ca pàõàtipàtàveramaõiyà samàdapeti. Attanà ca adinnàdànà pañivirato hoti, para¤ca adinnàdànà veramaõiyà samàdapeti. Attanà ca kàmesu micchàcàrà pañivirato hoti, para¤ca kàmesu micchàcàrà veramaõiyà samàdapeti. Attanà ca musàvàdà pañivirato hoti, para¤ca musàvàdà veramaõiyà samàdapeti. Attanà ca suràmerayamajjapamàdaññhànà pañivirato hoti, para¤ca suràmerayamajjapamàdaññhànà veramaõiyà samàdapeti. Ayaü vuccati puggalo sappurisena sappurisataro. [BJT Page 328] [\x 328/] 2. Katamo ca puggalo pàpo: idhe'kacco puggalo pàõàtipàtã hoti, adinnàdàyã hoti, kàmesu micachàcàrã hoti, musàvàdã hoti, pisunavàco1 hoti, pharusavàco2 hoti, samphappalàpã hoti, abhijjhàlå hoti, vyàpannacitto hoti, micchàdiññhi hoti, ayaü vuccati puggalo pàpo. Katamo ca puggalo pàpena pàpataro: idhe'kacco puggalo attanà ca pàõàtipàtã hoti. Para¤ca pàõàtipàte samàdapeti. Attanà ca adinnàdàyã hoti, para¤ca adinnàdàne samàdapeti, attanà ca kàmesu micchàcàrã hoti para¤ca kàmesu micchàcàre samàdapeti, attanà ca musàvàdã hoti, para¤ca musàvàde samàdapeti, attanà ca pisunavàco1 hoti, para¤ca pisunàya vàcàya samàdapeti, attanà ca pharusavàco [PTS Page 040] [\q 40/] hoti, para¤ca pharusàya vàcàya samàdapeti, attanà ca samphappalàpã hoti, para¤ca samphappalàpe samàdapeti, attanà ca abhijjhàlå hoti, para¤ca abhijjhàya samàdapeti, attanà ca vyàpannacitto hoti, para¤ca vyàpàde samàdapeti, attanà ca micchàdiññhi hoti, para¤ca micchàdiññhiyà samàdapeti: ayaü vuccati puggalo pàpena pàpataro. Katamo ca puggalo kalyàõo: idhe'kacco puggalo pàõàtipàtà pañivirato hoti, adinnàdàkà pañivirato hoti, kàmesumicchàcàrà pañivirato hoti, musàvàdà pañivirato hoti. Pisunàyavàcàya pañivirato hoti, pharusàya vàcàya pañivirato hoti, samphappalàpà pañivirato hoti, anabhijjhàlå hoti, avyàpannacitto hoti, sammàdiññhi hoti. Ayaü vuccati puggalo kalyàõo. Katamo ca puggalo kalyàõena kalyàõataro: idhe'kacco puggalo attanà ca pàõàtipàtà pañivirato hoti, para¤ca pàõàtipàtà veramaõiyà samàdapeti, attanà ca adinnàdànà pañivirato hoti. Para¤ca adinnàdànà veramaõiyà samàdapeti, attanà ca kàmesu micchàcàrà pañivirato hoti, para¤ca kàmesu micchàcàrà veramaõiyà samàdapeti. Attanà ca musàvàdà pañivirato hoti, 1. ( Pisunàvàco - sãmu. 2. Pharusàvàco - sãmu. ( Pisuõavàco - machasaü. [BJT Page 330] [\x 330/] Para¤ca musàvàdà veramaõiyà samàdapetà, attanà ca pisunàya vàcàya pañivirato hoti, para¤ca pisunàya vàcàya veramaõiyà samàdapeti. Attanà ca pharusàya vàcàya pañivirato hoti, para¤ca pharusàya vàcàya veramaõiyà samàdapeti. Attanà ca samphappalàpà pañivirato hoti, para¤ca samphappalàpà veramaõiyà samàdapeti. Attanà ca anabhijjhàlu hoti, para¤ca anabhijjhàya samàdapeti. Attanà ca avyàpannacitto hoti. Para¤ca avyàpàde samàdapeti. Attanà ca sammàdiññhi hoti, para¤ca sammàdiññhiyà samàdapeti. Ayaü vuccati puggalo kalyàõena kalyàõataro. 3. Katamo ca puggalo pàpadhammo: idhe'kacco puggalo pàõàtipàtã hoti - pe - micchàdiññhã hoti, ayaü vuccati puggalo pàpadhammo. Katamo ca puggalo pàpadhammena pàpadhammataro: idhe'kacco puggalo attanà ca pàõàtipàtàtã hoti, para¤ca pàõàtipàte samàdapeti. Attanà ca adinnàdàyã hoti, para¤ca adinnàdàne samàdapeti - pe - attanà ca micchàdiññhi hoti, para¤ca micchàdiññhiyà samàdapeti. Ayaü vuccati puggalo pàpadhammena pàpadhammataro. Katamo ca puggalo kalyàõadhammo: idhe'kacco puggalo pàõàtipàtà pañivirato hoti, adinnàdànà pañivirato hoti - pe - sammàdiññhi hoti. Ayaü vuccati puggalo kalyàõadhammo. Katamo ca puggalo kalyàõadhammena kalyàõadhammataro: idhe'kacco puggalo attanàca pàõàtipàtà pañivirato hoti, para¤ca pàõàtipàtà veramaõiyà samàdapeti. - Pe - attanà ca sammàdiññhi hoti, para¤ca sammàdiññhiyà samàdapeti. Ayaü vuccati puggalo kalyàõadhammena kalyàõadhammataro. [PTS Page 041] [\q 41/] 4. Katamo ca puggalo sàvajjo: idhe'kacco puggalo sàvajjena kàyakammena samannàgato hoti; sàvajjena vacãkammena samannàgato hoti, sàvajjena manokammena samannàgato hoti. Ayaü vuccati puggalo sàvajjo. [BJT Page 332] [\x 332/] Katamo ca puggalo sàvajjabahulo: idhekacco puggalo sàvajjena bahulaü kàyakammena samannàgato hoti appaü anavajjena, sàvajjena bahulaü vacãkammena samannàgato hoti - appaü anavajjena, sàvajjena bahulaü manokammena samannàgato hoti appaü anavajjena, ayaü vuccati puggalo sàvajja bahulo. Katamo ca puggalo appasàvajjo: idhe'kacco puggalo anavajjena bahulaü kàyakammena samannàgato hoti appaü sàvajjena, anavajjena bahulaü vacãkammena samannàgato hoti appaü sàvajjena, anavajjena bahulaü manokammena samannàgato hoti appaü sàvajjena. Ayaü vuccati puggalo appasàvajjo. Katamo ca puggalo anavajjo: idhe'kacco puggalo anavajjena kàyakammena samannàgato hoti, anavajjena vacãkammena samannàgato hoti, anavajjena manokammena samannàgato hoti, ayaü vuccati puggalo anavajjo. 5. Katamo ca puggalo ugghañita¤¤å: yassa puggalassa sahaudàhañavelàya dhammàbhisamayo hoti. Ayaü vuccati puggalo ugghañita¤¤u. Katamo ca puggalo vipacita¤¤å: yassa puggalassa saïkhittena bhàsitassa vitthàrena atthe vibhajiyamàne. Dhammàbhisamayo hoti, ayaü vuccati puggalo vipacita¤¤å. Katamo ca puggalo neyye: yassa puggalassa uddesato paripucchato yoniso manasikaroto kalyàõamitte sevato bhajato payirupàsato evaü anupubbena dhammàbhisamayo hoti. Ayaü vuccati puggalo neyyo. Katamo ca puggalo padaparamo: yassa puggalassa bahumpi suõato bahumpi bhaõato bahumpi dhàrayato bahumpi vàcayato, na tàya jàtiyà dhammàbhisamayo hoti. Ayaü vuccati puggalo padaparamo. [PTS Page 042] [\q 42/] [BJT Page 334] [\x 334/] 6. Katamo ca puggalo muttapañibhàno, no yuttapañibhàno: idhe'kacco puggalo pa¤haü puññho samàno yuttaü vadati no sãghaü. Ayaü vuccati puggalo yuttapañibhàno no muttapañibhàno. Katamo ca puggalo muttapañibhàno, no yuttapañibhàno: idhe'kacco puggalo pa¤haü puññho samàno sãghaü vadati no yuttaü. Ayaü vuccati puggalo muttapañibhàno, no yuttapañibhàno. Katamo ca puggalo yuttapañibhàno ca muttapañibhàno ca: idhe'kacco puggalo pa¤haü puññho samàno yutta¤ca vadati. Sãgha¤ca ayaü vuccati puggalo yuttapañibhàno ca muttapañibhàno ca. Katamo ca puggalo neva yuttapañibhàno no muttapañibhàno: idhe'kacco puggalo pa¤haü puññho samàno neva yuttaü vadati, no sãghaü. Ayaü vuccati puggalo neva yuttapañibhàno no muttapañibhàno. 7. Tattha katame cattàro dhammakathikà puggalà: cattàro dhammakathikà - idhe'kacco dhammakathiko appa¤ca bhàsati, asahita¤ca parisà cassa na kusalà hoti sahitàsahitassa, evaråpo dhammakathiko evaråpàya parisàya dhammakathikotveva saïkhaü gacchati. Idha pana ekacco dhammakathiko appa¤ca bhàsati sahita¤ca, parisàya cassa kusalà hoti sahitàsahitassa, evaråpo dhammakathiko evaråpàya parisà dhammakathikotveva saïkhaü gacchati. Idha pana ekacco dhammakathiko bahu¤ca bhàsati asahita¤ca parisàcassa na kusalà hoti sahitàsahitassa, evaråpo dhammakathiko evaråpàya parisàya dhammakathikotveva saïkhaü gacchati. Idha pana ekacco dhammakathiko bahu¤ca bhàsati sahita¤ca, parisà cassa kusalà hoti sahitàsahitassa, evaråpo dhammakathiko evaråpàya parisàya dhammakathikotveva saïkhaü gacchati. Ime cattàro dhammakathikà puggalà. [BJT Page 336] [\x 336/] 8. Tattha katame cattàro valàhakåpamà puggalà: cattàro valàhakà; gajjità no vassità vassità, no gajjità, gajjità ca vassità ca, neva gajjità no vassità. Evameva [PTS Page 043] [\q 43/] cattàro valàhakåpamà puggalà santo saüvijjamànà lokasmiü. Katame cattàro: gajjità no vassità, vassità no gajjità, gajjità ca vassità ca, neva gajjità no vassità. Katha¤ca puggalo gajjità hoti no vassità: idhe'kacco puggalo bhàsità hoti no kattà. Evaü puggalo gajjità hoti no vassità. Seyyathàpi so valàhako gajjità no vassità. Tathåpamo ayaü puggalo. Katha¤ca puggalo vassità hoti no gajjità: idhe'kacco puggalo kattà hoti no bhàsità. Evaü puggalo vassità hoti no gajjità. Seyyathàpi so valàhako vassità no gajjità. Tathåpamo ayaü puggalo. Katha¤ca puggalo gajjità ca hoti vassità ca: idhe kacco puggalo bhàsità ca hoti kattà ca evaü puggalo gajjità ca hoti vassità ca. Seyyathàpi so valàhako gajjità ca vassità ca. Tathåpamo ayaü puggalo. Katha¤ca puggalo neva gajjità hoti no vassità: idhe'kacco puggalo neva bhàsità hoti no kattà, evaü puggalo neva gajjità hoti no vassità, seyyathàpi so valàhako neva gajjità no vassità, tathåpamo ayaü puggalo. Ime cattàro valàhakåpamà puggalà santo saüvijjamànà lokasmiü. 