Bhamaha: Kavyalamkara Based on: Kàvyàlaïkàra of Bhàmaha, Paricchedas 1 to 6 With English Translation and Notes on Paricchedas 1 to 3 by C. Sankara Rama Sastri. Madras, Mylapore : Sri Balamanorama Press, 1956. (Sri Balamanorama Series, 54) Input by Dominic Goodall (EFEO) (The text is not proofread!) TEXT WITH PADA MARKERS [Notes by D. Goodall:] Some corrections from Raniero GNOLI's Udbhaña's Commentary on the Kàvyàlaükàra of Bhàmaha with an Appendix by Margherita Taticchi including some fragments of Kàlidàsa's Raghuvaü÷a. Literary and Historical Documents from Pakistan II. Rome: Istituto Italiano per il Medio ed Estremo Oriente, 1962. Supplemented with readings (not consistently in the 1st 3 chapters) from Kashi Sanskrit Series 61, the 1928 edition of Batuk Nàtha "Sarmà and Baldeva Upàdhyàya (\edB): Kàvyàlaïkàra of Bhàmaha Edited With Introduction etx. By Batuk Nàth øarmà, M.A., Sàhityopàdhyàya, and Baldeva Upàdhyàya, M.A., Sàhitya øàstrã, Professors, Benares Hindu University. With a Foreword By Principal A.B. Dhruva, M.A., LL.B., Pro-Vice-Chancellor, Benares Hindu University. The Kashi Sanskrit Series (Haridas Sanskrit Granthamala) 61 (Alaïkàra øàstra Section No. 2.) Benares: Chowkhamba Sanskrit Series Office, 1928. The recent Chowkhamba edition (Kàvyàlaïkàra of Bhàmaþ [sic] with `Aanand' Hindi commentary by Dr. Ramanand Sharma. Chowkhamba Sanskrit Series 110. Varanasi: Chowkhamba Sanskrit Series Office, 2002) has been ignored. The Hindi translation may be useful, but the edition is not a careful one: it incorporates the suggestions of earlier editors intermittently and without acknowledgement (e.g.6:60), and it sometimes translates someone's improvement without accepting it into the text (e.g. 6:56a). It takes no account of GNOLI (see e.g. 1:9). No other editions available to me at the moment; but D.T. Tatacharya Siromani's edition with his commentary (udyànavçtti) published from Tiruvadi in 1934 (according to GNOLI 1962:xxxix, fn.2) should be sought. ___________________________________________________________________ THIS TEXT FILE IS FOR REFERENCE PURPOSES ONLY! COPYRIGHT AND TERMS OF USAGE AS FOR SOURCE FILE. Text converted to Classical Sanskrit Extended (CSX) encoding: description character =ASCII long a à 224 long A â 226 long i ã 227 long I ä 228 long u å 229 long U æ 230 vocalic r ç 231 vocalic R è 232 long vocalic r é 233 vocalic l ë 235 long vocalic l í 237 velar n ï 239 velar N ð 240 palatal n ¤ 164 palatal N ¥ 165 retroflex t ñ 241 retroflex T ò 242 retroflex d ó 243 retroflex D ô 244 retroflex n õ 245 retroflex N ö 246 palatal s ÷ 247 palatal S ø 248 retroflex s ù 249 retroflex S ú 250 anusvara ü 252 capital anusvara ý 253 visarga þ 254 long e ¹ 185 long o º 186 l underbar × 215 r underbar Ÿ 159 n underbar ­ 173 k underbar É 201 t underbar  194 Other characters of the CSX encoding table are not included. Unless indicated otherwise, accents have been dropped in order to facilitate word search. For a comprehensive list of CSX and other GRETIL encodings and formats see: www.sub.uni-goettingen.de/ebene_1/fiindolo/gretil/gretdiac.pdf and www.sub.uni-goettingen.de/ebene_1/fiindolo/gretil/gretdias.pdf ___________________________________________________________________ PADA MARKERS For a four-pada verse: ........ $ ........ & ........ % ........ // For a six-pada verse: ........ $ ........ & ........ % ........ \ ........ # ........ // praõamya sàrvaü sarvaj¤aü $ manovàkkàyakarmabhiþ & kàvyàlaükàra ityeùa % yathàbuddhi vidhàsyate // Bh_1.1 // dharmàrthakàmamokùeùu $ vaicakùaõyaü kalàsu ca & prãtiü karoti kãrtiü ca % sàdhukàvyanibandhanam // Bh_1.2 // adhanasyeva dàtçtvaü $ klãbasyevàstrakau÷alam & aj¤asyeva pragalbhatvam % akaveþ ÷àstravedanam // Bh_1.3 // vinayena vinà kà ÷rãþ $ kà ni÷à ÷a÷inà vinà & rahità satkavitvena % kãdç÷ã vàgvidagdhatà // Bh_1.4 // guråpade÷àdadhyetuü $ ÷àstraü jaóadhiyo 'pyalam & kàvyaü tu jàyate jàtu % kasyacit pratibhàvataþ // Bh_1.5 // upeyuùàmapi divaü $ sannibandhavidhàyinàm & àsta eva niràtaïkaü % kàntaü kàvyamayaü vapuþ // Bh_1.6 // ruõaddhi rodasã càsya $ yàvatkãrtirana÷varã & tàvatkilàyamadhyàste % sukçtã vaibudhaü padam // Bh_1.7 // ato 'bhivà¤chatà kãrtiü $ stheyasãmàbhuvaþ sthiteþ & yatno viditavedyena % vidheyaþ kàvyalakùaõaþ // Bh_1.8 // ÷abda÷chando 'bhidhànàrthà $ itihàsà÷rayàþ kathàþ & loko yuktiþ kalà÷ceti % mantavyàþ kàvyahetavaþ // Bh_1.9 // % kàvyahetavaþ] Udbhaña's comm. (see GNOLI 1962, p.XL); kàvyagairhyamã \edM; kàvyayairva÷ã \edB; kàvyayairamã? \edBpc(\edBvl?) ÷abdàbhidheye vij¤àya $ kçtvà tadvidupàsanam & % tadvidupàsanam] \edM; tadvidupàsanàm \edB vilokyànyanibandhàü÷ca % kàryaþ kàvyakriyàdaraþ // Bh_1.10 // sarvathà padamapyekaü $ na nigàdyamavadyavat & vilakùmaõà hi kàvyena % duþsuteneva nindyate // Bh_1.11 // nàkavitvamadharmàya $ vyàdhaye daõóanàya và & % nàkavitvam] \edM; akavitvam \edB kukavitvaü punaþ sàkùàn % mçtimàhurmanãùiõaþ // Bh_1.12 // råpakàdiralaükàras $ tasyànyairbahudhoditaþ & na kàntamapi nirbhåùaü % vibhàti vanitàmukham // Bh_1.13 // råpakàdimalaükàraü $ bàhyamàcakùate pare & supàü tiïàü ca vyutpattiü % vàcàü và¤chantyalaükçtim // Bh_1.14 // tadetadàhuþ sau÷abdyaü $ nàrthavyutpattirãdç÷ã & ÷abdàbhidheyàlaükàra- % bhedàdiùñaü dvayaü tu naþ // Bh_1.15 // %% Cited in Kàvyaprakà÷a 6 ÷abdàrthau sahitau kàvyaü $ gadyaü padyaü ca taddvidhà & saüskçtaü pràkçtaü cànyad % apabhraü÷a iti tridhà // Bh_1.16 // vçttadevàdicarita- $ ÷aüsi cotpàdyavastu ca & kalà÷àstrà÷rayaü ceti % caturdhà bhidyate punaþ // Bh_1.17 // sargabandho 'bhineyàrthaü $ tathaivàkhyàyikàkathe & anibaddhaü ca kàvyàdi % tatpunaþ pa¤cadhocyate // Bh_1.18 // sargabandho mahàkàvyaü $ mahatàü ca mahacca yat & agràmya÷abdamarthyaü ca % sàlaükàraü sadà÷rayam // Bh_1.19 // mantradåtaprayàõàji- $ nàyakàbhyudayai÷ca yat & % mantra] \edM\edB; mantri \edBKa pa¤cabhiþ sandhibhiryuktaü % nàtivyàkhyeyamçddhimat // Bh_1.20 // %% nàtivyàkhyeyam---this theme famously returned to in 2:20 below caturvargàbhidhàne 'pi $ bhåyasàrthopade÷akçt & yuktaü lokasvabhàvena % rasai÷ca sakalaiþ pçthak // Bh_1.21 // nàyakaü pràgupanyasya $ vaü÷avãrya÷rutàdibhiþ & na tasyaiva vadhaü bråyàd % anyotkarùàbhidhitsayà // Bh_1.22 // yadi kàvya÷arãrasya $ na sa vyàpitayeùyate & na càbhyudayabhàktasya % mudhàdau grahaõastavau // Bh_1.23 // % grahaõastavau] \edM\edB; grahaõaü stave \edMGa nàñakaü dvipadã÷amyà- $ ràsakaskandhakàdi yat & uktaü tadabhineyàrtham % ukto 'nyaistasya vistaraþ // Bh_1.24 // saüskçtànàkula÷ravya- $ ÷abdàrthapadavçttinà & % saüskçtà@] \edM; prakçtà@ \edB; prasçtà@ \edBKha; prakçtà(sçtà) \edBGha gadyena yuktodàttàrthà % socchvàsàkhyàyikà matà // Bh_1.25 // vçttamàkhyàyate tasyàü $ nàyakena svaceùñitam & vaktraü càparavaktraü ca % kàle bhàvyàrtha÷aüsi ca // Bh_1.26 // kaverabhipràyakçtaiþ $ kathanaiþ kai÷cidaïkità & % kathanaiþ] \edM; kathànaiþ \edB kanyàharaõasaügràma- % vipralambhodayànvità // Bh_1.27 // na vaktràparavaktràbhyàü $ yuktà nocchàsavatyapi & saüskçtàsaüskçtà ceùñà % kathàpabhraü÷abhàk tathà // Bh_1.28 // % saüskçtàsaüskçtà] \edM; saüskçtaü saüskçtà \edB anyaiþ svacaritaü tasyàü $ nàyakena tu nocyate & svaguõàviùkçtiü kuryàd % abhijàtaþ kathaü janaþ // Bh_1.29 // % kathaü janaþ] \edM\edB; kathaücana GNOLI anibaddhaü punargàthà- $ ÷lokamàtràdi tatpunaþ & yuktaü vakrasvabhàvoktyà % sarvamevaitadiùyate // Bh_1.30 // vaidarbhamanyadastãti $ manyante sudhiyo 'pare & tadeva ca kila jyàyaþ % sadarthamapi nàparam // Bh_1.31 // gauóãyamidametattu $ vaidarbhamiti kiü pçthak & gatànugatikanyàyàn % nànàkhyeyamamedhasàm // Bh_1.32 // nanu cà÷makavaü÷àdi $ vaidarbhamiti kathyate & % cà÷makavaü÷àdi] \edM\edB; * * kavaü÷yàdi GNOLI kàmaü tathàstu pràyeõa % saüj¤ecchàto vidhãyate // Bh_1.33 // apuùñàrthamavaktrokti $ prasannamçju komalam & bhinnaü geyamivedaü tu % kevalaü ÷rutipe÷alam // Bh_1.34 // alaükàravadagràmyam $ arthyaü nyàyyamanàkulam & gauóãyamapi sàdhãyo % vaidarbhamiti nànyathà // Bh_1.35 // na nitàntàdimàtreõa $ jàyate càrutà giràm & vakràbhidheya÷abdoktir % iùñà vàcàmalaükçtiþ // Bh_1.36 // % [ùañ kàvyadoùàþ] neyàrthaü kliùñamanyàrtham $ avàcakamayuktimat & gåóha÷abdàbhidhànaü ca % kavayo na prayu¤jate // Bh_1.37 // neyàrthaü nãyate yukto $ yasyàrthaþ kçtibhirbalàt & ÷abdanyàyànupàråóhaþ % kathaücitsvàbhisandhinà // Bh_1.38 // màyeva bhadreti yathà $ sà càsàdhvã prakalpanà & veõudàkeriti ca tàü % nayanti vacanàdvinà // Bh_1.39 // % tàü nayanti] \edM; tànniyanti \edB %% Several interpretations of this example are presented in \msM, but it remains mysterious kliùñaü vyavahitaü vidyàd $ anyàrthaü vigame yathà & % @nyàrthaü vigame] \edM\edBGa; @nyarthavigame \edB vijahrustasya tàþ ÷okaü % krãóàyàü vikçtaü ca tat // Bh_1.40 // %% the anyàrtha is ``effected by the vi [in vijahruþ]". Apparently this would come under avàcaka for Mammaña himàpahàmitradharair $ vyàptaü vyometyavàcakam & sàkùàdaråóhaü vàcye 'rthe % nàbhidhànaü pratãyate // Bh_1.41 // %% Apparenlty this would come under kliùña for Mammaña ayuktimad yathà dåtà $ jalabhçnmàrutendavaþ & % @màrutendavaþ] \edM\edB; @màtrakeïaca \edBGa; @màtra(ru?)teùu ca \edBKa tathà bhramarahàrãta- % cakravàka÷ukàdayaþ // Bh_1.42 // % tathà bhramara@] \edM\edB; tatràbhramarahàrãta@ GNOLI avàco 'vyaktavàca÷ca $ dårade÷avicàriõaþ & kathaü dåtyaü prapadyerann % iti yuktyà na yujyate // Bh_1.43 // yadi cotkaõñhayà yattad $ unmatta iva bhàùate & tathà bhavatu bhåmnedaü % sumedhobhiþ prayujyate // Bh_1.44 // gåóha÷abdàbhidhànaü ca $ na prayojyaü kathaücana & sudhiyàmapi naivedam % upakàràya kalpate // Bh_1.45 // asitartitugadricchit $ svaþkùitàü patiradvidçk & amidbhiþ ÷ubhradçgdçùñair % dviùo jeghnãyiùãùña vaþ // Bh_1.46 // % asitartibhugadrikùit svaþ kitàü patiradvidçk| amãbhiþ ÷ubhradçgvçùñairdviùo jeghnãyiùãùña vaþ \edBGha %% Interpreted in \msM\ with the aid of Ratne÷varasåri's commentary on the Sarasvatãkaõñhàbharaõa %% [apare catvàro doùàþ] ÷rutiduùñàrthaduùñe ca $ kalpanàduùñamityapi & ÷rutikaùñaü tathaivàhur % vàcaü doùaü caturvidham // Bh_1.47 // vióvarcoviùñhitaklinnac- $ chinnavàntapravçttayaþ & % @klinnacchinna@] \edM\edB; @cchinnaklinna@ \edBKa pracàradharùitodgàra- % visargahadayantritàþ // Bh_1.48 // % @hadayantritàþ] \edM\edB; @hadayaütçtàþ \edBGa hiraõyaretàþ sambàdhaþ $ pelavopasthitàõóajàþ & vàkkàñavàdaya÷ceti % ÷rutiduùñà matà giraþ // Bh_1.49 // arthaduùñaü punarj¤eyaü $ yatrokte jàyate matiþ & asabhyavastuviùayà % ÷abdaistadvàcibhiryathà // Bh_1.50 // hantumeva pravçttasya $ stabdhasya vivaraiùiõaþ & % stabdhasya] \edM\edB; stambhasya \edBGa patanaü jàyate 'va÷yaü % kçcchreõa punarunnatiþ // Bh_1.51 // padadvayasya sandhàne $ yadaniùñaü prakalpate & % prakalpate] \edM\edB; pragalbhate \edBKa; prakalpyate \edBGha tadàhuþ kalpanàduùñaü % sa ÷auryàbharaõo yathà // Bh_1.52 // yathà.ajihladadityàdi $ ÷rutikaùñaü ca tadviduþ & na tad icchanti kçtino % gaõóamapyapare kila // Bh_1.53 // sannive÷avi÷eùàttu $ duruktamapi ÷obhate & nãlaü palà÷amàbaddham % antaràle srajàmiva // Bh_1.54 // kiücidà÷rayasaundaryàd $ dhatte ÷obhàmasàdhvapi & kàntàvilocananyastaü % malãmasamivà¤janam // Bh_1.55 // àpàõóugaõóametatte $ vadanaü vanajekùaõe & saügamàt pàõóu÷abdasya % gaõóaþ sàdhu yathoditam // Bh_1.56 // anayànyad api j¤eyaü $ di÷à yuktamasàdhvapi & yathà viklinnagaõóànàü % kariõàü madavàribhiþ // Bh_1.57 // % mada@] \edM\edB; muda@ \edBGha madaklinnakapolànàü $ dviradànàü catuþ÷atã & yathà tadvadasàdhãyaþ % sàdhãya÷ca prayojayet // Bh_1.58 // etad gràhyaü surabhi kusumaü gràmyam etannidheyaü $ dhatte ÷obhàü viracitamidaü sthànamasyaitadasya & màlàkàro racayati yathà sàdhu vij¤àya màlàü % yojyaü kàvyeùvavahitadhiyà tadvadevàbhidhànam // Bh_1.59 // \Colo iti bhàmahàlaïkàre prathamaþ paricchedaþ \chapter dvitãyaþ paricchedaþ màdhuryamabhivà¤chantaþ $ prasàdaü ca sumedhasaþ & samàsavanti bhåyàüsi % na padàni prayu¤jate // Bh_2.1 // kecidojo 'bhidhitsantaþ $ samasyanti bahånyapi & yathà mandàrakusuma- % reõupi¤jaritàlakà // Bh_2.2 // ÷ravyaü nàtisamastàrthaü $ kàvyaü madhuramiùyate & àvidvadaïganàbàla- % pratãtàrthaü prasàdavat // Bh_2.3 // anupràsaþ sayamako $ råpakaü dãpakopame & iti vàcàmalaükàràþ % pa¤caivànyairudàhçtàþ // Bh_2.4 // saråpavarõavinyàsam $ anupràsaü pracakùate & kiü tayà cintayà kànte % nitànteti yathoditam // Bh_2.5 // gràmyànupràsamanyattu $ manyante