9. Tattha katame cattàro måsikåpamà puggalà: catasso måsika: gàdhaü katta no vasità, vasità no gàdhaü kattà. Gàdhaü kattà ca vasità ca, neva gàdhaü kattà no vasità. Evameva cattàro måsikåpamà puggalà santo saüvijjamànà lokasmiü. Katame cattàro: gàdhaü kattà no vasità, vasità no gàdhaü kattà, gàdhaü kattà ca, vasità ca, neva gàdhaü kattà no vasità. [BJT Page 338] [\x 338/] Katha¤ca puggalo gàdhaü kattà hoti no vasità: idhe'kacco puggalo dhammaü pariyàpuõàti: suttaü geyyaü veyyàkaraõaü gàthaü udànaü itivuttakaü jàtakaü abbhutadhammaü. Vedallaü. So idaü dukkhanti yathàbhåtaü nappajànàti, ayaü dukkhasamudayoti yathàbhåtaü nappajànàti ayaü dukkhanirodhoti yathàbhåtaü nappajànàti, ayaü dukkhanirodhagàminã pañipadàti yathàbhåtaü nappajànàti. Evaü puggalo gàdhaü kattà hoti no vasità. Seyyathàpi sà måsikà gàdhaü kattà no vasità, tathåpamo ayaü puggalo. [PTS Page 044] [\q 44/] Katha¤ca puggalo vasità hoti no gàdhaü kattà: idhe'kacco puggalo na dhammaü pariyàpuõàti: suttaü geyyaü veyyàkaraõaü gàthà udànaü itivuttakaü jàtakaü abbhutadhammaü vedallaü. So idaü dukkhanti yathàbhåtaü pajànàti, ayaü dukkhasamudayoti yathàbhåtaü pajànàti, ayaü dukkhanirodhoti yathàbhåtaü pajànàti, ayaü dukkhanirodhagàminã pañipadàti yathàbhåtaü pajànàti. Evaü puggalo vasità hoti no gàdhaü kattà seyyathàpi sà måsikà vasità no gàdhaü kattà. Tathupamo ayaü puggalo. Katha¤ca puggalo gàdhaü kattà ca hoti vasità ca: idhe'kacco puggalo dhammaü pariyàpuõàti: suttaü geyyaü veyyàkaraõaü gàthà udànaü itivuttakaü jàtakaü abbhutadhammaü vedallaü. So idaü dukkhanti yathàbhåtaü pajànàti, ayaü dukkhasamudayoti yathàbhåtaü pajànàti, ayaü dukkhanirodhoti yathàbhåtaü pajànàti, ayaü dukkhanirodhagàminã pañipadàti yathàbhåtaü pajànàti. Evaü puggalo gàdhaü kattà ca hoti vasità ca. Seyyathàpi sà måsikà gàdhaü kattà ca hoti vasità ca-tathupamo ayaü puggalo. Katha¤ca puggalo neva gàdhaü kattà hoti no vasità; idhe'kacco puggalo na dhammaü pariyàpuõàti; suttaü geyyaü veyyàkaraõaü gàthaü udànaü itivuttakaü jàkataü abbhutadhammaü vedallaü, so idaü dukkhanti yathàbhåtaü nappajànàti, ayaü dukkhasamudayoti yathàbhåtaü nappajànàti, ayaü dukkhanirodhoti yathàbhåtaü nappajànàti, ayaü dukkhanirodhagàminã pañipadàti yathàbhåtaü nappajànàti, evaü puggalo neva gàdhaü kattà hoti no vasità. Seyyathàpi sà måsikà. Neva gàdhaü kattà no vasità, tathåpamo ayaü puggalo. Ime cattàro måsikåpamà puggalà santo saüvijjamànà lokasmiü. [BJT Page 340] [\x 340/] 10. Tattha katame cattàro ambåpamà puggalà: cattàri ambàti, àmaü pakkavaõõi, pakkaü àmavaõõi, àmaü àmavaõõi, pakkaü pakkavaõõi. Evameva1 cattàro ambåpamà puggalà santo saüvijjamànà lokasmiü. Katame cattàro: àmo pakkavaõõi, pakko àmavaõõã, àmo àmavaõõã, pakko pakkavaõõã. Katha¤ca puggalo àmo hoti pakkavaõõã: idhe'kaccassa puggalassa pàsàdikaü hoti abhikkantaü pañiknantaü àlokitaü vilokitaü sammi¤jitaü pasàritaü saïghàñipattacãvaradhàraõaü. So idaü dukkhanti yathàbhåtaü nappajànàti, ayaü dukkhasamudayoti yathàbhåtaü nappajànàti, ayaü dukkhanirodhoti yathàbhåtaü nappajànàti, ayaü dukkhanirodhagàminã pañipadàti yathàbhåtaü nappajànàti. Evaü puggalo àmo hoti pakkavaõõã. Seyyathàpi taü ambaü àmaü pakkavaõõi, tathåpamo ayaü puggalo. Katha¤ca puggalo pakko hoti àmavaõõã: [PTS Page 045] [\q 45/] idhe'kaccassa puggalassa na pàsàdikaü hoti abhikkantaü pañikkantaü àlokitaü vilokitaü sammi¤jitaü pasàritaü saïghàñipattacãvaradhàraõaü. So idaü dukkhanti yathàbhåtaü pajànàti, ayaü dukkhasamudayoti yathàbhåtaü pajànàti, ayaü dukkhanirodhoti yathàbhåtaü pajànàti, ayaü dukkhanirodhagàminã pañipadàti yathàbhåtaü pajànàti. Evaü puggalo pakko hoti àmavaõõã. Seyyathàpi taü ambaü pakkaü àmavaõõã, tathåpamo ayaü puggalo. Katha¤ca puggalo àmo hoti àmavaõõã: idhe'kaccassa puggalassa na pàsàdikaü hoti abhikkantaü pañikkantaü àlokitaü vilokitaü sammi¤jitaü pasàritaü saïghàñipattacãvaradhàraõaü. So idaü dukkhanti yathàbhåtaü nappajànàti -pe- ayaü dukkhanirodhagàminã pañipadàti yathàbhåtaü nappajànàti. Evaü puggalo àmo hoti àmavaõõã. Seyyathàpi taü ambaü àmaü àmavaõõã, tathåpamo ayaü puggalo. 1. Evameva - machasaü. 342 Katha¤ca puggalo pakko hoti pakkavaõõã: idhe'kaccassa puggalassa pàsàdikaü hoti abhikkantaü pañikkantaü àlokitaü vilokitaü sammi¤jitaü pasàritaü saïghàñipattacãvaradhàraõaü. So idaü dukkhanti yathàbhåtaü pajànàti -pe- ayaü dukkhanirodhagàminã pañipadàti yathàbhåtaü pajànàti. Evaü puggalo pakko hoti pakkavaõõã. Seyyathàpi taü ambaü pakkaü pakkavaõõi. Tathupamo ayaü puggalo. Ime cattàro ambåpamà puggalà santo saüvijjamànà lokasmiü. 11. Tattha katame cattàro kumabhåpamà puggalà: cattàro kumbhà: tuccho pihito, påro vivaño, tuccho vivaño, påro pihito. Evameva cattàro kumbhåpamà puggalà santo saüvijjamànà lokasmiü. Katame cattàro: tuccho pihito, påro vivaño, tuccho vivaño, puro pihito. Katha¤ca puggalo tucchà hoti pihite: idhe'kaccassa pàsàdikaü hoti abhikkantaü pañikkantaü àlokitaü vilokitaü sammi¤jitaü pasàritaü saïghàñipattacãvaradhàraõaü. So idaü dukkhanti yathàbhåtaü nappajànàti -pe- ayaü dukkhanirodhagàminã pañipadàti yathàbhåtaü nappajànàti. Evaü puggalo tuccho hoti pihito. Seyyathàpi so kumbho tuccho pihito, tathåpamo ayaü puggalo. Katha¤ca puggalo påro hoti vivaño: idhe'kaccassa puggalassa na pàsàdikaü hoti abhikkantaü pañikkantaü àlokitaü vilokitaü sammi¤jitaü pasàritaü saïghàñipattacãvaradhàraõaü. So idaü dukkhanti yathàbhåtaü pajànàti -pe- ayaü dukkhanirodhagàminãpañipadàti yathàbhåtaü pajànàti. Evaü puggalo påro hoti vivaño. Seyyathàpi so kumbho påro vivaño, tathåpamo ayaü puggalo. [PTS Page 046] [\q 46/] Katha¤ca puggalo tuccho hoti vivaño: idhe'kaccassa puggalassa na pàsàdikaü hoti abhikkantaü pañikkantaü àlokitaü vilokitaü sammi¤jitaü pasàritaü saïghàñipattacãvaradhàraõaü so idaü dukkhanti yathàbhåtaü nappajànàti -pe- ayaü dukkhanirodhagàminã pañipadàti yathàbhåtaü nappajànàti. Evaü puggalo tuccho hoti vivaño. Seyyathàpi so kumbho tuccho vivaño, tathåpamo ayaü puggalo. [BJT Page 344] [\x 344/] Katha¤ca puggalo påro hoti pihito: idhe'kaccassa puggalassa pàsàdikaü hoti abhikkantaü pañikkantaü àlokitaü vilokitaü sammi¤jitaü1. Pasàritaü saïghàñipattacãvaradhàraõaü. So idaü dukkhanti yathàbhåtaü pajànàti -pe- ayaü dukkhanirodhagàminã pañipadàti yathàbhåtaü pajànàti. Evaü puggalo påro hoti pihito. Seyyathàpi so kumbho påro pihito, tathåpamo ayaü puggalo. Ime cattàro kumbhåpamà puggalà santo saüvijjamànà lokasmiü. 12. Tattha katame cattàro udakarahadåpamà puggalà: cattàro udakarahadà: uttàno gambhãrobhàso, gambhãro uttànobhàso uttàno uttànobhàso, gambhãro gambhãrobhàso. Evameva cattàro udakarahadåpamà puggalà santo saüvijjamànà lokasmiü. Katame cattàro: uttàno gambhãrobhàso, gambhãro uttàno bhàso, uttàno uttànobhàso, gambhãro gambhãrobhàso. Katha¤ca puggalo uttàno hoti gambhãrobhàso: idhekaccassa puggalassa pàsàdikaü hoti abhikkantaü pañikkantaü àlokitaü vilokitaü sammi¤jitaü pasàritaü saïghàñipattacãvaradhàraõaü. So idaü dukkhanti yathàbhåtaü nappajànàti - pe - ayaü dukkhanirodhagàminãpañipadàti yathàbhåtaü nappajànàti. Evaü puggalo uttàno hoti gambhãro bhàso. Seyyathàpi so udakarahado uttàno gambhãrobhàso tathåpamo ayaü puggalo. Katha¤ca puggalo gambhãro hoti uttànobhàso: idhekaccassa puggalassa na pàsàdikaü hoti abhikkantaü pañikkantaü àlokitaü vilokitaü sammi¤jitaü pasàritaü saïghàñipattacãvaradhàraõaü. So idaü dukkhanti yathàbhåtaü pajànàti - pe - ayaü dukkhanirodhagàminã pañipadàti yathàbhåtaü pajànàti. Evaü puggalo gambhãro hoti uttàno bhàso seyyathàpi so udakarahado gambhãro uttànobhàso tathåpamo ayaü puggalo. Katha¤ca puggalo uttàno hoti uttànobhàso: idhekaccassa puggalassa na pàsàdikaü hoti abhikkantaü pañikkantaü àlokitaü vilokitaü sammi¤jitaü pasàritaü saïghàñipattacãvaradhàraõaü. So idaü dukkhanti yathàbhåtaü nappajànàti -pe- ayaü dukkhanirodhagàminã pañipadàti yathàbhåtaü nappajànàti. Evaü puggalo uttàno hoti uttànobhàse. Seyyathàpi so udakarahado uttàno uttànobhàso tathåpamo ayaü puggalo. 1. Sami¤jitaü - machasaü. [BJT Page 346] [\x 346/] Katha¤ca puggalo gambhãro hoti gambhirobhàso: [PTS Page 047] [\q 47/] idhe'kaccassa puggalassa pàsàdikaü hoti abhiknantaü pañikkantaü àlokitaü vilokitaü sammi¤jitaü pasàritaü saïghàñipattacãvaradhàraõaü. So idaü dukkhanti yathàbhåtaü pajànàti -pe- ayaü dukkhanirodhagàminã pañipadàti yathàbhåtaü pajànàti. Evaü puggalo gambhãro hoti gambhãrobhàso. Seyyathàpi so udakarahado gambhãro gambhãrobhàso, tathåpamo ayaü puggalo. Ime cattaro udakarahadupamà puggalà santo saüvijjamànà lokasmiü. 13. Tattha katame cattàro balivaddåpamà puggalà: cattàro balavaddà - sagavacaõóo1 no paragavacaõóo, paragavacaõóo no sagavacaõóo, sagavacaõóo ca paragavacaõóo ca, neva sagavacaõóo no paragavacaõóo. Evameva cattàro balivaddåpamà puggalà santo saüvijjamànà lokasmiü, katame cattàro: sagavacaõóo no paragavacaõóo, paragavacaõóo no sagavacaõóo, sagavacaõóo ca paragavacaõóo ca neva sagavacaõóo no paragavacaõóo. Katha¤ca puggalo sagavacaõóo hoti no paragavacaõóo: idhe'kacco puggalo sakaparisaü ubbejità hoti no paraparisaü evaü puggalo sagavacaõóo hoti, no paragavacaõóo. Seyyathàpi so balivaddo sagavacaõóo no paragavacaõóo, tathåpamo ayaü puggalo. Katha¤ca puggalo paragavacaõóo hoti no sagavacaõóo: idhe'kacco puggalo paraparisaü ubbejità hoti no sakaparisaü evaü puggalo paragavacaõóo hoti no sagavacaõóo. Seyyathàpi so balivaddo paragavacaõóo no sagavacaõóo, tathåpamo ayaü puggalo. Katha¤ca puggalo sagavacaõóo ca hoti paragavacaõóo ca: idhe'kacco puggalo sakaparisa¤ca ubbejità hoti paraparisa¤ca, evaü puggalo sagavacaõóo ca hoti paragavacaõóo ca. Seyyathàpi so balivaddo sagavacaõóo ca paragavacaõóo ca, tathåpamo ayaü puggalo. Katha¤ca puggalo neva sagavacaõóo hoti no paragavacaõóo: idhe'kacco puggalo neva sakaparisaü ubbejità hoti no paraparisaü, evaü puggalo neva sagavacaõóo hoti no paragavacaõóo, seyyathàpi so balivaddo neva sagavacaõóo no paragavacaõóo. Tathåpamo ayaü puggalo. Ime cattàro balivaddåpamà puggalà. Santo saüvijjamànà lokasmiü. 1. Sakagavacaõóo - machasaü. [BJT Page 348] [\x 348/] [PTS Page 048] [\q 48/] 14. Tattha katame cattàro àsivisåpamà puggalà: cattàro àsivisà àgataviso no ghoraviso, ghoraviso, no àgataviso, àgataviso ca ghoraviso ca, neva àgataviso no ghoraviso. Evameva cattàro àsivisåpamà puggalà santo saüvijjamànà lokasmiü. Katame cattàro: àgataviso no ghoraviso, ghoraviso no àgataviso, àgataviso ca ghoraviso ca, neva àgataviso no ghoraviso. Katha¤ca puggalo àgataviso hoti no ghoraviso: idhe'kacco puggalo abhiõhaü kujjhati, so ca khavassa kodho na ciraü dãgharattaü anuseti. Evaü puggalo àgataviso hoti no ghoraviso, seyyathàpi so àsiviso àgataviso no ghoraviso, tathåpamo ayaü puggalo. Katha¤ca puggalo ghoraviso hoti no àgataviso: idhe'kacco puggalo neva kho abhiõhaü kujjhati, so ca khavassa kodho ciraü dãgharattaü anuseti. Evaü puggalo ghoraviso hoti no àgataviso, seyyathàpi so àsiviso1 ghoraviso no àgataviso, tathåpamo ayaü puggalo. Katha¤ca puggalo àgataviso ca hoti ghoraviso ca: idhe'kacco puggalo abhiõhaü kujjhati, so ca khavassa kodho ciraü dãgharattaü anuseti. Evaü puggalo àgataviso ca hoti ghoraviso ca. Seyyathàpi so àsiviso àgataviso ca ghoraviso ca, tathåpamo ayaü puggalo. Katha¤ca puggalo neva àgataviso hoti no ghoraviso: idhekacco puggalo naheva kho abhiõhaü kujjhati, so ca khavassa kodho na ciraü dãgharattaü anuseti. Evaü puggalo neva àgataviso hoti no ghoraviso. Seyyathàpi so àsiviso neva àgataviso no ghoraviso, tathåpamo ayaü puggalo. Ime cattàro àsivisåpamà puggalà santo saüvijjamànà lokasmiü. 1. âsiviso - machasaü. [BJT Page 350] [\x 350/] 15. Katha¤ca puggalo ananuvicca apariyogàhetvà avaõõàrahassa vaõõaü bhàsità hoti: idhe'kacco puggalo duppañipannànaü micchàpañipannànaü titthiyànaü titthiyasàvakànaü vaõõaü bhàsati supañipannà1. Itipi, sammàpañipannà itipã ti. Evaü puggalo ananuvicca apariyogàhetvà avaõõàrahassa vaõõaü bhàsità hoti. Katha¤ca puggalo ananuvicca apariyogàhetvà vaõõarahassa avaõõaü bhàsità hoti: [PTS Page 049] [\q 49/] idhe'kacco puggalo supañipannànaü sammàpañipannànaü buddhànaü buddhasàvakànaü avaõõaü bhàsati, duppañipannà itipi, micchàpañipannà itipã ti. Evaü puggalo ananuvicca apariyogàhetvà vaõõàrahassa avaõõaübhàsità hoti. Katha¤ca puggalo ananuvicca apariyogàhetvà appasàdanãye ñhàne pasàdaü upadaüsità hoti: idhe'kacco puggalo duppañipadàya micchàpañipadàya pasàdaü janeti supañipadà2. Itipi, sammàpañipadà itipã ti evaü puggalo ananuvicca apariyogàhetvà appasàdanãye ñhàne pasàdaü upadaüsità hoti. Katha¤ca puggalo ananuvicca apariyogà hetvà pasàdanãye ñhàne appasàdaü upadaüsità hoti: idhe'kacco puggalo supañipadàya sammàpañipadàya appasàdaü janeti duppañipadà itipi, micchàpañipadà itipã ti. Evaü puggalo ananuvicca apariyogàhetvà pasàdanãye ñhàne appasàdaü upadaüsità hoti. 16. Katha¤ca puggalo ananuvicca pariyogàhetvà avaõõàrahassa avaõõaü bhàsità hoti: idhe'kacco puggalo duppañipannànaü micchàpañipannànaü titthiyànaü titthiyasàvakànaü avaõõaü bhàsati duppañipannà itipi, micchàpañipannà itipã'ti. Evaü puggalo ananuvicca pariyogàhetvà avaõõàrahassa avaõõaü bhàsità hoti. Katha¤ca puggalo anuvicca pariyogàhetvà vaõõàrahassa vaõõaü bhàsità hoti: idhe'kacco puggalo supañipannànaü sammàpañipannànaü buddhànaü buddhasàvakànaü vaõõaü bhàsati supañipannà itipi, sammàpañipannà itipã'ti, evaü puggalo anuvicca pariyogàhetvà vaõõarahassa vaõõaü bhàsità hoti, 1. Suppañipapannà - sãmu. 2. Suppañipadà - sãmu, machasaü. Suppañipannà - machasaü. [BJT Page 352] [\x 352/] Katha¤ca puggalo anuvicca pariyogàhetvà appasàdanãye ñhàne appasàdaü upadaüsità hoti: idhe'kacco puggalo duppañipadàya micchàpañipadàya appasàdaü janeti, duppañipadà itipi micchàpañipadà itipã'ti' evaü puggalo anuvicca pariyogàhetvà appasàdanãye ñhàne appasàdaü upadaüsità hoti. Katha¤ca puggalo anuvicca pariyogàhetvà pasàdanãye ñhàne pasàdaü upadaüsità hoti: [PTS Page 050] [\q 50/] idhe'kacco puggalo supañipadàya sammàpañipadàya pasàdaü janeti, supañipadà itipi, sammàpañipadà itipã'ti evaü puggalo anuvicca pariyogàhetvà pasàdanãye ñhàne pasàdaü upadaüsità hoti. 17. Katha¤ca puggalo avaõõàrahassa avaõõaü bhàsità hoti bhåtaü tacchaü kàlena, no ca kho vaõõàrahassa vaõõaü bhàsità hoti bhåtaü tacchaü kàlena, idhe'kacce puggale vaõõo'pi saüvijjati. Avaõõo'pi saüvijjati, yo tattha avaõõo taü bhaõati bhåtaü tacchaü kàlena, yo tattha vaõõo taü na bhaõati bhåtaü tacchaü kàlena. Evaü puggalo avaõõàrahassa avaõõaü bhàsità hoti bhåtaü tacchaü kàlena, no ca kho vaõõàrahassa vaõõaü bhàsità hoti bhåtaü tacchaü kàlena. Katha¤ca puggalo vaõõàrahassa vaõõaü bhàsità hoti bhåta tacchaü kàlena no ca kho avaõõàrahassa avaõõaü bhàsità hoti bhåtaü tacchaü kàlena idhe'kacce puggale vaõõo'pi saüvijjati, avaõõo'pi saüvijjati, yo tattha vaõõo taü bhaõati bhåtaü tacchaü kàlena, yo tattha avaõõo taü na bhaõati bhåtaü tacchaü kàlena evaü puggalo vaõõàrahassa vaõõaü bhàsità hoti bhåtaü tacchaü kàlena, no ca kho avaõõàrahassa avaõõaü bhàsità hoti bhåtaü tacchaü kàlena. Katha¤ca puggalo avaõõàrahassa avaõõaü bhàsità hoti bhåtaü tacchaü kàlena vaõõàrahassa ca vaõõaü bhàsità hoti bhåtaü tacchaü kàlena: idhe'kacce puggale avaõõo'pi saüvijjati, vaõõopi saüvijjati. Yo tattha avaõõo taü bhaõati bhåtaü tacchaü kàlena yo pi tattha vaõõo tampi bhaõati bhåtaü tacchaü kàlena. Tatra kàla¤¤å hoti tassa pa¤hassa veyyàkaraõàya. Evaü puggalo avaõõàrahassa ca avaõõaü bhàsità hoti bhåtaü tacchaü kàlena. Vaõõarahassa ca vaõõaü bhàsità hoti bhåtaü tacchaü kàlena. [BJT Page 354] [\x 354/] Katha¤ca puggalo ne: va avaõõàrahassa avaõõaü bhàsità hoti bhåtaü tacchaü kàlena, nopi vaõõàrahassa vaõõaü bhàsitaü hoti bhåtaü tacchaü kàlena: idhe'kacce puggale vaõõo'pi saüvijjati, avaõõo'pi saüvijjati. Yo tattha avaõõo taü na bhaõati bhåtaü tacchaü kàlena, yopi tattha vaõõo tampi na bhaõati bhåtaü [PTS Page 051] [\q 51/] tacchaü kàlena. Upekkhako viharati sato sampajàno. Evaü puggalo neva avaõõàrahassa avaõõaü bhàsità hoti bhåtaü tacchaü kàlena, nopi vaõõàrahassa vaõõaü bhàsità hoti bhåtaü tacchaü kàlena. 18. Katamo ca puggalo uññhànaphalåpajãvã no pu¤¤apalåpajãvã: yassa puggalassa uññhahato ghañato vàyamato àjãvo abhinibbattati no pu¤¤ato, ayaü vuccati puggalo uññhànaphalåpajãvã no pu¤¤apalåpajãvã. Katamo ca puggalo pu¤¤apalåpajãvã no uññhànaphalåpajãvã: paranimmitavasavattideve upàdaya tatåpari devà pu¤¤aphalåpajãvino no uññhànaphalåpajãvino. Katamo ca puggalo uññhànaphalåpajãvã ca pu¤¤aphalåpajãvã ca: yassa puggalassa uññhahato ghañato vàyamato àjãvo abhinibbattati pu¤¤ato ca, ayaü vuccati puggalo uññhànaphalåpajãvã ca pu¤¤aphalåpajãvã ca. Katamo ca puggalo neva uññhànaphalåpajãvã no pu¤¤aphalåpajãvã: nerayikà neva uññhànaphalåpajãvino no pu¤¤aphalåpajãvino. 19. Katha¤ca puggalo tamo hoti tamaparàyaõo: idhe'kacco puggalo nãce kule paccàjàto hoti caõóàlakule và nesàdakule và veõakule và rathakàrakule và pukkusakule và daëidde appannapànabhojane kasiravuttike, yattha kasirena ghàsacchàdo labbhati, so ca hoti dubbaõõo duddisiko okoñimako bavhàbàdho kàõo và kuõã và kha¤jo và pakkhahato và na làbhã annassa pànassa vatvathassa yànassa màlàgandhavilepanassa seyyàvasathapadãpeyyassa. So kàyena duccaritaü carati, vàcàya duccaritaü carati, manasà duccaritaü carati. So kàyena duccaritaü caritvà, vàcàya duccaritaü caritvà, manasà duccaritaü caritvà, kàyassa bhedà parammaraõà apàyaü duggatiü vinipàtaü nirayaü upapajjati evaü puggalo tamo hoti tamparàyaõo. [BJT Page 356] [\x 356/] Katha¤ca puggalo tamo hoti jotiparàyaõo: idhe'kacco puggalo nãce kule paccàjàto hoti caõóàlakule và nesàdakule và veõakule và rathakàrakule và pukkusakule và daëiddo appannapànabhojane kasiravuttike, yattha kasirena ghàsacchàdo labbhati, so ca hoti dubbaõõo duddisiko okoñimako bavhàbàdho. Kàõo và kuõã và kha¤jo và pakkhahato và na làbhã annassa pànassa vatthassa yànassa màlàgandhavilepanassa seyyàvasathapadãpeyyassa. So kàyena sucaritaü carati, vàcàya sucaritaü carati, manasà sucaritaü carati. So kàyena sucaritaü caritvà, vàcàya sucaritaü [PTS Page 052] [\q 52/] caritvà manasà sucaritaü caritvà, kàyassa bhedà parammaraõà sugatiü saggaü lokaü uppajjati. Evaü puggalo tamo hoti jotiparàyaõo. Katha¤ca puggalo joti hoti tamparàyaõo: idhe'kacco puggalo ucce kule paccàjàto hoti khattiyamahàsàëakule và bràhmaõamahàsàëakule và gahapatimahàsàëakule và aóñhe mahaddhane mahàbhoge pahåtajàtaråparajate pahåtavittåpakaraõa pahåtadhanadha¤¤e. So ca hoti abhiråpo dassanãyo pàsàdiko paramàya vaõõapokkharatàya samannàgato. Làbhã annassa pànassa vatthassa yànassa màlàgandhavilepanassa seyyàvasathapadãpeyyassa. So kàyena duccaritaü carati, vàcàya duccaritaü carati manasà duccaritaü carati so kàyena duccaritaü caritvà vàcàya duccaritaü caritvà manasà duccaritaü caritvà kàyassa bhedà parammaraõà apàyaü duggatiü vinipàtaü nirayaü upapajjati. Evaü puggalo joti hoti tamparàyano. Katha¤ca puggalo joti hoti jotiparàyaõo: idhe'kacco puggalo ucce kule paccàjàto hoti khattiyamahàsàëakule và bràhmaõamahàsàëakule và gahapatimahàsàëakule và aóñhe mahaddhane mahàbhoge pahåtajàtaråparajate pahåtacittåpakaõe pahutadhanadha¤¤e. So ca hoti abhiråpo dassanãyo pàsàdiko paramàya vaõõapokkharatàya samannàgato, làbhã annassa pànassa vatthassa yànassa màlàgandhavilepanassa seyyàvasathapadãpeyyassa. So kàyena sucaritaü carati, vàcàya sucaritaü carati, manasà sucaritaü carati so kàyena sucaritaü caritvà, vàcàya sucaritaü caritvà manasà sucaritaü caritvà kàyassa bhedà parammaraõà sugakiü saggaü lokaü upapajjati. Evaü puggalo joti hoti jotiparàyaõo. [BJT Page 358] [\x 358/] 20. Katha¤ca puggalo onatonato hoti: idhekacco puggalo nãce kule paccàjàto -pe- evaü puggalo onatonato hoti. Katha¤ca puggalo onatunnatohoti -pe evaü puggalo onatunnato hoti. Katha¤ca puggalo unnatonato hoti idhekacco puggalo ucce kule paccàjàto hoti -pe evaü puggalo unnatonato hoti. Katha¤ca puggalo unnatunnato hoti -pe- evaü puggalo unnatunnato hoti. 21. Tattha katame cattàro rukkhupamà puggalà: cattàro rukkhà, pheggusàraparivàro, sàro phegguparivàro, pheggu pheggu parivàro, sàro sàraparivàro. Evamevaü cattàro rukkhupamà puggalà santo saüvijjamànà lokasmiü. Katame ttàro: pheggu sàraparivàro, sàro phegguparivàro, pheggu phegguparivàro, sàro sàraparivàro. [PTS Page 053] [\q 53/] katha¤ca puggalo pheggu hoti sàraparivàro: idhe kacco puggalo dussãlo hoti pàpadhammo parisà ca khvassa hoti sãlavatã kalyàõadhammà. Evaü puggalo pheggu hoti sàraparivàro. Seyyathàpi so rukkho pheggu sàraparivàro. Tathåpamo ayaü puggalo. Katha¤ca puggalo sàro hoti phegguparivàro: idhe'kacco puggalo sãlavà hoti kalyàõadhammo parisà ca khvassa hoti dussãlà pàpadhammà. Evaü puggalo sàro hoti phegguparivàro. Seyyathàpi so rukkho sàro phegguparivàro, tathåpamo ayaü puggalo. Katha¤ca puggalo pheggu hoti phegguparivàro: idhe'kacco puggalo dussãlo hoti pàpadhammo. Parisàpi'ssa hoti dussãlà pàpadhammà. Evaü puggalo pheggu hoti phegguparivàro seyyathàpi so rukkho pheggu phegguparivàro. Tathåpamo ayaü puggalo. Katha¤ca puggalo sàro hoti sàraparivàro: idhe'kacco puggalo sãlavà hoti kalyàõadhammo, parisàpissa hoti sãlavatã kalyàõadhammà. Evaü puggalo sàro hoti sàraparivàro, seyyathàpi so rukkho sàro sàraparivàro, tathåpamo ayaü puggalo. Ime cattàro rukkhåpamà puggalà santà saüvijjamànà lokasmiü. [BJT Page 360] [\x 360/] 22. Katamo ca puggalo råpappamàõo råpappasanto: idhe'kacco puggalo àrohaü và passitvà pariõàhaü và passitvà saõñhànaü và passitvà paripåraü và passitvà tattha pamàõaü gahetvà pasàdaü janeti, ayaü vuccati puggalo råpappamàõo råpappasanto. Katamo ca puggalo ghosappamàõo ghosappasanno: idhe'kacco puggalo paravaõõanàya parathomanàya parapasaüsanàya paravaõõahàrikàya1 tattha pamàõaü gahetvà pasàdaü janeti. Ayaü vuccati puggalo ghosappamàõo ghosappasanno. Katamo ca pugagalo låkappamàõo låkhappasanno: idhe'kacco puggalo cãvaralåkhaü và passitvà, senàsanalåkhaü và passitvà vividhaü và dukkarakàrikaü passitvà, tattha pamàõaü gahetvà pasàdaü janeti. Ayaü vuccati puggalo låkhappamàõo låkhappasanno. Katamo ca puggalo dhammappamàõo dhammappasanno: idhe'kacco puggalo sãlaü và passitvà samàdhiü và passitvà [PTS Page 054] [\q 54/] pa¤¤aü và passitvà tattha pamàõaü gahetvà pasàdaü janeti. Ayaü vuccati puggalo dhamamappamàõo dhammappasanno. 23. Katha¤ca puggalo attahitàya pañipanno hoti no parahitàya: idhe'kacco puggalo attanà sãlasampanno hoti no paraü sãlasampadàya samàdapeti, attanà samàdhisampanno hoti no paraü samàdhisampadàya samàdapeti, attanà pa¤¤àsampanno hoti paraü pa¤¤àsampadàya samàdapeti. Attanà vimuttisampanno hoti no paraü vimuttisampadàya samàdapeti, attanà vimutti¤àõadassasampanno hoti no paraü vimutti¤àõadassasampadàya samàdapeti. Evaü puggalo attahitàya pañipanno hoti no parahitàya. 1. Paravaõõahàriyà - sãmu. [BJT Page 362] [\x 362/] Katha¤ca puggalo parahitàya pañipanno hoti no attahitàya: idhe'kacco puggalo attanà na sãlasampanno hoti paraü sãlasampadàya samàdapeti, attanà na samàdhisampanno hoti paraü samàdhisampadàya samàdapeti. Attanà na pa¤¤àsampanno hoti paraü pa¤¤àsampadàya samàdapeti: attanà na vimuttisampanno hoti paraü vimuttisampadàya samàdapeti. Attanà na vimutti¤àõadassanasampanno hoti paraü vimutti¤àõadassanasampadàya samàdapeti, evaü puggalo parahitàya pañipanno hoti no attahitàya. Katha¤ca puggalo attahitàya ceva pañipanno hoti parahitàya ca: idhe'kacco puggalo attanà ca sãlasampanno hoti para¤ca sãlasampadàya samàdapeti, attanà ca samàdhisampanno hoti para¤ca samàdhisampadàya samàdapeti attanà ca pa¤¤àsampanno hoti para¤ca pa¤¤àsampadàya samàdapeti attanà ca vimuttisampanno hoti para¤ca vimuttisampadàya samàdapeti. Attanà ca vimutti¤àõadassanasampanno hoti para¤ca vimutti¤àõadassanasampadàya samàdapeti. Evaü puggalo attahitàya ceva pañipanno hoti parahitàya ca. Katha¤ca puggalo neva attahitàya pañipanno hoti no parahitàya: idhe'kacco puggalo attanà na sãlasampanno hoti no paraü sãlasampadàya samàdapeti. Attanà na samàùisampanno hoti no paraü samàdhisampadàya samàdapeti. Attanà na pa¤¤àsampanno hoti no paraü pa¤¤àsampadàya samàdapeti, attanà [PTS Page 055] [\q 55/] na vimuttisampanno hoti no paraü vimuttisampadàya samàdapeti, attanà na vimutti¤àõadassanasampanno hoti no paraü vimutti¤àõadassana sampadàya samàdapeti. Evaü puggalo neva attahitàya pañipanno hoti no parahitàya. [BJT Page 364] [\x 364/] 24. Katha¤ca puggalo attannapo hoti attaparitàpanànuyogamanuyutto: idhe'kacco puggalo acelako hoti muttàcàro, hatthàpalekhano, na ehibhadantiko, na tiññhabhadantiko, na abhihañaü, na uddissakañaü, na nimantanaü sàdiyati. So na kumbhimukhà patigaõhàti, na khalopimukà1 patigaõhàti, na phalakamantaraü, na daõóamantaraü, na musalamantaraü, na dvinnaü bhu¤jamànànaü, na gabbhanãyà, na pàyamànàya, na purisantaragatàya, na saükitakãsu, na yattha sà upaññhito hoti, na yattha makkhikà saõóasaõóacàrãni, na macchaü, na maüsaü, na suraü, na merayaü, na thusodakaü pivati. So ekàgàriko và hoti ekàlopiko và, dvàgàriko và hoti dvàlopikovà, sattàgàriko và hoti sattàlopiko và, ekissà'pi dattiyà yàpeti dvãhi'pi dattãhi yàpeti -pe- sattahipi dattãhi yàpeti, ekàhikampi àhàraü àhàreti, dvàhikampi2 àhàraü àhàreti, -pesattàhikampi àhàraü àhàreti. Iti evaråpaü addhamàsikampi3 pariyàyabhattabhojanànuyogamanuyutto viharati. So sàkabhakkho và hoti, sàmàkabhakkho và hoti, nãvàrabhakkho và hoti, daddulabhakkho và hoti, hañabhakkho và hoti, kaõabhakkho và hoti, àcàmabhakkho và hoti, pi¤¤àkabhakkho và hoti, tiõhakkho và hoti, gomayabhakkho và hoti, vanamålaphalàhàro yàpeti, pavattaphalahojã. So sàõànipi dhàreti, masàõànipi dhàreti, chavadussànipi dhàreti, paüsukålànipi dhàreti, tirãñànipi dhàreti, ajinànipi dhàreti, ajinakakhipampi dhàreti, kusacãrampi dhàreti, vàkacãrampi dhàreti, phalakacãrampi dhàreti, kesakambalampi dhàreti, vàlakambalampi dhàreti, ulåkapakkhampi dhàreti, kesamassulocakopi hoti kesamassulocanànuyogamanuyutto, ubbhaññha kopi hoti àsanapañikkhitto, ukkuñikopi hoti ukkuñikappadhàna manuyutto, kaõñakàpassayikopi hoti kaõñakàpassaye seyyakappeti, sàyatatiyakampi4 udakorohanànuyogamanuyutto viharati. Iti evaråpaü anekavihitaü kàyassa atàpanaparitàpanànuyogamanuyutto viharati. [PTS Page 056] [\q 56/] evaü puggalo attantapo hoti attaparitàpanànuyogamanuyutto. 1. Kalopimukhà - sãmu, 2. Dvahikampi - sãmu. 3. Aóóhamàsakampi - sãmu, machasaü, syà, 4. Sàyaü tatiyakampi - syà. [BJT Page 366] [\x 366/] Katha¤ca puggalo parantapo hoti paraparitàpanànuyogamanuyutto: idhe'kacco puggalo orabbhãko hoti sukariko sàkuõiko màgaviko luddo macchàghàtako coro coraghàtako* bandhanàgàriko, ye và pana¤¤epi keci kurårakammantà. Evaü puggalo parantapo hoti paraparitàpanànuyogamanuyutto. Katha¤ca puggalo attantapo ca hoti attaparitàpanànuyogamanuyutto parantapo ca hoti paraparitàpanànuyogamanuyutto: idhekacco puggalo ràjà và hoti khattiyo muddhàbhisitto1 bràhmaõo và mahàsàëo, so puratthimena nagarassa navaü ya¤¤àgàraü2 kàràpetvà, kesamassuü ohàretvà khuràjinaü3 nivàsetvà sappitelena kàyaü abbha¤jitvà, migavisàõena4 piññhiü kaõóuyamàno5 ya¤¤àgàraü2 pañisati saddhiü mahesiyà bràhmaõena ca purohitena. So tattha anantarahitàya bhåmiyà haritåpattàya seyyaü kappeti. Ekissà gàviyà saråpavacchàya yaü ekasmiü thane khãraü hoti tena ràjà yàpeti yaü dutiyasmiü thane khãraü hoti tena mahesã yàpeti, yaü tatiyasmiü thane khãraü hoti tena bràhmaõo purohito yàpeti, yaü catutthasmiü thane khãraü hoti tena aggiü juhati. Avasesena vacchako yàpeti. So evamàha: ettakà usabhà ha¤¤antu ya¤¤atthàya, ettakà vacchatarà ha¤¤antu ya¤¤atthàya, ettakà vacchatariyo ha¤¤antu ya¤¤atthàya, ettakà ajà ha¤¤anti ya¤¤atthàya, ettakà urabbhà ha¤¤antu ya¤¤atthàya ettakà rukkhà chijjantu yupatthàya, ettakà dabbhà låyantu barihisatthàyàti6 yepissa te honti dàsàni và pessàti và kammakaràti và tepi daõóatajjità bhayatajjità assumukhà rudamànà parikammàni karonti, evaü puggalo attantapo ca hoti attaparitàpanànuyogamanuyutto, parattapo ca hoti paraparitàpanànuyogamanuyutto. Katha¤ca puggalo nevattantapo hoti na attaparitàpanànuyogamanuyutto, na parantapo hoti na paraparitàpanànuyogamanuyutto: so anattantapo aparantapo diññheva dhamme nicchàto nibbuto sãtibhåto sukhapañisaüvedã brahmabhåtena attanà viharati: idha tathàgato loke uppajjati arahaü sammàsambuddho [PTS Page 057] [\q 57/] vijjàcaraõasampanno sugato lokavidå anuttaro purisadasmasàrathã satthà devamanussànaü buddho bhagavà, so imaü lokaü sadevakaü samàrakaü sabrahmakaü sassamaõabràhmaõiü pajaü sadevamanussaü sayaü abhi¤¤à sacchikatvà pavedeti. So dhammaü deseti àdikalyàõaü majjhekalyàõaü pariyosànakalyàõaü sàtthaü savya¤janaü kevalaparipuõõaü parisuddhaü brahmacariyaü pakàseti, taü dhammaü suõàti gahapati và gahapatiputto và a¤¤atarasmiü và kule paccàjàto. 