sudhiyo 'pare & sa lolamàlànãlàli- % kulàkulagalo balaþ // Bh_2.6 // nànàrthavanto 'nupràsà $ na càpyasadç÷àkùaràþ & yuktyànayà madhyamayà % jàyante càravo giraþ // Bh_2.7 // làñãyamapyanupràsam $ ihecchantyapare yathà & dçùñiü dçùñisukhàü dhehi % candra÷candramukhoditaþ // Bh_2.8 // àdimadhyàntayamakaü $ pàdàbhyàsaü tathàvalã & samastapàdayamakam % ityetat pa¤cadhocyate // Bh_2.9 // sandaùñakasamudgàder $ atraivàntargatirmatà & àdau madhyàntayorvà syàd % iti pa¤caiva tadyathà // Bh_2.10 // sàdhunà sàdhunà tena $ ràjatà ràjatà bhçtà & sahitaü sahitaü kartuü % saügataü saügataü janam // Bh_2.11 // sàdhuþ saüsàràdbibhyadasmàdasàràt $ kçtvà kle÷àntaü yàti vartma pra÷àntam & jàtiü vyàdhãnàü durdamànàmadhãnàü % và¤cha¤jyàyastvaü chindhi muktànayastvam // Bh_2.12 // % durdamànàm] \edM; durnayànàm \edB; durdayànàm \edBGa % và¤cha¤jyàyastvaü chindhi muktànayastvam \edM; và¤chantyà(¤jyà?)yastvaü chindhi muktàna(ma?)yastvam \edB na te dhirdhãra bhogeùu $ ramaõãyeùu saügatà & munãnapi harantyete % ramaõã yeùu saügatà // Bh_2.13 // %% [pàdàbhyàsa] sitàsitàkùãü supayodharàdharàü $ susaümadàü vyaktamadàü lalàmadàm & ghanàghanà nãlaghanà ghanàlakàü % priyàmimàmutsukayanti yanti ca // Bh_2.14 // %% [àvalã] amã nçpà dattasamagra÷àsanàþ $ kadàcidapyapratibaddha÷àsanàþ & kçtàgasàü màrgabhidàü ca ÷àsanàþ % pitçkramàdhyàsitatàdç÷àsanàþ // Bh_2.15 // %% [samastapàdayamakam] anantaraikàntarayor $ evaü pàdàntayorapi & kçtsnaü ca sarvapàdeùu % duùkaraü sàdhu tàdç÷am // Bh_2.16 // % duùkaraü] \edM; duùkçtam \edB tulya÷rutãnàü bhinnànàm $ abhidheyaiþ parasparam & varõànàü yaþ punarvàdo % yamakaü tannigadyate // Bh_2.17 // pratãta÷abdamojasvi $ su÷liùñapadasandhi ca & prasàdi svabhidhànaü ca % yamakaü kçtinàü matam // Bh_2.18 // nànàdhàtvarthagambhãrà $ yamakavyapade÷inã & prahelikà sà hyudità % ràma÷armàcyutottare // Bh_2.19 // kàvyànyapi yadãmàni $ vyàkhyàgamyàni ÷àstravat & utsavaþ sudhiyàmeva % hanta durmedhaso hatàþ // Bh_2.20 // upamànena yattattvam $ upameyasya råpyate & guõànàü samatàü dçùñvà % råpakaü nàma tadviduþ // Bh_2.21 // samastavastuviùayam $ ekade÷avivarti ca & dvidhà råpakamuddiùñam % etattaccocyate yathà // Bh_2.22 // ÷ãkaràmbhomadasçjas $ tuïgà jaladadantinaþ & niryànto madayantãme % ÷akrakàrmukavàraõàþ // Bh_2.23 // % madayantãme ÷akrakàrmukavàraõàþ] \edM(conj); maõóayantãme ÷akrakàrmukakànanam \edB; madayantãme ÷akrakàrmukakàraõam \edBGa taóidvalayakakùyàõàü $ balàkàmàlabhàriõàm & % taóidvalaya@] \edB; tañidvalaya@ \edM payomucàü dhvanirdhãro % dunoti mama tàü priyàm // Bh_2.24 // àdimadhyàntaviùayaü $ tridhà dãpakamiùyate & ekasyaiva tryavasthatvàd % iti tadbhidyate tridhà // Bh_2.25 // amåni kurvate 'nvarthàm $ asyàkhyàmarthadãpanàt & tribhirnidar÷anai÷cedaü % tridhà nirdi÷yate yathà // Bh_2.26 // mado janayati prãtiü $ sànaïgaü mànabhaïguram & % sànaïgaü] \edM\edB; sànalàü \edBKa sa priyàsaügamotkaõñhàü % sàsahyàü manasaþ ÷ucam // Bh_2.27 // màlinãraü÷ukabhçtaþ $ striyo 'laükurute madhuþ & hàrãta÷ukavàca÷ca % bhådharàõàmupatyakàþ // Bh_2.28 // cãrãmavatãraraõyànãþ $ saritaþ ÷uùyadambhasaþ & % cãrã@] \edM\edB; carã@ \edBKa pravàsinàü ca cetàüsi % ÷ucirantaü ninãùati // Bh_2.29 // viruddhenopamànena $ de÷akàlakriyàdibhiþ & upameyasya yatsàmyaü % guõale÷ena sopamà // Bh_2.30 // yatheva÷abdau sàdç÷yam $ àhaturvyatirekiõoþ & dårvàkàõóamiva ÷yàmaü % tanvã ÷yàmàlatà yathà // Bh_2.31 // % ÷yàmaü] \edM\edB; ÷yàmà \edBGha % ÷yàmàlatà] \edM\edB; ÷yàmalatà \edBGa\edBGha vinà yatheva÷abdàbhyàü $ samàsàbhihità parà & yathà kamalapatràkùã % ÷a÷àïkavadaneti ca // Bh_2.32 // vatinàpi kriyàsàmyaü $ tadvadevàbhidhãyate & dvijàtivadadhãte 'sau % guruvaccànu÷àsti naþ // Bh_2.33 // samànavastunyàsena $ prativaståpamocyate & yathevànabhidhàne 'pi % guõasàmyapratãtitaþ // Bh_2.34 // sàdhusàdhàraõatvàdir $ guõo 'tra vyatiricyate & sa sàmyamàpàdayati % virodhe 'pi tayoryathà // Bh_2.35 // kiyantaþ santi guõinaþ $ sàdhusàdhàraõa÷riyaþ & svàdupàkaphalànamràþ % kiyanto vàdhva÷àkhinaþ // Bh_2.36 // yaduktaü triprakàratvaü $ tasyàþ kai÷cinmahàtmabhiþ & nindàpra÷aüsàcikhyàsà- % bhedàdatràbhidhãyate // Bh_2.37 // sàmànyaguõanirde÷àt $ trayamapyuditaü nanu & màlopamàdiþ sarvo 'pi % na jyàyàn vistaro mudhà // Bh_2.38 // hãnatàsambhavo liïga- $ vacobhedo viparyayaþ & upamànàdhikatvaü ca % tenàsadç÷atàpi ca // Bh_2.39 // ta eta upamàdoùàþ $ sapta medhàvinoditàþ & sodàharaõalakùmàõo % varõyante 'tra ca te pçthak // Bh_2.40 // sa màrutàkampitapãtavàsà $ bibhratsalãlaü ÷a÷ibhàsamabjam & yadupravãraþ pragçhãta÷àrïgaþ % sendràyudho megha ivàbabhàse // Bh_2.41 // %% cited by Namisàdhu ad Kàvàlaïkàra of Rudraña 11:24 with ÷a÷ibhàsi ÷aïkham (lectio facilior?) ÷akracàpagrahàdatra $ dar÷itaü kila kàrmukam & vàsaþ÷aïkhànupàdànàd % dhãnamityabhidhãyate // Bh_2.42 // sarvaü sarveõa sàråpyaü $ nàsti bhàvasya kasyacit & yathopapatti kçtibhir % upamàsu prayujyate // Bh_2.43 // akhaõóamaõóalaþ kvenduþ $ kva kàntànanamadyuti & yatkiücitkàntisàmànyàc % cha÷inaivopamãyate // Bh_2.44 // kiü ca kàvyàni neyàni $ lakùaõena mahàtmanàm & dçùñaü và sarvasàråpyaü % ràjamitre yathoditam // Bh_2.45 // såryàü÷asaümãlitalocaneùu $ dãneùu padmànilanirmadeùu & sàdhvyaþ svageheùviva bhartçhãnàþ % kekà vine÷uþ ÷ikhinàü mukheùu // Bh_2.46 // % vine÷uþ] \edM\edB; vineduþ \edBKa %% This verse is cited by Vàmana in his Kàvyàlaïkàrasåtravçtti ad 4.2.10 niùpeturàsyàdiva tasya dãptàþ $ ÷arà dhanurmaõóalamadhyabhàjaþ & jàjvalyamànà iva vàridhàrà % dinàrdhabhàjaþ pariveùiõo 'rkàt // Bh_2.47 // ÷àkavardhanasya %% [illustration of asambhava; quoted in the 10th ullàsa of Mammaña's Kàvyaprakà÷a] kathaü pàto 'mbudhàràõàü $ jvalantãnàü vivasvataþ & asambhavàdayaü yuktyà % tenàsambhava ucyate // Bh_2.48 // tatràsambhavinàrthena $ kaþ kuryàdupamàü kçtã & ko nàma vahninaupamyaü % kurvãta ÷a÷alakùmaõaþ // Bh_2.49 // yasyàti÷ayavànarthaþ $ kathaü so 'sambhavo mataþ & iùñaü càti÷ayàrthatvam % upamotprekùayoryathà // Bh_2.50 // pu¤jãbhåtamiva dhvàntam $ eùa bhàti mataïgajaþ & saraþ ÷aratprasannàmbho % nabhaþkhaõóamivojjhitam // Bh_2.51 // %% Note that, for Bhàmaha, liïgabheda is not a problem in upamàs if the genders are masculine and neuter, as he explains