1. Mudhàvasitto - sãmu, machasaü. 2. Sandhàgàraü - machasaü. *. Goghàtako - syà, machasaü, adhitaü. Santhàgàraü - syà, pa. 3. Kharàjãnaü - sãmu. 4. Magavighàõena - sãmu. 5. Kaõaóuvamàno - syà, machasaü. 6. Parahiüsatthaya - sãmu. [BJT Page 368] [\x 368/] So taü dhammaü sutvà tathàgate saddhaü pañilabhati, so tesa saddhàpañilàbhena samannàgato iti pañisa¤cikkhati: sambàdho gharàvàso ràjàpatho, abbhokàso pabbajjà, nayidaü sukaraü àgàraü ajjhàvasatà ekantaparipuõõaü ekantaparisuddhaü saïkhalikhitaü brahmacariyaü carituü yannånàhaü kesamassuü ohàretvà kàsàyàni vatthàni acchàdetvà àgàrasmà anagàriyaü pabbajeyyanti, so aparena samayena appaü và bhogakkhandhaü pahàya, mahantaü và bhogakkhandhaü pahàya, appaü và ¤àtiparivaññaü pahàya, mahantaü và ¤àtiparivaññaü pahàya, kesamassuü ohàretvà kàsàyàni vatthàni acchàdetvà, agàrasmà anagàriyaü pabbajati. So evaü pabbajito samàno bhikkhånaü sikkhàsàjãvasamàpanno pàõàtipàtaü pahàya pàõàtipàtà pañivirato hoti nihitadaõóo nihitasattho lajji dayàpanno sabbapàõabhåtahitànukampã viharati, adinnàdànaü pahàya adinnàdànà pañivirato hoti dinnàdàyi dinnapañikaïkhã athenena sucibhåtena attanà viharati. Abrahmacariyaü pahàya brahmacàrã hoti àràcàrã virato methunà gàmadhammà, musàvàdaü pahàya musàvàdà pañivirato hoti saccavàdã saccasandho theto paccayiko avisaüvàdako lokassa. Pisunàvàcaü pahàya pisunàya vàcàya pañivirato hoti ito sutvà na amutra akkhàtà imesaü bhedàya, amutra và sutvà na imesaü àkkhàtà amåsaü bhedàya, bhinnànaü và satdhàtà sahitànaü và anuppadàtà, samaggà ràmo samaggarato samagganandi samaggakaraõiü vàcaü bhàsitaü hoti. Pharusàvàcaü pahàya pharusàya vàcàya pañivirato hoti, yà sà vàcà nelà kaõõasukhà pemaniyà hadayaïgamà porã bahujanakantà bahujanamanàpà, tathàråpiü vàcaü bhàsità hoti. Samphappalàpaü [PTS Page 058] [\q 58/] pahàya samphappalàpà pañivirato hoti, kàlavàdã bhåtavàdã atthavàdã dhammavàdã vinayavàdã nidhànavatiü vàcaü bhàsità hoti kàlesa sàpadesaü pariyantavatiü atthasahitaü. [BJT Page 370] [\x 370/] So bãjagàmabhåtagàmasamàrambhà pañivirato hoti, ekabhattiko hoti rattåparato virato vikàlabhojanà, naccagãtavàditavisåkadassanà pañivirato hoti. Màlàgandhavilepanadhàraõamaõóanavibhåsanaññhànà pañivirato hoki, uccàsayanamahàsayanà pañivirato hoti, jàtaråparajatapañiggahaõà pañivirato hoti, àmakadha¤¤a pañiggahaõà pañivirato hoti, àmakamaüsapañiggahaõà pañivirato hoti, itthikumàrikapañiggahaõà pañivirato hoti, dàsidàsapañiggahaõà pañivirato hoti. Ajelakapañiggahaõà pañivirato hoti, kukkuñasåkarapañiggahaõà pañivirato hoti, hatthigavàssavaëavàpañiggahaõà pañivirato hoti, khettavatthupañiggahaõà pañivirato hoti, dåteyyapahiõagamanànuyogà pañivirato hoti, kàyavikkayà pañivirato hoti, tulàkåñamànakåñà pañivirato hoti, ukkoñanava¤cana nikatisàciyogà pañivirato hoti, chedanavadhabandhanaviparàmosa àlopasahasàkàrà pañivirato hoti. So santuññho hoti kàyaparihàrikena cãvarena kucchiparihàrikena piõóapàtena, so yena yeneva pakkamati samàdàyeva pakkamati, seyyathàpi pakkhã sakuõo yena yeneva óeti sappatabhàrova óeti. Evameva bhikkhu santuññho hoti kàyaparihàrikena cãvarena kucchiparihàrikena piõóapàtena, yena yeneva pakkamati, samàdàyeva pakkamati, so iminà ariyena sãlakkhandhena samannàgato ajjhattaü anavajjasukhaü pañisaüvedeti. So cakkhunà råpaü disvà na nimittaggahã hoti nànuvya¤janaggàhã yatvàdhikaraõamenaü cakkhundriyaü asaüvutaü viharantaü abhijjhà domanassà pàpakà akusalà dhammà anvàssaveyyuü, tassa saüvaràya pañijjati rakkhati cakkhundriyaü cakkhundiiraye saüvaraü àpajjati. Sotena saddaü sutvà, -pe ghànena gandhaü sàyitvà -pe- jivhàya rasaü sàyitvà -pe kàyena phoññhabbaü phusitvà -pe- mànasà dhammà vi¤¤àya na nimittaggàhã hoti nànuvya¤janaggàhã yatvàdhikaraõamenaü manindriyaü asaüvutaü viharantaü abhijjhàdomanassaü pàpakà akusalà dhammà anvàssavyeü tassa saüvaràya pañipajjati rakkhati manindriyaü manindriye [PTS Page 059] [\q 59/] saüvaraü àpajjati, so iminà ariyena indriyasaüvarena samannàgato ajjhattaü avyàsekasukhaü pañisaüvedeti. [BJT Page 372] [\x 372/] So abhikkante pañikkante sampajànakàrã hoti. âlokite vilokite sampajànakàrã hoti, sammi¤jite pasàrite sampajànakàrã hoti, saïghàñipattacãvaradhàraõe sampajànakàrã hoti, asite pãte khàyite sàyite sampajànakàrã hoti, uccàrapassàvakamme sampajànakàrã hoti. Gate ñhite nisinne sutte jàgarite bhàsite tuõhãbhàve sampajànakàrã hoti. So iminà ariyena sãlakkhandhena samannàgato, iminà ca ariyena indriyasaüvarena samannàgato, iminà ca ariyena satisampaja¤¤ena samannàgato imàya ca ariyàya santuññhiyà samannàgato vivittaü senàsanaü bhajati ara¤¤aü rukkhamålaü pabbataü kandaraü giriguhaü susànaü vanapatthaü abbhokàsaü palàlapu¤jiü. So pacchàbhattaü piõóapàtapañikkanto nisãdati pallaïkaü àbhujitvà ujuü kàyaü paõidhàya parimukhaü satiü upaññhapetvà, so abhijjhaü loke pahàya vigatàbhijjhena cetasà viharati, abhijjhàya cittaü parisodheti. Vyàpàdadosaü pahàya avyàpannacitto viharati, sabbapàõabhåtahitànukampi vyàpàdapadosà cittaü parisodheti, thãnamiddhaü pahàya vigatathãnamiddho viharati àlokasa¤¤ã sato sampajàno thãnamiddhà cittaü parisodheti. Uddhaccakukkuccaü pahàya anuddhato viharati ajjhattaü våpasannacitto uddhaccakukkuccà cittaü parisodheti. Vicikicchaü pahàya tiõõavicikiccho viharati akathaïkathã kusalesu dhammesu vicikicchàya cittaü parisodheti. So ime pa¤canãvaraõe pahàya cetaso upakkilese pa¤¤àya dubbalãkaraõe viviccava kàmehi vivicceva akusalehi dhammehi savitakkaü savicàraü vivekajaü pãtisukhaü pañhamaü jhànaü upasampajja viharati. Vitakkavicàrànaü våpasamà ajjhattaü sampasàdanaü cetaso ekodibhàvaü avitakkaü avicàraü samàdhijaü pãtisukhaü dutiyaü jhànaü upasampajja viharati. Pãtiyà ca viràgà upekkhako ca viharati sato ca sampajàno. Sukha¤ca kàyena pañisaüvedetiyaü taü ariyà àcikkhanti upekkhako satimà sukhavihàrãti-tatiya jhànaü upasampajja viharati sukhassa ca pahànà dukkhassa ca pahànà pubbeva somanassadomanassànaü atthaïgamà adukkhaü asukhaü upekkhàsatipàrisuddhiü catutthaü jhànaü upasampajja viharati. [PTS Page 060] [\q 60/] [BJT Page 374] [\x 374/] So evaü samàhite citte parisuddhe pariyodàte anaïgaõe vigatåpakkilese mudubhåte kammaniye ñhite ane¤jappatte pubbenivàsànussati¤àõàya cittaü abhininnàmeti, so anekavihitaü pubbenivàsaü anussarati. Seyyathãdaü: ekampi jàtiü dvepi jàtiyo tissopi jàtiyo, catassopi jàtiyo pa¤capi dasapi jàtiyo vãsatimpi jàtiyo tiüsampi jàtiyo cattàrãsampi jàtiyo pa¤¤àsampi jàtiyo jàtisatampi jàtisahassampi jàtisatasahassampi anekepi saüvaññakappe anekepi vivaññakappe amutràsiü evaünàmo evaügotto evaüvaõõo evamàhàro evaüsukhadukkhapañisaüvedã evamàyupariyanto. So tato cuto amutra uppàdiü, tatràpàsiü evaünàmo -peevamàyupariyanto so tato cuto idhupapannoti, iti sàkàraü sauddasaü anekavihitaü pubbenivàsaü anussarati. So evaü samàhite citte parisuddhe pariyodàte anaïgaõe vigatåpakkãlese mudubhåte kammaniye ñhite àne¤jappatte sattànaü cutåpapàta¤àõàya cittaü abhininnàmeti. So dibbena cakkhunà visuddhena atikkantamànusakena satte passati cavamàne uppajjamàne hãne paõãte suvaõõe dubbaõõe sugate duggate yathà kammåpage satte pajànàti: ime vata bhonto sattà kàya duccaritena samannàgatà, vacãduccaritena samannàgatà manoduccaritena samannàgatà ariyànaü upavàdakà micchàdiññhikà micchàdiññhikammasamàdànà. Te kàyassa bhedà parammaraõà apàyaü duggatiü vinipàtaü nirayaü upapannà. Ime và pana bhonto sattà kàyasucaritena samannàgatà, vacãsucaritena samannàgatà, manosucaritena samannàgatà ariyànaü anupavàdakà sammàdiññhikà sammàdiññhikammasamàdànà. Te kàyassa bhedà parammaraõà sugatiü saggaü lokaü upapannoti iti dibbena cakkhunà visuddhena atikkantamànusakena satte passati cavamàne uppajjamàne hãne paõãte suvaõõe dubbaõõe sugate duggate yathàkammåpage satte pajànàti. [BJT Page 376] [\x 376/] So evaü samàhite citte parisuddhe pariyodàte anaïgaõe vigatåpakkilese mudubhåte kammaniye ñhite àne¤jappatte àsavànaü khaya¤àõàya cittaü abhininnàmeti, so idaü dukkhanti yathàbhåtaü pajànàti. Ayaü dukkhasamudayoti yathàbhåtaü pajànàti, ayaü dukkhanirodhoti yathàbhåtaü pajànàti, ayaü dukkhanirodhagàminã pañipadàti yathàbhåtaü pajànàti, [PTS Page 061] [\q 61/] ime àsavàti yathàbhåtaü pajànàti. Ayaü àsavasamudayoti yathàbhåtaü pajànàti. Ayaü àsavanirodhoti yathàbhåtaü pajànàti. Ayaü àsavanirodhagàminãpañipadàti yathàbhåtaü pajànàti. Tassa evaü jànato evaü passato kàmàsavàpi cittaü vimuccati bhavàsavàpi cittaü vimuccati, avijjàsavàpi cittaü vimuccati, vimuttasmiü vimuttamiti ¤àõaü hoti, khãõà jàti vusitaü brahmacariyaü kataü karaõãyaü nàparaü itthattàyàti pajànàti. Evaü puggalo neva attantapo hoti na attaparitàpanànåyogamanuyutto, na parantapo hoti na paraparitàpanànuyogamanuyutto. So anattantapo aparantapo diññheva dhamme nicchàto nibbuto sãtibhåto sukhapañisaüvedã brahmabhåtena attanà viharati. 