below (2:57). atha liïgavacobhedàv $ ucyete saviparyayau & hãnàdhikatvàt sa dvedhà % trayamapyucyate yathà // Bh_2.52 // avigàhyo 'si nàrãõàm $ ananyamanasàmapi & viùamopalabhinnormir % àpagevottitãrùataþ // Bh_2.53 // kvacidagre prasaratà $ kvacidàpatya nighnatà & ÷uneva sàraïgakulaü % tvayà bhinnaü dviùàü balam // Bh_2.54 // %% \edM\ notes that the verse is cited in Ke÷avami÷ra's Alaïkàra÷ekhara (V.1) ayaü padmàsanàsãna÷ $ cakravàko viràjate & yugàdau bhagavàn brahmà % vinirmitsuriva prajàþ // Bh_2.55 // nanåpamãyate pàõiþ $ kamalena vikàsinà & adharo vidrumaccheda- % bhàsà bimbaphalena ca // Bh_2.56 // ucyate kàmamastãdaü $ kiü tu strãpuüsayorayam & vidhirnàbhimato 'nyaistu % trayàõàmapi neùyate // Bh_2.57 // sa pãtavàsàþ pragçhãta÷àrïgo $ manoj¤abhãmaü vapuràpa kçùõaþ & ÷atahradendràyudhavànni÷àyàü % saüsçjyamànaþ ÷a÷ineva meghaþ // Bh_2.58 // ràma÷armaõaþ ÷a÷ino grahaõàdetad $ àdhikyaü kila na hyayam & nirdiùña upameye 'rthe % vàcyo và jalajo 'tra tu // Bh_2.59 // % jalajo] \edM; jalado \edB %% jalaja must refer here to the conch. na sarvasàråpyamiti $ vistareõodito vidhiþ & abhipràyàtkavernàtra % vidheyà jalaje matiþ // Bh_2.60 // %% Bhàmaha might be intending to convey that he is not dogmatic on the point by suggesting that Ràma÷arman might have intended the imbalance. àdhikyamupamànànàü $ nyàyyaü nàdhikatà bhavet & % nyàyyaü] \edM\edB; nyàyyà \edBGha gokùãrakundahalinàü % vi÷uddhyà sadç÷aü ya÷aþ // Bh_2.61 // ekenaivopamànena $ nanu sàdç÷yamucyate & % ekenai@] \edM\edB; etenai@ \edBGa uktàrthasya prayogo hi % gurumarthaü na puùyati // Bh_2.62 // %% No answer given to this objection. vane 'tha tasminvanitànuyàyinaþ $ pravçttadànàrdrakañà mataïgajàþ & %% Quoted by Namisàdhu ad Rudraña's Kàvyàlaïkàra 11:24, reading vanitàvihàriõaþ prabhinnadànàrdrakañà mataïgajàþ vicitrabarhàbharaõà÷ca barhiõo % babhurdivãvàmalavigrahà grahàþ // Bh_2.63 // grahairapi gajàdãnàü $ yadi sàdç÷yamucyate & tathàpi teùàü tairasti % kàntirvàpyugratàpi và // Bh_2.64 // ityukta upamàbhedo $ vakùyate càparaþ punaþ & upamàderalaükàràd % vi÷eùo 'nyo 'bhidhãyate // Bh_2.65 // %% [apare ùaóalaükàràþ] àkùepo 'rthàntaranyàso $ vyatireko vibhàvanà & samàsàti÷ayoktã ca % ùaóalaükçtayo 'paràþ // Bh_2.66 // vakùyamàõoktaviùayas $ tatràkùepo dvidhà mataþ & ekaråpatayà ÷eùà % nirdekùyante yathàkramam // Bh_2.67 // pratiùedha iveùñasya $ yo vi÷eùàbhidhitsayà & àkùepa iti taü santaþ % ÷aüsanti dvividhaü yathà // Bh_2.68 // % àkùepa iti] \edM\edB; àkùepamiti GNOLI ahaü tvàü yadi nekùeya $ kùaõamapyutsukà tataþ & % tvàü] \edM\edB; tvà \edBGa iyadevàstvato 'nyena % kimuktenàpriyeõa te // Bh_2.69 // % iyadevàstvato 'nyena] \edM\edB; iyadevàstu vànyena \GNOLI %% [thus vakùyamàõaviùaya àkùepa] svavikramàkràntabhuva÷ $ citraü yanna tavoddhatiþ & % svavikramàkrànta@] \edM; svavikramànta@ \edB\unmetrical ko và heturalaü sindhor % vikàrakaraõaü prati // Bh_2.70 // % ko và heturalaü] \edGnoli; ko và seturalaü \edM\edB upanyasanamanyasya $ yadarthasyoditàdçte & j¤eyaþ so 'rthàntaranyàsaþ % pårvàrthànugato yathà // Bh_2.71 // parànãkàni bhãmàni $ vivikùorna tava vyathà & sàdhu vàsàdhu vàgàmi % puüsàmàtmaiva ÷aüsati // Bh_2.72 // %% CHECK Namisàdhu on Rudraña's Kàvyàlaïkàra ad 8:24 hi÷abdenàpi hetvartha- $ prathanàduktasiddhaye & ayamarthàntaranyàsaþ % sutaràü vyajyate yathà // Bh_2.73 // vahanti girayo meghàn $ abhyupetàn gurånapi & garãyàneva hi gurån % bibharti praõayàgatàn // Bh_2.74 // upamànavato 'rthasya $ yadvi÷eùanidar÷anam & vyatirekaü tamicchanti % vi÷eùàpàdanàdyathà // Bh_2.75 // sitàsite pakùmavatã $ netre te tàmraràjinã & ekànta÷ubhra÷yàme tu % puõóarãkàsitotpale // Bh_2.76 // kriyàyàþ pratiùedhe yà $ tatphalasya vibhàvanà & j¤eyà vibhàvanaivàsau % samàdhau sulabhe sati // Bh_2.77 // apãtamattàþ ÷ikhino $ di÷o 'nutkaõñhitàkulàþ & nãpo 'viliptasurabhir % abhraùñakaluùaü jalam // Bh_2.78 // yatrokte gamyate 'nyo 'rthas $ tatsamànavi÷eùaõaþ & sà samàsoktiruddiùñà % saükùiptàrthatayà yathà // Bh_2.79 // % saükùiptàrthatayà yathà] \edM\edB; saükùiptàrthà yathà tathà \edBKa skandhavànçjuravyàlaþ $ sthiro 'nekamahàphalaþ & jàtastarurayaü coccaiþ % pàtita÷ca nabhasvatà // Bh_2.80 // nimittato vaco yattu $ lokàtikràntagocaram & manyante 'ti÷ayoktiü tàm % alaïkàratayà yathà // Bh_2.81 // svapuùpacchavihàriõyà $ candrabhàsà tirohitàþ & anvamãyanta bhçïgàli- % vàcà saptacchadadrumàþ // Bh_2.82 // apàü yadi tvakchithilà $ cyutà syàt phaõinàmiva & tadà ÷uklàü÷ukàni syur % aïgeùvambhasi yoùitàm // Bh_2.83 // % @÷ukàni syuraïge@] \edM\edB; @÷ukàny àsann aïge@ GNOLI ityevamàdirudità $ guõàti÷ayayogataþ & sarvaivàti÷ayoktistu % tarkayettàü yathàgamam // Bh_2.84 // saiùa sarvaiva vakroktir $ anayàrtho vibhàvyate & yatno 'syàü kavinà kàryaþ % ko 'laïkàro 'nayà vinà // Bh_2.85 // hetu÷ca såkùmo le÷o 'tha $ nàlaükàratayà mataþ & samudàyàbhidhànasya % vakroktyanabhidhànataþ // Bh_2.86 // gato 'stamarko bhàtãndur $ yànti vàsàya pakùiõaþ & %% Cited by Daõóin in Kàvyàdar÷a 2:244 ityevamàdi kiü kàvyaü % vàrtàmenàü pracakùate // Bh_2.87 // yathàsaükhyamathotprekùàm $ alaïkàradvayaü viduþ & saükhyànamiti medhàvin- % otprekùàbhihità kvacit // Bh_2.88 // bhåyasàmupadiùñànàm $ arthànàmasadharmaõàm & krama÷o yo 'nunirde÷o % yathàsaükhyaü taducyate // Bh_2.89 // padmendubhçïgamàtaïga- $ puüskokilakalàpinaþ & vaktrakàntãkùaõagati- % vàõãvàlaistvayà jitàþ // Bh_2.90 // avivakùitasàmànyà $ kiüciccopamayà saha & atadguõakriyàyogàd % utprekùàti÷ayànvità // Bh_2.91 // kiü÷ukavyapade÷ena $ tarumàruhya sarvataþ & dagdhàdagdhamaraõyànyàþ % pa÷yatãva vibhàvasuþ // Bh_2.92 // svabhàvoktiralaïkàra $ iti kecit pracakùate & arthasya tadavasthatvaü % svabhàvo 'bhihito yathà // Bh_2.93 // àkro÷annàhvayannanyàn $ àdhàvanmaõóalai rudan & % maõóalai rudan] \edM; maõóalairnudan \edB gà vàrayati daõóena % óimbhaþ sasyàvatàraõãþ // Bh_2.94 // % sasyà@] \edM; ÷asyà@ \edB samàsenoditamidaü $ dhãkhedàyaiva vistaraþ & asaügçhãtamapyanyad % abhyåhyamanayà di÷à // Bh_2.95 // svayaü kçtaireva nidar÷anairiyaü $ mayà prakëptà khalu vàgalaïkçtiþ & ataþ paraü càruranekadhàparo % giràmalaïkàravidhirvidhàsyate // Bh_2.96 // \Colo iti bhàmahàlaïkàre dvitãyaþ paricchedaþ \chapter tçtãyaþ paricchedaþ preyo rasavadårjasvi $ paryàyoktaü samàhitam & dviprakàramudàttaü ca % bhedaiþ ÷liùñamapi tribhiþ // Bh_3.1 // apahnutiü vi÷eùoktaü $ virodhaü tulyayogitàm & % virodhaü] \edM; vi÷eùaü \edB aprastutapra÷aüsàü ca % vyàjastutinidar÷ane // Bh_3.2 // upamàråpakaü cànyad $ upameyopamàmapi & sahoktiparivçttã ca % sasaüdehamananvayam // Bh_3.3 // utprekùàvayavaü cànye $ saüsçùñimapi càpare & % saüsçùñimapi] \edM; saüsçùñamapi \edB bhàvikatvaü ca nijagur % alaükàraü sumedhasaþ // Bh_3.4 // preyo gçhàgataü kçùõam $ avàdãdviduro yathà & adya yà mama govinda % jàtà tvayi gçhàgate \ kàlenaiùà bhavet prãtis # tavaivàgamanàt punaþ // Bh_3.5 // %% Cited by Daõóin as Kàvyàdar÷a 2:276 %% Cf. verse relegated to appendix of Crit. Ed. of Mahàbhàrata: %%% 5.90.28 %%% After 28, K4 B Dn %%% Ds D2 (marg.).3-9 ins.: %% 05*0417_01 yà me prãtiþ puùkaràkùa tvaddar÷anasamudbhavà %% 05*0417_02 sà kim àkhyàyate tubhyam antaràtmàsi dehinàm rasavaddar÷itaspaùña- $ ÷çïgàràdirasaü yathà & devã samàgamaddharma % maskariõyatirohità // Bh_3.6 // årjasvi karõena yathà $ pàrthàya punaràgataþ & dviþ sandadhàti kiü karõaþ % ÷alyetyahirapàkçtaþ // Bh_3.7 // paryàyoktaü yadanyena $ prakàreõàbhidhãyate & uvàca ratnàharaõe % caidyaü ÷àrïgadhanuryathà // Bh_3.8 // gçheùvadhvasu và nànnaü $ bhu¤jmahe yadadhãtinaþ & na bhu¤jate dvijàstacca % rasadànanivçttaye // Bh_3.9 // samàhitaü ràjamitre $ yathà kùatriyayoùitàm & ràmaprasattyai yàntãnàü % puro 'dç÷yata nàradaþ // Bh_3.10 // % @prasattyai] \edM; @prasaktyai \edB udàttaü ÷aktimàn ràmo $ guruvàkyànurodhakaþ & % udàttaü] \edM; udàtta@ \edB vihàyopanataü ràjyaü % yathà vanamupàgatam // Bh_3.11 // % vihàyopanataü] \edM\edB; vihàyopavanaü \edBGa etadevàpare 'nyena $ vyàkhyànenànyathà viduþ & nànàratnàdiyuktaü yat % tatkilodàttamucyate // Bh_3.12 // càõakyo naktamupayànn $ andakrãóàgçhaü yathà & ÷a÷ikàntopalacchannaü % viveda payasàü kaõaiþ // Bh_3.13 // % kaõaiþ] \edM; ga(ka?)õaiþ \edB upamànena yattattvam $ upameyasya sàdhyate & guõakriyàbhyàü nàmnà ca % ÷liùñaü tadabhidhãyate // Bh_3.14 // lakùaõaü råpake 'pãdaü $ lakùyate kàmamatra tu & iùñaþ prayogo yugapad % upamànopameyayoþ // Bh_3.15 // % Could iùñaþ be a corruption of ÷liùñaþ ? ÷ãkaràmbhomadasçjas $ tuïgà jaladadantinaþ & ityatra meghakariõàü % nirde÷aþ kriyate samam // Bh_3.16 // ÷leùàdevàrthavacasor $ asya ca kriyate bhidà & tatsahoktyupamàhetu- % nirde÷àttrividhaü yathà // Bh_3.17 // % @hetunirde÷àttrividhaü] \edM; @hetunirde÷àt krama÷o \edB; @heturnirde÷àt krama÷o \edBGha chàyàvanto gatavyàlàþ $ svàrohàþ phaladàyinaþ & màrgadrumà mahànta÷ca % pareùàmeva bhåtaye // Bh_3.18 // %% [---a combination of ÷liùña and sahokti] unnatà lokadayità $ mahàntaþ pràjyavarùiõaþ & ÷amayanti kùitestàpaü % suràjàno ghanà iva // Bh_3.19 // %% [---a combination of ÷liùña and upamà] ratnavattvàdagàdhatvàt $ svamaryàdàvilaïghanàt & bahusattvà÷rayatvàcca % sadç÷astvamudanvatà // Bh_3.20 // %% [---a combination of ÷liùña and hetunirde÷a] apahnutirabhãùñà ca $ kiücidantargatopamà & bhåtàrthàpahnavàdasyàþ % kriyate càbhidhà yathà // Bh_3.21 // neyaü virauti bhçïgàlã $ madena mukharà muhuþ & ayamàkçùyamàõasya % kandarpadhanuùo dhvaniþ // Bh_3.22 // % ayamàkçùyamàõasya] \edM\edB; ayamàkrandamàõasya \edBGa ekade÷asya vigame $ yà guõàntarasaüsthitiþ & vi÷eùaprathanàyàsau % vi÷eùoktirmatà yathà // Bh_3.23 // sa ekastrãõi jayati $ jaganti kusumàyudhaþ & haratàpi tanuü yasya % ÷ambhunà na hçtaü balam // Bh_3.24 // %% Contrast with vibhàvanà of 2:77. guõasya và kriyàyà và $ viruddhànyakriyàbhidhà & yà vi÷eùàbhidhànàya % virodhaü taü vidurbudhàþ // Bh_3.25 // upàntaråóhopavanac- $ chàyà÷ãtàpi dhårasau & vidårade÷ànapi vaþ % santàpayati vidviùaþ // Bh_3.26 // nyånasyàpi vi÷iùñena $ guõasàmyavivakùayà & tulyakàryakriyàyogàd % ityuktà tulyayogità // Bh_3.27 // ÷eùo himagiristvaü ca $ mahànto guravaþ sthiràþ & yadalaïghitamaryàdà÷ % calantãü bibhçtha kùitim // Bh_3.28 // %% Cited in the Dhvanyàloka adhikàràdapetasya $ vastuno 'nyasya yà stutiþ & aprastutapra÷aüseti % sà caivaü kathyate yathà // Bh_3.29 // prãõitapraõayi svàdu $ kàle pariõataü bahu & vinà puruùakàreõa % phalaü pa÷yata ÷àkhinàm // Bh_3.30 // dåràdhikaguõastotra- $ vyapade÷ena tulyatàm & kiücidvidhitsoryà nindà % vyàjastutirasau yathà // Bh_3.31 // ràmaþ saptàbhinat sàlàn $ giriü krau¤caü bhçgåttamaþ & % sàlàn] \edM; sà(tà?)làn \edB ÷atàü÷enàpi bhavatà % kiü tayoþ sadç÷aü kçtam // Bh_3.32 // kriyayaiva vi÷iùñasya $ tadarthasyopadar÷anàt & j¤eyà nidar÷anà nàma % yathevavatibhirvinà // Bh_3.33 // ayaü mandadyutirbhàsvàn $ astaü prati yiyàsati & udayaþ patanàyeti % ÷rãmato bodhayannaràn // Bh_3.34 // upamànena tadbhàvam $ upameyasya sàdhayan & % sàdhayan] \edM; sàdhayat \edB yàü vadatyupamàmetad % upamàråpakaü yathà // Bh_3.35 // samagragaganàyàma- $ mànadaõóo rathàïginaþ & pàdo jayati siddhastrã- % mukhendunavadarpaõaþ // Bh_3.36 // %% Is it that the foot is first "compared" to a measuring rod and then with a mirror for the faces of the celestial women that makes this upamàråpaka? \edM\ also puzzled. upamànopameyatvaü $ yatra paryàyato bhavet & upameyopamàü nàma % bruvate tàü yathoditam // Bh_3.37 // % yathoditam] \edM; yathoditàm \edB sugandhi nayanànandi $ madiràmadapàñalam & ambhojamiva vaktraü te % tvadàsyamiva païkajam // Bh_3.38 // tulyakàle kriye yatra $ vastudvayasamà÷raye & padenaikena kathyate % sahoktiþ sà matà yathà // Bh_3.39 // himapàtàviladi÷o $ gàóhàliïganahetavaþ & vçddhimàyànti yàminyaþ % kàminàü prãtibhiþ saha // Bh_3.40 // vi÷iùñasya yadàdànam $ anyàpohena vastunaþ & arthàntaranyàsavatã % parivçttirasau yathà // Bh_3.41 // pradàya vittamarthibhyaþ $ sa ya÷odhanamàadita & % ya÷odhanamàdita] \edM; ya÷odhanamàditaþ \edB %% (àdita is an aorist of àdà) satàü vi÷vajanãnànàm % idamaskhalitaü vratam // Bh_3.42 // upamànena tattvaü ca $ bhedaü ca vadataþ punaþ & sasandehaü vacaþ stutyai % sasandehaü viduryathà // Bh_3.43 // kimayaü ÷a÷ã na sa divà viràjate $ kusumàyudho na dhanurasya kausumam & iti vismayàdvimç÷ato 'pi me matis % tvayi vãkùate na labhate 'rthani÷cayam // Bh_3.44 // yatra tenaiva tasya syàd $ upamànopameyatà & asàdç÷yavivakùàtas % tamityàhurananvayam // Bh_3.45 // tàmbålaràgavalayaü $ sphuradda÷anadãdhiti & indãvaràbhanayanaü % taveva vadanaü tava // Bh_3.46 // ÷liùñasyàrthena saüyuktaþ $ kiücidutprekùayànvitaþ & råpakàrthena ca punar % utprekùàvayavo yathà // Bh_3.47 // tulyodayàvasànatvàd $ gate 'staü prati bhàsvati & vàsàya vàsaraþ klànto % vi÷atãva tamogçham // Bh_3.48 // varà vibhåùà saüsçùñir $ bahvalaïkàrayogataþ & racità ratnamàleva % sà caivamudità yathà // Bh_3.49 // gàmbhãryalàvaõyavator $ yuvayoþ pràjyaratnayoþ & % @làvaõya@] \edM; @làghava@ \edB sukhasevyo janànàü tvaü % duùñagràho 'mbhasàü patiþ // Bh_3.50 // %% [---thus saüsçùñi of ÷liùña and vyatireka] analaïkçtakàntaü te $ vadanaü vanajadyuti & ni÷àkçtaþ prakçtyaiva % càroþ kà vàstyalaïkçtiþ // Bh_3.51 // % ni÷àkçtaþ] \edM\edB; ni÷àkçtaü \edBGa %% [---thus saüsçùñi of vibhàvanà, upamà and arthàntaranyàsa] anyeùàmapi kartavyà $ saüsçùñiranayà di÷à & kiyadudghaññitaj¤ebhyaþ % ÷akyaü kathayituü mayà // Bh_3.52 // bhàvikatvamiti pràhuþ $ prabandhaviùayaü guõam & pratyakùà iva dç÷yante % yatràrthà bhåtabhàvinaþ // Bh_3.53 // citrodàttàdbhutàrthatvaü $ kathàyàþ svabhinãtatà & % svabhinãtatà] \edM\edB; svavinãtatà \edBGha ÷abdànàkulatà ceti % tasya hetån pracakùate // Bh_3.54 // % hetån] Testimonia (Ruyyaka and Induràja's comm. on Udbhaña's Kàvyàlaïkàrasaïgraha); hetuü \edM\edB à÷ãrapi ca keùàücid $ alaïkàratayà matà & sauhçdayyàvirodhoktau % prayogo 'syà÷ca tadyathà // Bh_3.55 // % sauhçdayyà@] \edM; sauhçdayyà(syà?) \edB asmi¤ jahãhi suhçdi praõayàbhyasåyàm $ à÷liùya gàóhamamumànatamàdareõa & vindhyaü mahàniva ghanaþ samaye 'bhivarùann % ànandajairnayanavàribhirukùatu tvàm // Bh_3.56 // madàndhamàtaïgavibhinnasàlà $ hatapravãrà drutabhãtapauràþ & tvattejasà dagdhasamasta÷obhà % dviùàü puraþ pa÷yatu ràjalokaþ // Bh_3.57 // giràmalaïkàravidhiþ savistaraþ $ svayaü vini÷citya dhiyà mayoditaþ & anena vàgarthavidàmalaïkçtà % vibhàti nàrãva vidagdhamaõóanà // Bh_3.58 // \Colo iti bhàmahàlaïkàre tçtãyaþ paricchedaþ \chapter caturthaþ paricchedaþ apàrthaü vyarthamekàrthaü $ sasaü÷ayamapakramam & ÷abdahãnaü yatibhraùñaü % bhinnavçttaü visandhi ca // Bh_4.1 // de÷akàlakalàloka- $ nyàyàgamavirodhi ca & pratij¤àhetudçùñànta- % hãnaü duùñaü ca neùyate // Bh_4.2 // apàrthamityapetàrthaü $ sa càrthaþ padavàkyayoþ & arthavàn varõasaüghàtaþ % suptiïantaü padaü punaþ // Bh_4.3 // padànàmeva saüghàtaþ $ sàpekùàõàü parasparam & niràkàïkùaü ca tadvàkyam % ekavastunibandhanam // Bh_4.4 // kramavçttiùu varõeùu $ saüghàtàdi na yujyate & buddhau tu sambhavatyetad % anyatve 'pi pratikùaõam // Bh_4.5 // dhãrantya÷abdaviùayà $ vçttavarõàhitasmçtiþ & vàkyamityàhurapare % na ÷abdàþ kùaõana÷varàþ // Bh_4.6 // atràpi bahu vaktavyaü $ jàyate tattu noditam & gurubhiþ kiü vivàdena % yathàprakçtamucyate // Bh_4.7 // samudàyàrtha÷ånyaü yat $ tadapàrthakamiùyate & dàóimàni da÷àpåpàþ % ùaóityàdi yathoditam // Bh_4.8 // viruddhàrthaü mataü vyarthaü $ viruddhaü tåpadi÷yate & % viruddhàrthaü] \edM\edBGa; niruddhàrthaü \edB pårvàparàrthavyàghàtàt % viparyayakaraü yathà // Bh_4.9 // sakhi mànaü priye dhehi $ laghutàmasya mà gamaþ & bhartu÷chandànuvarttinyaþ % prema ghnanti na hi striyaþ // Bh_4.10 // upàsitagurutvàttvaü $ vijitendraya÷atruùu & ÷reyaso vinayàdhànam % adhunàtiùñha kevalam // Bh_4.11 // yadabhinnàrthamanyonyaü $ tadekàrthaü pracakùate & punaruktamidaü pràhur % anye ÷abdàrthabhedataþ // Bh_4.12 // na ÷abdapunaruktaü tu $ sthaulyàdatropavarõyate & kathamàkùiptacittaþ sann % uktamevàbhidhàsyate // Bh_4.13 // bhaya÷okàbhyasåyàsu $ harùavismayayorapi & yathàha gaccha gaccheti % punaruktaü na tadviduþ // Bh_4.14 // % na tadviduþ] \edM\edBGa; ca tadviduþ \edB atràrthapunaruktaü yat $ tadevaikàrthamiùyate & uktasya punaràkhyàne % kàryàsambhavato yathà // Bh_4.15 // tàmutkamanasaü nånaü $ karoti dhvanirambhasàm & saudheùu ghanamuktànàü % praõàlãmukhapàtinàm // Bh_4.16 // ÷ruteþ sàmànyadharmàõàü $ vi÷eùasyànudàhçteþ & apratiùñhaü yadatreti % tajj¤ànaü saü÷ayaü viduþ // Bh_4.17 // % yadatreti tajj¤ànaü] \edM; yadekatra tajj¤ànaü \edB; yadatraijj¤ànaü (yadekatra tajj¤ànaü ?) \edBGa sasaü÷ayamiti pràhus $ tatastajjananaü vacaþ & iùñaü ni÷citaye vàkyaü % na dolàyeta tadyathà // Bh_4.18 // % dolàyeta] \edM; velàyeti (velàyati?) \edB vyàlavanto duràrohà $ ratnavantaþ phalànvitàþ & viùamà bhåbhçtastebhyo % bhayamà÷u pramàdinàm // Bh_4.19 // yathopade÷aü krama÷o $ nirde÷o 'tra kramo mataþ & tadapetaü viparyàsàd % ityàkhyàtamapakramam // Bh_4.20 // vidadhànau kirãñendå $ ÷yàmàbhrahimasacchavã & rathàïga÷åle bibhràõau % pàtàü vaþ ÷ambhu÷àrïgiõau // Bh_4.21 // såtrakçtpàdakàreùña- $ prayogàdyo 'nyathà bhavet & tamàpta÷ràvakàsiddheþ % ÷abdahãnaü viduryathà // Bh_4.22 // %tamàpta÷ràvakàsiddheþ] \edM\edBGha; tamàpta÷ràvakàþ siddheþ \edB sphurattaóidvalayino $ vitatàmbhogarãyasaþ & % sphurattaóidvalayino] \edB; sphurattañidvalayino \edM tejastirayataþ sauraü % ghanàn pa÷ya divo 'bhitaþ // Bh_4.23 // % divo 'bhitaþ] \edM\edBGha; divàbhitaþ \edB %% Why is this ÷abdahãna? Is it perhaps that we have an -in suffix attached to what could be a bahuvrãhi (sphurattaóidvalayinaþ)? yati÷chando 'dhiråóhànàü $ ÷abdànàü yà vicàraõà & % yati÷chando 'dhiråóhànàü] \edM\edBKa; yaticchando niråóhànàü \edBGha; yati÷chando niråóhànàü \edB tadapetaü yatibhraùñam % iti nirdi÷yate yathà // Bh_4.24 // vidyutvantastamàlàsitavapuùa ime vàrivàhà dhvananti // Bh_4.25* //* %% This pàda of sragdharà lacks the yati after the first seven syllables (sragdharà should have a caesura after each group of 7 syllables). %% This half-verse alone numbered 25 in \edM gurorlagho÷ca varõasya $ yo 'sthàne racanàvidhiþ & tannyånàdhikatà vàpi % bhinnavçttamidaü yathà // Bh_4.25 // % 26 in \edM bhramati bhramaramàlà kànaneùånmadàsau /* %% a pàda of Màlinã virahitaramaõãko 'rhasyadya gantum // Bh_4.26 //* %% a pàda of kùmà (not to be confused with kùamà), according to Apte's "A Classified List of Sanskrit Dictionaries" (Appendix A, Part II). % 27 in \edM kànte indu÷iroratne $ àdadhàne udaü÷unã & pàtàü vaþ ÷ambhu÷arvàõyàv % iti pràhurvisandhyadaþ // Bh_4.27 // % 28 in \edM yà de÷e dravyasambhåtir $ api và nopadi÷yate & tattadvirodhi