25. Katamo ca puggalo saràgo: yassa puggalassa ràgo appahãõo, ayaü vuccati puggalo saràgo. Katamo ca puggalo sadoso, yassa puggalassa doso appahãõo, ayaü vuccati puggalo sadoso. Katamo ca puggalo samoho: yassa puggalasasa moho appahãõo, ayaü vuccati puggalo samoho. Katamo ca puggalo samàno, yassa puggalassa màno appahãõo, ayaü vuccati puggalo samàno. 26. Katha¤ca puggalo làbhã hoti ajjhattaü cetosamathassa na làbhã adhipa¤¤àdhammavipassanàya, idhe'kacco puggalo làbhã hoti råpasahagatànaü và aråpasahagatànaü và samàpattãnaü na làbhã lokuntaramaggassa và phalassa và evaü puggalo làbhã hoti ajjhattaü cetosamathassa, na làbhã adhipa¤¤àdhammavipassanàya. [BJT Page 378] [\x 378/] Katha¤ca puggalo làbhã hoti adhipa¤¤àdhammavipassanàya na làbhã ajjhattaü cetosamathassa: idhe'kacco puggalo làbhã hoti lokuttaramaggassa và phalassa và, na làbhã råpasahagatànaü và aråpasahagatànaü và samàpattãnaü evaü puggalo làbhã hoti adhipa¤¤àdhammavipassanàya na làbhã ajjhattaü cetosamathassa. [PTS Page 062] [\q 62/] Katha¤ca puggalo làbhã ceva hoti ajjhattaü cetosamathassa làbhã ca hoti adhipa¤¤àdhammavipassanàya. Idhe'kacco puggalo làbhã hoti råpasahagatànaü và aråpasahagatànaü và samàpattãnaü, làbhã lokuttaramaggassa và phalassa và evaü puggalo làbhã ceva hoti ajjhattaü cetosamathassa, làbhã adhipa¤¤àdhammavipassanàya. Katha¤ca puggalo neva làbhã hoti ajjhattaü ceto samathassa, na làbhã adhipa¤¤àdhammavipassanàya: idhe'kacco puggalo neva làbhã hoti råpasahagatànaü và aråpasahagatànaü và samàpattãnaü, làbhã na lokuttaramaggassa và phalassa và evaü puggalo neva làbhã hoti ajjhattaü cetosamathassa, na làbhã adhipa¤¤àdhammavipassanàya. 27. Katamo ca puggalo anusotagàmã: idhekacco puggalo kàme ca pañisevati pàpa¤ca kamamaü karoti, ayaü vuccati puggalo anusotagàmã. Katamo ca puggalo pañisotagàmã: idhe'kacco puggalo kàme ca na sevati, pàpa¤ca kammaü na karoti, so sahàpi dukkhena sahàpi domanassena assumukho rudamàno paripuõõaü parisuddhaü brahmacariyaü carati, ayaü vuccati puggalo pañisotagàmã. Katamo ca puggalo ñhitatto: idhe'kacco puggalo pa¤cannaü orambhàgiyànaü saüyojanànaü parikkhayà opapàtiko hoti tattha parinibbàyã anàvattidhammo tasmà lokà, ayaü vuccati puggalo ñhitatto. [BJT Page 380] [\x 380/] Katamo ca puggalo tiõõo pàragato thale tiññhati bràhmaõo: idhe'kacco puggalo àsavànaü khayà anàsavaü cetovimuttiü pa¤¤àvimuttiü diññheva dhamme sayaü abhi¤¤à sacchikatvà upasampajja viharati- ayaü vuccati puggalo tiõõo pàragato thale tiññhati brahmaõo. 28. Katha¤ca puggalo appassuto hoti sutena anuppanno: idhe'kaccassa puggalassa appakaü sutaü hoti suttaü geyyaü veyyàkaraõaü gàthaü udànaü itivuttakaü jàtakaü abbhutadhammaü vedallaü, so tassa appakassa sutassa na atthama¤¤àya dhammama¤¤àya [PTS Page 063] [\q 63/] dhammànudhammapañipanno hoti. Evaü puggalo appassuto hoti sutena anuppanno. Katha¤ca puggalo appassuto hoti sutena uppanno: idhekaccassa puggalassa appakaü sutaü hoti suttaü geyyaü veyyàkaraõaü gàthaü udànaü itivuttakaü jàtakaü abbhutadhammaü vedallaü, so tassa appakassa sutassa atthama¤¤àya dhammama¤¤àya dhammànudhammapañipanno hoti. Evaü puggalo appasusato hoti sutena uppanno. Katha¤ca puggalo bahussuto hoti sutena anuppanno: idhe'kaccassa puggalassa bahukaü sutaü hoti suttaü geyyaü veyyàkaraõaü gàthaü udànaü itivuttakaü jàtakaü abbhutadhammaü vedallaü, so tassa bahukassa sutassa na atthama¤¤àya na dhammama¤¤àya na dhammànudhammapañipanno hoti, evaü puggalo bahussuto hoti sutena anuppanno. Katha¤ca puggalo bahussuto hoti sutena uppanno: idhe'kaccassa puggalassa bahukaü sutaü hoti suttaü geyyaü veyyàkaraõaü gàthaü udànaü itivuttakaü jàtakaü abbhutadhammaü vedallaü so tassa bahukassa sutassa atthama¤¤àya dhammama¤¤àya dhammànudhammapañipanno hoti, evaü puggalo bahussuto hoti sutena uppanno, [BJT Page 382] [\x 382/] 29. Katamo ca puggalo samaõamacalo: idhe'kacco puggalo tiõõaü saüyojanànaü parikkhayà sotàpanno hoti avinipàtadhammo niyato sambodhiparàyaõo, ayaü vuccati puggalo samaõamacalo. Katamo ca puggalo samaõapadumo: idhe'kacco puggalo tiõõaü saüyojanànaü parikkhayà ràgadosamohànaü tanuttà sakadàgàmã hoti sakideva imaü lokaü àgantvà dukkhassantaü karoti, ayaü vuccati puggalo samaõapadumo. Katamo ca puggalo samaõapuõóarãko: idhe'kacco puggalo pa¤cannaü orambhàgiyànaü saüyojanànaü parikkhayà opapàtiko hoti tattha parinibbàyã anàvattidhammo tasmà lokà, ayaü vuccati puggalo samaõapuõóariko. Katamo ca puggalo samaõesu samaõasukhumàlo: idhe'kacco puggalo àsavànaü khayà anàsavaü cetovimuttiü pa¤¤àvimuttiü diññheva dhamme sayaü abhi¤¤à sacchikatvà upasampajja viharati, ayaü vuccati puggalo samaõesu samaõasukhumàlo. Catukka niddeso niññhito. [BJT Page 384] [\x 384/] [PTS Page 064] [\q 64/] 5. Pa¤caka niddeso 1. Tatra yvàyaü puggalo àrambhati1 ca vippañisàrã ca hoti. Ta¤ca cetovimuttiü pa¤¤àvimuttiü yathàbhåtaü nappajànàti yatthassa te uppannà pàpakà akusalà dhammà aparisesà nirujjhanti. So evamassa vacanãyo: àyasmato kho àrambhajà àsavà saüvijjanti, vippañisàrajà ca àsavà pavaóóhanti, sàdhuvatàyasmà àrambhaje àsave pahàya vippañisàraje àsave pañivinodetvà cittaü pa¤¤ca bhàvetu. Evamàyasmà amunà pa¤camena puggalena samasamo bhavissatãti. Tatra yvàyaü puggalo àrambhati na vippañisàrã hoti. Ta¤ca ceto vimuttiü pa¤¤àvimuttiü yathàbhåtaü nappajànàti yatthassa te uppannà pàpakà akusalà dhammà aparisesà nirujjhanti. So evamassa vacanãyo-àyasmato kho àrambhajà àsavà saüvijjanti, vippañisàrajà àsavà nappavaóóhanti, sàdhuvatàyasmà àrambhaje àsave pahàya cittaü pa¤¤ca bhàvetu evamàyasmà amunà pa¤camena puggalena samasamo bhavissatãti. Tatra yvàyaü puggalo na àrambhati vippañisàrã hoti. Ta¤ca ceto vimuttiü pa¤¤àvimuttiü yathàbhåtaü nappajànàti yatthassa te uppannà pàpakà akusalà dhammà aparisesà nirujjhanti. So evamassa vacanãyo-àyasmato kho àrambhajà àsavà na saüvijjanti, vippañisàrajà àsavà ppavaóóhanti, sàdhuvatàyasmà vippañisàraje àsave pañivinodetvà cittaü pa¤¤ca bhàvetu evamàyasmà amunà pa¤camena puggalena samasamo bhavissatãti. Tatra yvàyaü puggalo nàrambhati na vippañisàrã hoti, ta¤ca cetovimuttiü pa¤¤àvimuttiü yathàbhåtaü nappajànàti, yatthassa te uppannà pàpakà akusalà dhammà aparisesà nirujjhanti. So evamassa vacanãyo-àyasmato kho àrambhajà àsavà na saüvijjanti, vippañisàrajà àsavà nappavaóóhanti. Sàdhu vatàyasmà cittaü pa¤¤ca bhàvetu evamàyasmà amunà pa¤camena puggalena samasamo bhavissatãti. Iti ime cattàro puggalà amunà pa¤camena puggalena evaü ovadiyamànà, evaü anusàsiyamànà anupubbena àsavànaü khayaü pàpuõanti. 1. ârabhati - machasaü. [PTS Page 065] [\q 65/] [BJT Page 386] [\x 386/] 2. Katha¤ca puggalo datvà avajànàti: idhe'kacco puggalo puggalassa deti cãvarapiõóapàtasenàsanagilànapaccayabhesajjaparikkhàraü tassa evaü hoti ahaü dammi, ayaü1 patigaõhàtãti2, tamenaü datvà avajànàti, evaü puggalo datvà avajànàti. Katha¤ca puggalo saüvàsena avajànàti: idhe'kacco puggalo puggalena saddhiü saüvasati dve và tãõi và vassàni, tamenaü saüvàsena avajànàti, evaü puggalo saüvàsena avajànàti. Katha¤ca puggalo àdheyyamukho hoti: idhe'kacco puggalo parassa vaõõe và avaõõe và bhàsiyamàne khippa¤¤eva adhimuccità hoti, evaü puggalo àdheyyamukho hoti. Katha¤ca puggalo lolo hoti: idhe'kacco puggalo ittarasaddho hoti, ittarabhattã, ittarapemo, ittarapasàdo, evaü puggalo lolo hoti. Katha¤ca puggalo mando momåho hoti: idhe'kacco puggalo kusalàkusale dhamme na jànàti. Sàvajjànavajje dhamme na jànàti. Hãnappaõãte dhamme na jànàti: kaõhasukkasappañibhàge dhamme na jànàti. Evaü puggalo momåho hoti. 3. Tattha katame pa¤ca yodhàjivåpamà puggalà pa¤ca yodhàjãvà, idhe'kacco yodhàjãvo rajagga¤¤eva disvà saüsãdati, visãdati, na santhamahati3 na sakkoti saügàmaü otarituü evaråpopi idhe'kacco yodhàjãvo hoti ayaü pañhamo yodhàjãvo santo saüvijjamàno lokasmiü. Punacaparaü idhe'kacco yodhàjãvo sahati rajaggaü. Api ca kho dhajagga¤¤eva disvà saüsãdati, visãdati, na santhambhati, na sakkoti saïgàmaü otarituü, evaråpopi idhe'kacco yodhàjãvo hoti. Ayaü dutiyo yodhàjãvo santo saüvijjamàno lokasmiü. 