vij¤eyaü % svabhàvàttadyathocyate // Bh_4.28 // % 29 in \edM malaye kandaropànta- $ råóhakàlàgurudrume & sugandhikusumànamrà % ràjante devadàravaþ // Bh_4.29 // % 30 in \edM ùaõõàmçtånàü bhedena $ kàlaþ ùoóheva bhidyate & tadvirodhakçdityàhur % viparyàsàdidaü yathà // Bh_4.30 // % 31 in \edM udåóha÷i÷iràsàràn $ pràvçùeõyàn nabhasvataþ & % udåóha@] \edM\edBGha; upåóha@ \edB phullàþ surabhayantãme % cåtàþ kànana÷obhinaþ // Bh_4.31 // % 32 in \edM kalà saïkalanà praj¤à $ ÷ilpànyasyà÷ca gocaraþ & % saïkalanà praj¤à] \edM; saïkalanà praj¤àþ \edBGha; saïkalanàpraj¤à \edB viparyastaü tathaivàhus % tadvirodhakaraü yathà // Bh_4.32 // % 33 in \edM çùabhàtpa¤camastasmàt $ saùaójaü dhaivataü smçtam & % pa¤camastasmàt] \edM; pa¤camàttasmàt \edB ayaü hi madhyamagràmo % madhyame pãóitarùabhaþ // Bh_4.33 // % 34 in \edM % madhyame pãóitarùabhaþ] \edM; madhyamotpãóitarùabhaþ \edB iti sàdhàritaü mohàd $ anyathaivàvagacchati & % anyathaivà@] \edM\edB; anyathevà@ \edBGha anyasvapi kalàsvevam % abhidheyà virodhità // Bh_4.34 // % 35 in \edM sthàsnujaïgamabhedena $ lokaü tattvavido viduþ & sa ca tadvyavahàro 'tra % tadvirodhakaraü yathà // Bh_4.35 // % 36 in \edM teùàü kañatañabhraùñair $ gajànàü madabindubhiþ & pràvartata nadã ghorà % hastya÷varathavàhinã // Bh_4.36 // % 37 in \edM dhàvatàü sainyavàhànàü $ phenavàri mukhàccyutam & cakàra jànudadhnàpàn % pratidiïmukhamadhvanaþ // Bh_4.37 // % 38 in \edM nyàyaþ ÷àstraü trivargoktir $ daõóanãtiü ca tàü viduþ & ato nyàyavirodhãùñam % apetaü yattayà yathà // Bh_4.38 // % 39 in \edM vijigãùumupanyasya $ vatse÷aü vçddhadar÷anam & tasyaiva kçtinaþ pa÷càd % abhyadhàccàra÷ånyatàm // Bh_4.39 // % 40 in \edM % @ccàra@] \edM\edB; @pà(ccà?)ra@ \edBGa antaryodha÷atàkãrõaü $ sàlaïkàyananetçkam & % antaryodha@] \edM\edB; antaryodhaü \edBGha % @netçkam] \edM\edB; @netrakam \edBKa\edBGa tathàvidhaü gajacchadma % nàj¤àsãtsa svabhågatam // Bh_4.40 // % 41 in \edM yadi vopekùitaü tasya $ sacivaiþ svàrthasiddhaye & aho nu mandimà teùàü % bhaktirvà nàsti bhartari // Bh_4.41 // % 42 in \edM ÷arà dçóhadhanurmuktà $ manyumadbhiraràtibhiþ & marmàõi parihçtyàsya % patiùyantãti kànumà // Bh_4.42 // % 43 in \edM hato 'nena mama bhràtà $ mama putraþ pità mama & màtulo bhàgineya÷ca % ruùà saürabdhacetasaþ // Bh_4.43 // % 44 in \edM asyanto vividhànyàjàv $ àyudhànyaparàdhinam & ekàkinamaraõyànyàü % na hanyurbahavaþ katham // Bh_4.44 // % 45 in \edM namo 'stu tebhyo vidvadbhyo $ ye 'bhipràyaü kaverimam & ÷àstralokàvapàsyaivaü % nayanti nayavedinaþ // Bh_4.45 // % 46 in \edM sacetaso vanebhasya $ carmaõà nirmitasya ca & vi÷eùaü veda bàlo 'pi % kaùñaü kiü nu kathaü nu tat // Bh_4.46 // % 47 in \edM % kiü nu] \edM\edB; kiü tu \edBKa àgamo dharma÷àstràõi $ lokasãmà ca tatkçtà & tadvirodhi tadàcàra- % vyatikramaõato yathà // Bh_4.47 // % 48 in \edM bhåbhçtàü pãtasomànàü $ nyàyye vartmani tiùñhatàm & alaükariùõunà vaü÷aü % gurau sati jigãùuõà // Bh_4.48 // % 49 in \edM abhàryoóhena saüskàram $ antareõa dvijanmanà & naravàhanadattena % ve÷yàvàn ni÷i pãóitaþ // Bh_4.49 // % 50 in \edM na dåùaõàyàmudàhçto vidhir $ na càbhimànena kimu pratãtaye & kçtàtmanàü tattvadç÷àü ca màdç÷o % jano 'bhisandhiü ka ivàvabhotsyate // Bh_4.50 // % 51 in \edM \Colo iti bhàmahàlaïkàre caturthaþ paricchedaþ \chapter pa¤camaþ paricchedaþ atha pratij¤àhetvàdi- $ hãnaü duùñaü ca varõyate & samàsena yathànyàyaü % tanmàtràrthapratãtaye // Bh_5.1 // % samàsena] \edB; samàsene \edM pràyeõa durbodhatayà $ ÷àstràd bibhatyamedhasaþ & tadupacchandanàyaiùa % hetunyàyalavoccayaþ // Bh_5.2 // % @lavoccayaþ] \edM\edB; @valoccayaþ \edBKa svàdukàvyarasonmi÷raü $ ÷àstramapyupayu¤jate & prathamàlãóhamadhavaþ % pibanti kañu bheùajam // Bh_5.3 // na sa ÷abdo na tadvàcyaü $ na sa nyàyo na sà kalà & % tadvàcyaü] \edM\edB; tadvàkyaü \edBKa jàyate yanna kàvyàïgam % aho bhàro mahàn kaveþ // Bh_5.4 // sattvàdayaþ pramàõàbhyàü $ pratyakùamanumà ca te & asàdhàraõasàmànya- % viùayatvaü tayoþ kila // Bh_5.5 // pratyakùaü kalpanàpoóhaü $ tato 'rthàditi kecana & kalpanàü nàmajàtyàdi- % yojanàü pratijànate // Bh_5.6 // % pratijànate] \edM\edB; pratijanyate \edBGha samàropaþ kilaitàvàn $ sadarthàlambanaü ca tat & jàtyàdyapohe vçttiþ kva % kva vi÷eùaþ kuta÷ca saþ // Bh_5.7 // tadapoheùu ca tathà $ siddhà sà buddhigocarà & avastukaü cedvitathaü % pratyakùaü tattvavçtti hi // Bh_5.8 // % vitathaü] \edM\edB; vitayaü \edBGha gràhyagràhakabhedena $ vij¤ànàü÷o mato yadi & vij¤ànamàtrasàdç÷yàd % vi÷eùo 'sya vikalpanà // Bh_5.9 // %vij¤ànamàtra@] \edM; vij¤ànamatra \edB % .asya] \edM\edB; sa(sya?) \edBGa arthàdeveti råpàdes $ tata eveti nànyataþ & % nànyataþ] \edM\edB; nyàyataþ \edBGa anyathà ghañavij¤ànam % anyena vyapadi÷yate // Bh_5.10 // % anyathà] \edM\edB; anyadà \edBKha\edBGha triråpàlliïgato j¤ànam $ anumànaü ca kecana & % kecana] \edM\edB; kena ca \edBGa tadvido nàntarãyàrtha- % dar÷anaü càpare viduþ // Bh_5.11 // vivàdàspadadharmeõa $ dharmã kçtavi÷eùaõaþ & % vivàdàspada@] \edM; vividhàspada@ \edB pakùastasya ca nirde÷aþ % pratij¤etyabhidhãyate // Bh_5.12 // tadarthahetusiddhànta- $ sarvàgamavirodhinã & prasiddhadharmà pratyakùa- % bàdhinã ceti duùyati // Bh_5.13 // % prasiddhadharmà] \edM\edBGa; viruddhadharmà \edB % @bàdhinã] \edM\edB; @vàdinã \edBKha\edBGha tayaiva hi tadarthasya $ virodhakaraõaü yathà & yatirmama pità bàlyàt % sånuryasyàhamaurasaþ // Bh_5.14 // astyàtmà prakçtirveti $ j¤eyà hetvapavàdinã & % astyàtmà] \edM\edB; asyàtmà \edBGa dharmiõo 'syàprasiddhatvàt % taddharmo 'pi na setsyati // Bh_5.15 // % taddharmo 'pi] \edM\edB; tadartho 'pi \edBKa ÷à÷vato '÷à÷vato veti $ prasiddhe dharmiõi dhvanau & jàyate bhedaviùayo % vivàdo vàdinormithaþ // Bh_5.16 // % vàdinormithaþ] \edM\edB; dhàdino mi÷raþ \edBKa; vàdino mi÷raþ \edBGha svasiddhàntavirodhitvàd $ vij¤eyà tadvirodhinã & kaõabhakùo yathà ÷abdam % àcakùãtàvina÷varam // Bh_5.17 // sarva÷àstraviruddhatvàt $ sarvàgamavirodhinã & yathà ÷ucistanustrãõi % pramàõàni na santi và // Bh_5.18 // % ÷ucastanustrãõi pramàõàni na santi và] \edM\edBGa; ÷ucistanuþ straiõã tatpramàõàni santi và \edB; ÷uci * sunu straiõã \lac \GnoliMS àkumàramasandigdha- $ dharmàhitavi÷eùaõà & prasiddhadharmeti