1. Ayaü, pana - syà. 2. Pañigganhatã ti - syà. Machasaü. 3. Satthambhati - sãmu, [BJT Page 388] [\x 388/] Punacaparaü idhe'kacco yodhàjãvo sahati rajaggaü, sahati dhajaggaü, api ca kho uppàdanaü yeva sutvà saüsãdati, visãdati na santhambhati1 na sakkoti saïgàmaü otarituü. Evaråpo'pi idhe'kacco yodhàjãvo hoti. Ayaü tatiyo yodhàjãvo santo saüvijjamàno lokasmiü. Punacaparaü idhe'kacco yodhàjãvo sahati rajaggaü, [PTS Page 066] [\q 66/] sahati dhajaggaü, sahati ussàdanaü. Api ca kho sampahàre ha¤¤ati vyàpajjati, evaråpo'pi idhe'kacco yodhàjãvo hoti, ayaü catuttho yodhàjãvo santo saüvijjamàno lokasmiü. Punacaparaü idhe'kacco yodhàjãvo sahati rajaggaü, sahati dhajaggaü, sahati ussàdanaü, sahati sampahàraü, so taü saïgàmaü abhivijinitvà vijitasaïgàmo tameva saïgàmasãsaü ajjhàvasati. Evaråpo'pi idhe'kacco yodhàjãvo hoti ayaü pa¤camo yodhàjãvo santo saüvijjamàno lokasmiü. Ime pa¤ca yodhàjãvà santo saüvijjamànà lokasmiü, evameva pa¤ca yodhàjãvåpamà puggalà santo saüvijjamànà bhikkhåsu, katame pa¤ca: idhe'kacco bhikkhu rajagga¤¤eva disvà saüsãdati, visãdati, na santhambhati, na sakkoti brahmacariyaü santànetuü2. Sikkhà dubbalyaü àvãkatvà, sikkhaü paccakkhàya hãnàyàvattati. Kimassa rajaggasmiü: idha bhikkhu suõàti, amukasmiü nàma gàme và nigame và itthã và kumàrã và abhiråpà dassanãyà pàsàdikà paramàya vaõõapokkharatàya samannàgatàti. So taü sutvà saüsãdati, visãdati, na santhambhati, na sakkoti brahmacariyaü santànetuü, sikkhàdubbalyaü àcãkatvà3 sikkhaü paccakkhàya hãnàyàvattati. Idamassa rajaggasmiü. Seyyathàpi so yodhàjãvo rajagga¤¤eva disvà saüsãdati, visãdati, na santhambhati, na sakkoti saïgàmaü otarituü. Tathupamo ayaü puggalo. Evaråpo'pi idhe'kacco puggalo hoti ayaü pañhamo yodhàjãvåpamo puggalo santo saüvijjamàno bhikkhåsu. Punacaparaü idhe'kacco bhikkhu sahati rajaggaü api ca kho dhajagga¤¤eva disvà saüsãdati, visãdati, na santhambhati. Na sakkoti brahmacariyaü santànetuü, sikkhàdubbalyaü àcãkatvà, sikkhaü paccakkhàya hãnàyàvantati, kimassa dhajaggasmiü: idha bhikkhu naheva kho suõàti, amukasmiü nàma gàme và nigame và itthi và kumàri và abhiråpà dassanãyà pàsàdikà paramàya vaõõapokkharatàya samannàgatàti. 1. Satthambhati - sãmu. 2. Saüdhàretu - machasaü. 3. âcikattha - machasaü. [BJT Page 390] [\x 390/] Api ca kho sàmaü yeva passati1 itthiü và kumàriü và abhiråpaü dassanãyaü pàsàdikaü paramàya vaõaõapokkharatàya samannàgataü. So taü disvà saüsãdati, visãdati, na santhambhati, na sakkoti brahmacariyaü santànetuü, sikkhàdubbalyaü àcãkatvà sikkhaü paccakakhàya hãnàyàvattati. Idamassa dhajaggasmiü. Seyyathàpi [PTS Page 067] [\q 67/] so yodhàjãvo sahati rajaggaü. Api ca kho dhajagga¤¤eva disvà saüsãdati visãdati na santhambhati na sakkoti saïgàmaü otarituü tathupamo ayaü puggalo. Evaråpopi idhe'kacco puggalo hoti. Ayaü dutiyo yodhàjãvåpamo puggalo santo saüvijjamàno bhikkhåsu. Punacaparaü idhe'kacco bhikkhu sahati rajaggaü sahati dhajaggaü. Api ca kho ussàdanaüyeva sutvà saüsãdati, visãdati, na santhambhati, na sakkoti brahmacariyaü santànetuü2 sikkhàdubbalyaü àcãkatvà sikkhaü paccakkhàya hãnàyàvattati, kimassa ussàdanàyaü. Idha bhikkhuü ara¤¤agataü và, rukkhamålagataü và, su¤¤àgàragataü và màtugàmo upasaükamitvà åhasati ullapati ujjhagghati uppaõóeti. So màtugàmena åhasiyamàno ullapiyamàno ujjhagghiyamàno uppaõóiyamàno saüsãdati, visãdati, na satthambhati, na sakkoti brahmacariyaü santànetuü sikkhàdubbalyaü àcãkatvà sikkhaü paccakkhàya hãnàyàvattati. Idamassa ussàdanàya. Seyyathàpi so yodhàjãvo sahati rajaggaü, sahati dhajaggaü. Apica kho ussàdanaüyeva sutvà saüsãdati, visãdati, na santhambhati, na sakkoti saïgàmaü otarituü. Tathåpamo ayaü puggalo, evaråpopi idhe'kacco puggalo hoti. Ayaü tatiyo yodhàjãvåpamo puggalo santo saüvijjamàno bhikkhusu. Punacaparaü idhe'kacco bhikkhu sahati rajaggaü, sahati dhajaggaü, sahati ussàdanaü. Api ca kho sampahàre ha¤¤ati vyàpajjati. Kimassa sampahàrasmiü. Idha bhikkhuü ara¤¤agataü và rukkhamålagataü và su¤¤àgàragataü và màtugàmo upasaükamitvà abhinisãdati, abhinipajjati, ajjhottharati. So màtugàmena abhinisãdiyamàno abhinipajjiyamàno ajjhotthariyamàno sikkhaü apaccakkhàya dubbalyaü anàvãkatvà methunaü dhammaü patisevati, idamasassa sampahàrasmiü. Seyyathàpi so yodhàjãvo sahati rajaggaü, sahati dhajaggaü, sahati ussàdanaü. Apica kho sampahàre ha¤¤ati vyàpajjati tathåpamo ayaü puggalo. Evaråpopi idhe'kacco puggalo hoti, ayaü catuttho yodhàjãvåpamo puggalo santo saüvijjamàno bhikkhåsu. 1. Sàmaü passati - machasaü. 2. Saüdhàretu - machasaü. [BJT Page 392] [\x 392/] Punacaparaü idhe'kacco bhikkhu sahati rajaggaü, sahati dhajaggaü sahati usasàdanaü sahati sampahàraü. So taü saüïgàmaü abhivijinitvà vijita saïgàmo tameva saïgamasãsaü ajjhàvasati. Kimassa saïgàmavijayasmiü [PTS Page 068] [\q 68/] idha bhikkhuü ara¤¤agataü và rukkhamålagataü và su¤¤àgàragataü và màtugàmo upasaükamitvà abhinisãdati, abhinipajjati ajjhottharati. So màtugàmena abhinisãdiyamàno abhinipajjiyamàno ajjhotthariyamàno vinivaññetvà vinimocetvà yena kàmaü pakkamati. So vivittaü senàsanaü bhajati ara¤¤aü rukkhamålaü pabbataü kandaraü giriguhaü susànaü vanapatthaü abbhokàsaü palàlapu¤jiü. So ara¤¤agato và rukkhamålagato và su¤¤àgàragato và nisãdati pallaïkaü àbhujitvà ujuü kàyaü paõidhàya parimukhaü satiü upaññhapetvà so abhijjhaü loko pahàya vigatàbhijjhena cetasà viharati abhijjhàya cittaü parisodheti. Vyàpàdadosaü pahàya avyàpannacitto viharati. Sabbapàõabhåtahitànukampi. Vyàpàdadosà cittaü parisodheti. Thãnamiddhaü pahàya vigatathãnamiddho viharati àlokasa¤¤ã sato sampajàno thãnamiddhà cittaü parisodheti uddhaccakukkuccaü pahàya anuddhato viharati. Ajjhattaü våpasannacitto. Uddhaccakukkuccà cittaü parisodheti. Vicikicchaü pahàya tiõõavicikiccho viharati akathaïkathi kusalesu dhammesu. Vicikicchàya cittaü parisodheti. So ime pa¤canãvaraõe pahàya cetaso upakkilese pa¤¤àya dubbalãkaraõe vivivacceva kàmehi vivicca akusalehi dhammehi savitakkaü savicàraü vivekajaü pãtisukhaü pañhamaüjhànaü upasampajja viharati. Vitakkavicàrànaü våpasamà dutiyaü jhànaü -pe- tatiyaü jhànaü -pecatutthaü jhànaü upasampajja viharati. So evaü samàhite citte parisuddhe pariyodàte anaïgaõe vigatåpakkilese mudubhåte kammaniye ñhite àne¤jappatte àsavànaü khaya¤àõàya cittaü abhininnàmeti. So idaü dukkhanti yathàbhåtaü pajànàti, ayaü dukkhasamudayoti yathàbhåtaü pajànàti, ayaü dukkhanirodhoti yathàbhåtaü pajànàti. Ayaü dukkhanirodhagàminã pañipadàti yathàbhåtaü pajànàti. [BJT Page 384] [\x 384/] Ime àsavànaü yathàbhåtaü pajànàti, ayaü àsavasamudayoti yathàbhåtaü pajànàti. Ayaü àsavanirodhoti yathàbhåtaü pajànàti. Ayaü àsavanirodhagàminãpañipadàti yathàbhåtaü pajànàti. Tassa evaü jànato evaü passato kàmàsavàpi cittaü vimuccati. Bhavàsavàpi cittaü vimuccati avijjàsavàpi cittaü vimuccati. Vimuttasmiü vimuttamiti ¤àõaü hoti, khãõà jàti, vusitaü brahmacariyaü, kataü karaõãyaü, nàparaü itthattàyàti pajànàti. Idamassa saïgàmavijayasmiü. Seyyathàpi so yodhàjãvo sahati rajaggaü, sahati dhajaggaü, sahati ussàdanaü, sahati sampahàraü. So taü saïgàmaü abhivijinitvà [PTS Page 069] [\q 69/] vijikasaïgàmo tameva saïgamasãsaü ajjhàvasati. Tathåpamo ayaü puggalo. Evaråpopi idhe'kacco puggalo hoti. Ayaü pa¤camo yodhàjãvåpamo puggalo santo saüvijjamàno bhikkhåsu. Ime pa¤ca yodhàjãvåpamà puggalà santo saüvijjamànà bhikkhusu. 4. Tattha katame pa¤ca piõóapàtikà: mandattà momåhattà piõóapàtiko hoti, pàpiccho icchàpakato piõóapàtiko hoti, ummàdà cittakkhepà piõóapàtiko hoti. Vaõõitaü buddhehi buddha sàvakehãti piõóapàtiko hoti. Api ca appicchataüyeva nissàya, santuññhiüyeva nissàya, sallekhaüyeva nissàya, idamaññhitaüyeva nissàya piõóapàtiko hoti. Tatra svàyaü piõóapàtiko appicchataüyeva1 nissàya, santuññhiü yeva nissàya, sallekhaüyeva nissàya, idamaññhitaüyeva2 nissàya, piõóapàtiko hoti. Ayaü imesaü pa¤cannaü piõóapàtikànaü aggo ca seññho ca mokkho ca uttamo ca pavaro ca. Seyyathàpi nàma gàvà khãraü, khãramhà dadhi, dadhimhà nonãtaü, nonãtamhà sappi sappimhà sappimaõóo. Sappimaõóaü tattha aggamakkhàyati. Evameva yvàyaü piõóapàtiko appicchataüyeva nissàya santuññhiü yeva nissàya sallekhaüyeva nissàya idamaññhitaüyeva nissàya piõóapàtiko hoti, ayaü imesaü pa¤cannaü piõóapàtikànaü aggo ca seññho ca mokkho ca uttamo ca pavaro ca, ime pa¤ca piõóapàtikà. 1. Appicchaü, yeva - syà. 2. Idamatthikaüyeva - machasaü. [BJT Page 396] [\x 396/] 5-14. Tattha katame pa¤ca khalupacchàbhattikà -pe- pa¤ca ekàsanikà -pe- pa¤capaüsukålikà -pe- pa¤ca tecãvarikà -pepa¤ca àra¤¤ikà -pe- pa¤ca rukkhamålikà -pe- pa¤ca abbhokàsikà -pe- pa¤ca nesajjikà -pe- pa¤ca yathàsanthatikà -pe- pa¤ca sosànikà. Tattha katame pa¤ca sosànikà: mandattà momåhattà sosàniko hoti, pàpiccho icchàpakato sosàniko hoti, ummàdà cittavikkhepo sosàniko hoti. Vaõõitaü buddhehi buddhasàvakehãti sosàniko hoti, apica appicchataüyeva nissàya santuññhiüyeva nissàya sallekhaüyeva nissàya idamaññhitaüyeva nissàya sosàniko hoti. Tatra yvàyaü sosàniko appicchataüyeva nissàya santuññhiyeva [PTS Page 070] [\q 70/] nissàya sallekhaüyeva nissàya idamaññhitaüyeva nissàya sosàniko hoti, ayaü imesaü pa¤cannaü sosànikànaü aggo ca seññho ca mokkho ca uttamo ca pavaro ca. Seyyathàpi nàma gàvà khãraü khãramhà dadhi dadhimhà nonãtaü nonãtamhà sappi, sappimhà sappimaõóo, sappimaõóà tattha aggamakkhàyati, evameva yvàyaü sosàniko appicchataüyeva nissàya santuññhiüyeva nissàya sallekhaüyeva nissàya idamaññhitaüyeva nissàya sosàniko hoti, ayaü imesaü pa¤cannaü sosànikànaü aggo ca seññho ca mokkho ca uttamo ca pavaro ca. Ime pa¤ca sosànikà. Pa¤caka niddeso niññhito. [BJT Page 398] [\x 398/] 6. Chakka niddeso 1. Tatra yvàyaü puggalo pubbe ananussutesu dhammesu sàmaü saccàni abhisambujjhati. Tatra ca sabba¤¤utaü pàpuõàti balesu ca vasãbhàvaü. Sammàsambuddho tena daññhabbo. Tatra yvàyaü puggalo pubbe ananussutesu dhammesu sàmaü saccàni abhisambujjhati, na ca tattha sabba¤¤utaü pàpuõàti na ca balesu vasãbhàvaü. Paccekasambuddho tena daññhabbo. Tatra yvàyaü puggalo pubbe ananussutesu dhammesu sàmaü saccàni anabhisambujjhati diññheva dhamme dukkhassantaü karoti1 sàvakapàrami¤ca pàpuõàti, sàriputtamoggallànà tena daññhabbà. Tatra yvàyaü puggalo pubbe ananussutesu dhammesu sàmaü saccàni anabhisambujjhati, diññheva dhamme dukkhassantaü karoti na ca sàvakapàramiü pàpuõàti, avasesà arahantà tena daññhabbà. Tatra yvàyaü puggalo pubbe ananussutesu dhammesu sàmaü saccàni anabhisambujjhati, na ca diññheva dhamme dukkhassantaü karoti anàgàmã hoti anàgantà itthattaü, [PTS Page 071] [\q 71/] anàgàgamã tena daññhabbo. Tatra yvàyaü puggalo prabbe ananussutesu dhammesu sàmaü saccàni anabhisambujjhati, na ca diññheva dhamme dukkhassantakaro hoti, àgàmã hoti àgantà itthattaü, sotàpannasakadàgàmino tesa daññhabbà. Chakka niddeso niññhito. 1. Dukkhasayantakaro hoti - machasaü. [BJT Page 400] [\x 400/] 7. Sattaka niddeso 1. Katha¤ca puggalo sakiü nimuggo nimuggova hoti: idhe'kacco puggalo samannàgato hoti ekantakàëakehi akusalehi dhammehi evaü puggalo sakiü nimuggo nimuggova hoti. Katha¤ca puggalo ummujjitvà nimujjati: idhe'kacco puggalo ummujjati sàhu1 saddhà kusalesu dhammesu sàhu hiri kusalesu dhammesu sàhu ottappaü kusalesu dhammesu sàhu viriyaü kusalesu dhammesu sàhu pa¤¤à kusalesu dhammesåti, tassa sà saddhà neva tiññhati no vaóóhati, hàyatimeva, tassa sà hiri neva tiññhati no vaóóhati hàyatimeva, tassa taü ottappaü neva tiññhati no vaóóhati hàyatimeva, tassa taü viriyaü2 neva tiññhati no vaóóhati hàyatimeva, tassa sà pa¤¤à neva tiññhati no vaóóhati hàyatimeva, evaü puggalo ummujjitvà nijjati. Katha¤ca puggalo ummujjitvà ñhito hoti: idhe'kacco puggalo ummujjati, sàhu saddhà kusalesu dhammesu sàhu hiri kusalesu dhammesu sàhu ottappaü kusalesu dhammesu sàhu viriyaü kusalesu dhammesu sàhu pa¤¤à kusalesu dhammesåti. Tassa sà saddhà neva hàyati no vaóóhati ñhità hoti, tassa sà hiri neva hàyati no vaóóhati ñhità hoti, tassa taü ottappaü neva hàyati no vaóóhati ñhitaü hoti, tassa taü viriyaü neva hàyati no vaóóhati ñhitaü hoti, tassa sà pa¤¤à neva hàyati, no vaóóhati ñhità hoti evaü puggalo ummujjitvà ñhito hoti. Katha¤ca puggalo ummujjitvà vipassati viloketi: idhe'kacco puggalo ummujjati, sàhu saddhà kusalesu dhammesu, sàhu hiri kusalesu dhammesu, sàhu ottappaü kusalesu dhammesu, sàhu viriyaü kusalesu dhammesu. [PTS Page 072] [\q 72/] sàhu pa¤¤à kusalesu dhammesåti. So tiõõà saüyojanànaü parikkhayà sotàpanno hoti avinipàtadhammo niyato sambodhiparàyaõo. Evaü puggalo ummujjitvà vipassati viloketi. 1. Sàdhu - machasaü. 2. Viriyaü - machasaü. [BJT Page 402] [\x 402/] Katha¤ca puggalo ummujjitvà patarati: idhe'kacco puggalo ummujjati, sàhu saddhà kusalesu dhammesu, sàhu hiri kusalesu dhammesu sàhu ottappaü kusalesu dhammesu, sàhu viriyaü kusalesu dhammesu, sàhu pa¤¤à kusalesu dhaùammesåti, so tiõõaü sa¤¤ojanànaü parikkhayà ràgadosamohànaü tanuttà sakadàgàmã hoti sakideva imaü lokaü àgantvà dukkhassantaü karoti. Evaü puggalo ummujjitvà patarati. Katha¤ca puggalo ummujjitvà patigàdhappatto hoti: idhe'kacco puggalo ummujjati, sàhu saddhà kusalesu dhammesu sàhu hiri kusalesu dhammesu, sàhu ottappaü kusalesu dhammesu, sàhu viriyaü kusalesu dhammesu sàhu pa¤¤à kusalesu dhammesåti, so pa¤cannaü orambhàgiyànaü sa¤¤ojanànaü parikkhayà opapàtiko hoti tattha parinibbàyi anàvattidhammo tasmà lokà. Evaü puggalo ummujjitvà patigàdhappatto hoti. Katha¤ca puggalo ummujjitvà tiõõo hoti pàragato thale tiññhati bràhmaõo: idhekacco puggalo ummujjati, sàhu saddhà kusalesu dhammesu, sàhu hiri kusalesu, dhammesu, sàhu ottappaü kusalesu dhammesu, sàhu viriyaü kusalesu dhammesu, sàhu pa¤¤à kusalesu dhammesåti, so àsavànaü khayà anàsavaü cetovimuttiü pa¤¤àvimuttiü diññheva dhamme sayaü abhi¤¤à sacchikatvà upasampajja viharati. Evaü puggalo ummujjitvà tiõõo hoti pàraügato thale tiññhati bràhmaõo. 2. Katamo ca puggalo ubhatobhàgavimutto: idhe'kacco puggalo aññhavimokkhe kàyena phusitvà viharati, pa¤¤àya cassa disvà àsavà parikkhãõà honti, ayaü vuccati puggalo ubhatobhàga vimutto. Katamo ca puggalo pa¤¤àvimutto -pe- kàyasakkhã -pediññhippatto -pesaddhàvimutto -pe- dhammànusàrã -pekatamo ca puggalo saddhànusàrã. Yassa puggalassa sotàpattiphalasacchikiriyàya pañipannassa saddhindriyaü adhimattaü hoti, saddhàvàhã saddhàpubbaïgamaü ariyamaggaü bhàveti. Ayaü vuccati puggalo saddhànusàrã. Sotàpattiphalasacchikiriyàya pañipanno puggalo saddhànusàrã. Phale ñhito saddhàvimutto. Sattaka niddeso niññhito. [BJT Page 404] [\x 404/] [PTS Page 073] [\q 73/] 8. Aññhaka niddeso 1. Tattha katame cattàro maggasamaïgino, cattàro phalasamaïgino puggalà: Sotàpanno, sotàpattiphalasacchikiriyàya paripanno sakadàgàmã, sakadàgàmiphalasacchikiriyàya pañipanno, anàgàmã, anàgàmiphalasacchikiriyàya pañipanno, arahà, arahattaphalasacchikiriyàya1 pañipanno. Ime cattàro maggakasamaïgino, cattàro phalasamaïgino puggalà. Aññhaka niddeso niññhito. 1. Arahatatàya - syà. [BJT Page 406] [\x 406/] 9. Navaka niddeso 1. Katamo ca puggalo sammàsambuddho: idhe'kacco puggalo pubbe ananussutesu dhammesu sàmaü saccàni abhisambujjhati, tattha ca sabba¤¤utaü pàpuõàti, balesu ca vasãbhàvaü. Ayaü vuccati puggalo sammàsambuddho. Katamo ca puggalo paccekabuddho: idhekacco puggalo pubbe ananussutesu dhammesu sàmaü saccàni abhisambujjhati, na ca tattha sabba¤¤utaü pàpuõàti, na ca balesu vasãbhàvaü. Ayaü vuccati puggalo paccekabuddho. Katamo ca puggalo ubhatobhàgavimutto: idhe'kacco puggalo aññhavimokkhe kàyena phusitvà viharati, pa¤¤àya cassa disvà àsavà parikkhãõà honti. Ayaü vuccati puggalo ubhatobhàgavimutto. Katamo ca puggalo pa¤¤àvimutto: idhe'kacco puggalo naheva aññha vimokkhe kàyena phusitvà viharati, pa¤¤àya cassa disvà àsavà parikkhãõà honti, ayaü vuccati puggalo pa¤¤à vimutto. Katamo ca puggalo kàyasakkhã: idhe'kacco puggalo aññha vimokkhe kàyena phusitvà viharati, pa¤¤àya cassa disvà ekacce àsavà parikkhãõà honti, ayaü vuccati puggalo kàyasakkhã. [PTS Page 074] [\q 74/] Katamo ca puggalo diññhippatto: idhe'kacco puggalo idaü dukkhanti yathàbhåtaü pajànàti, ayaü dukkhasamudayoti yathàbhåtaü pajànàti, ayaü dukkhanirodhoti yathàbhåtaü pajànàti, ayaü dukkhanirodhagàminã pañipadàti yathàbhåtaü pajànàti, tathàgatappavedità cassa dhammà pa¤¤àya vodiññhà honti vocarità, pa¤¤àya cassa disvà ekacce àsavà parikkhãõà honti, ayaü vuccati puggalo diññhippatto. [BJT Page 408] [\x 408/] Katamo ca puggalo saddhàvimutto: idhe'kacco puggalo idaü dukkhanti yathàbhåtaü pajànàti -pe- ayaü dukkhanirodhagàminãpañipadàti yathàbhåtaü pajànàti, tathàgatappavedità cassa dhammà pa¤¤àya vodiññhà honti vocarità, pa¤¤àya cassa disvà ekacce àsavà parikkhãõà honti no ca kho yathàdiññhippattassa, ayaü vuccati puggalo saddhàvimutto. Katamo ca puggalo dhammànusàrã: yassa puggalassa sotàpattiphalasacchikiriyàya pañipannassa pa¤¤indriyaü adhimattaü hoti, pa¤¤àvàhã pa¤¤àpubbaïgamaü ariyamaggaü bhàveti, ayaü vuccati puggalo dhammànusàrã sotàpattiphalasacchikiriyàya pañipanno puggalo dhammànusàrã phale ñhito diññhippatto. Katamo ca puggalo saddhànusàrã: yassa puggalassa sotàpattiphalasacchikiriyàya pañipannassa saddhindriyaü adhimattaü hoti, saddhàvàhã saddhàpubbaïgamaü ariyamaggaü bhàveti, ayaü vuccati puggalo saddhànusàrã sotàpattiphalasacchikiriyàya pañipanno puggalo saddhànusàrã phale ñhito saddhàvimutto. Navaka niddeso niññhito. [BJT Page 410] [\x 410/] 10. Dasaka niddeso Katamesaü pa¤cannaü idha niññhà: sattakkhattuparamassa kolaïkolassa ekabãjissa sakadàgàmissa, yo ca diññheva dhamme arahà imesaü pa¤cannaü idha niññhà. Katamesaü pa¤cannaü idha vihàya niññhà: antaràparinibbàyissa upahaccaparinibbàyissa asaïkhàraparinibbàyissa sasaïkhàraparinibbàyissa uddhaüsotassa akaniññhagàmino. Imesaü pa¤cannaü idha vihàya niññhàti. Ettàvatà puggalànaü puggalapa¤¤atti. Dasaka niddeso niññhito. Puggalapa¤¤attippakaraõaü samattaü.