matà % ÷rotragràhyo dhvaniryathà // Bh_5.19 // pratyakùabàdhinã tena $ pramàõenaiva bàdhyate & yathà ÷ãto 'nalo nàsti % råpamuùõaþ kùapàkaraþ // Bh_5.20 // % råpamuùõaþ (?) kùapàkaraþ] \edM\edB; kåpamuùõaþ kùapàkaraþ \edBKa; *åpe uùõa÷candramà \GnoliMS\unmetrical san dvayoþ sadç÷e siddho $ vyàvçttastadvipakùataþ & % dvayoþ] \edM; pakùe \edB; dvayo \edBGa hetustrilakùaõo j¤eyo % hetvàbhàso viparyayàt // Bh_5.21 // san dvayoriti yaþ siddhaþ $ svapakùaparapakùayoþ & abhinnalakùaõaþ pakùaþ % phalabhedàdayaü dvidhà // Bh_5.22 // parapakùànupàdàne $ tadvçtte÷cànudàhçtau & % @pàdàne] \edM; @pàdànaü \edB kathamanyataràsiddha- % hetvàbhàsavyavasthitiþ // Bh_5.23 // sàdhyadharmànugamataþ $ sadç÷astatra ya÷ca san & anyo 'pyasàveka iva % sàmànyàdupacaryate // Bh_5.24 // vipakùastadvisadç÷o $ vyàvçttastatra yo hyasan & iti dvayaikànugati- % vyàvçttã lakùmasàdhutà // Bh_5.25 // % @vçttã lakùmasàdhutà] \Gnoli; @vçttirlakùmasàdhutà \edM\edB; @vçttã laküsasàdhunà \edBGha %% See Gnoli 1962, p.XLI %% Purport: anugati and vyàvçtti are required respectively in 2 things (viz. pakùa and sapakùa) and in 1 thing (viz. vipakùa). sàdhyasàdhanadharmàbhyàü $ siddho dçùñànta ucyate & tadviparyayato vàpi % tadàbhastadavçttitaþ // Bh_5.26 // sàdhyena liïgànugatis $ tadabhàve ca nàstità & khyàpyate yena dçùñàntaþ % sa kilànyairdvidhocyate // Bh_5.27 // dåùaõaü nyånatàdyuktir $ nyånaü hetvàdinàtha và & % dåùaõaü] \edM; dåùaõa@ \edB % hetvàdinàtha và] \edM; hetvàdinàtra ca \edB; hetvàdinàtha ca \edBGa tanmålatvàtkathàyà÷ca % nyånaü neùñaü pratij¤ayà // Bh_5.28 // jàtayo dåùaõàbhàsàs $ tàþ sàdharmyasamàdayaþ & % @samàdayaþ] \edM; @samàdhayaþ \edB tàsàü prapa¤co bahudhà % bhåyastvàdiha noditaþ // Bh_5.29 // aparaü vakùyate nyàya- $ lakùaõaü kàvyasaü÷rayam & idaü tu ÷àstragarbheùu % kàvyeùvabhihitaü yathà // Bh_5.30 // atha nityàvinàbhàvi $ dçùñaü jagati kàraõam & kàraõaü cenna tannityaü % nityaü cetkàraõaü na tat // Bh_5.31 // % nityaü cet] \edM\edB; nitya÷cet \edBGha lakùma prayogadoùàõàü $ bhedenànena vartmanà & % @nena vartmanà] \edM\edBKa; @nekavartmanà \edB sandhàdisàdhanàsiddhyai % ÷àstreùåditamanyathà // Bh_5.32 // % @sàdhanàsiddhyai] \edM; @sàdhanaü siddhyai \edB tajj¤aiþ kàvyaprayogeùu $ tatpràduùkçtamanyathà & tatra lokà÷rayaü kàvyam % àgamàstattvadar÷inaþ // Bh_5.33 // % tattvadar÷inaþ] \edM\edBGa; tattva÷aüsinaþ \edB asisaükà÷amàkà÷aü $ ÷abdo dårànupàtyayam & sadaiva vàri sindhånàm % aho sthemà mahàrciùaþ // Bh_5.34 // % sadaiva vàri] \edM; tadeva vàpi \edB råpàdãnàü yathà dravyam $ à÷rayo na÷yatãti ca & % 34ef in \edM % na÷yatãti ca] \edM; na÷varãti yà \edB iùñakàryàbhyupagamaü % pratij¤àü pratijànate // Bh_5.35 // % 35ab in \edM dharmàrthakàmakopànàü $ saü÷rayàt sà caturvidhà & % 35cd in \edM jaràmeùa bibharmãti % pratij¤àya pituryathà \ # 36ab in \edM tathaiva puruõàbhàri # sà syàddharmanibandhanã // Bh_5.36 // % 36cd in \edM upalapsye svayaü sãtàm $ iti bhartçnide÷ataþ & hanumatà pratij¤àya % sà j¤àtetyarthasaü÷rayà // Bh_5.37 // àhariùyàmyamåmadya $ mahàsenàtmajàmiti & % @myamåmadya] \edM; @myamumadya \edB\unmetrical kçtvà pratij¤àü vatsena % hçteti madanà÷rayà // Bh_5.38 // bhràturbhràtçvyamunmathya $ pàsyàmyasyàsçgàhave & pratij¤àya yathà bhãmas % taccakàràva÷o ruùà // Bh_5.39 // kàryo 'nyatra pratij¤àyàþ $ prayogo na kathaü cana & parityàga÷ca kartavyo % nàsàü catasçõàmapi // Bh_5.40 // % parityàga÷ca] \edM; parityàgasya \edB pràyopave÷àya yathà $ pratij¤àya suyodhanaþ & ràjyàya punaruttasthàv % iti dharmavirodhinã // Bh_5.41 // àhåto na nivarte 'haü $ dyåtàyeti yudhiùñhiraþ & % nivarte 'haü] \edM\edBGa; nivarteya \edB kçtvà sandhàü ÷akuninà % didevetyarthabàdhinã // Bh_5.42 // adyàrabhya nivatsyàmi $ munivadvacanàditi & pituþ priyàya yàü bhãùma÷ % cakre sà kàmabàdhinã // Bh_5.43 // atyàjayadyathà ràmaþ $ sarvakùatravadhà÷rayàm & jàmadagnyaü yudhà jitvà % sà j¤eyà kopabàdhinã // Bh_5.44 // % yudhà] \edM\edB; yathà \edBGha athàbhyupagamapràptiþ $ sandhàbhyupagamàdvinà & anuktamapi yatràrthàd % abhyupaiti yathocyate // Bh_5.45 // kimindriyadviùà j¤eyaü $ ko niràkriyate 'ribhiþ & % @dviùà] \edM\edB; @dviùàü \edBKa % niràkriyate] \edM; niràkçtaye \edB ko và gatvaramarthibhyo % na yacchati dhanaü laghu // Bh_5.46 // kimityayaü tu yaþ kùepaþ $ saukaryaü dar÷ayatyasau & hetustrilakùmaiva mataþ % kàvyeùvapi sumedhasàm // Bh_5.47 // anvayavyatirekau hi $ kevalàvarthasiddhaye & yathàbhito vanàbhogam % etadasti mahat saraþ \ # 48cd in \edB kåjanàtkurarãõàü ca # kamalànàü ca saurabhàt // Bh_5.48 // % 49ab in \edB % kurarãõàü] \edM; kuraràõàü \edB anyadharmo 'pi tatsiddhiü $ sambandhena karotyayam & % 49cd in \edB dhåmàdabhraükaùàtsàgneþ % prade÷asyànumàmiva // Bh_5.49 // % 50ab in \edB apçthakkçtasàdhyo 'pi $ hetu÷càtra pratãyate & % 50cd in \edB anvayavyatirekàbhyàü % vinaivàrthagatiryathà // Bh_5.50 // % 51ab in \edB % vinaivàrtha@] \edM\edB; vinaikàrtha@ \edBKa dãpradãpà ni÷à jaj¤e $ vyapavçttadivàkarà & % 51cd in \edB hetuþ pradãpradãpatvam % apavçttau raveriha // Bh_5.51 // % 52ab in \edB % hetuþ] \edM; hetu@ \edB tasyàpi sudhiyàmiùñà $ doùàþ pràguditàstrayaþ & % 52cd in \edB aj¤ànasaü÷ayaj¤àna- % viparyayakçto yathà // Bh_5.52 // % 53ab in \edB kà÷à haranti hçdayam $ amã kusumasaurabhàt & % 53cd in \edB % @saurabhàt] \edM\edB; @sàhçdàt \edBKa apàmabhyarõavartitvàd % ete j¤eyàþ ÷aràrayaþ // Bh_5.53 // % 54ab in \edB % ÷aràrayaþ] \edM; ÷aràravaþ \edB asau ÷uklàntanetratvàc $ cakora iti gçhyatàm & % 54cd in \edB tulyajàtàvadçùñatvàt % sàdhayatacakoratàm // Bh_5.54 // % 55ab in \edB uktasyàrthasya dçùñàntaþ $ pratibimbanidar÷anam & % 55cd in \edB % dçùñàntaþ] \edM; dçùñàntaü \edB; dçùñànàü \edBGha nanåpamànumaivàstu % na hetvanabhidhànataþ // Bh_5.55 // % 56ab in \edB % nanåpamànumaivàstu] \edM; nanåpamànamevàstu \edB sàdhyasàdhanayoruktir $ uktàdanyatra neùyate & % 56cd in \edB mukhaü padmamivetyatra % kiü sàdhyaü kiü ca sàdhanam // Bh_5.56 // % 57ab in \edB iti prayogasya yathà $ kalàvapi bhavàniha & ÷reyàn vçddhànu÷iùñatvàt % pårve kçtayuge yathà // Bh_5.57 // % kçtayuge] \edM; kàrtayuge \edB yatra dçùñàntamàtreõa $ vyajyete sàdhyasàdhane & tamàhuþ ÷uddhadçùñàntaü % tanmàtràviùkçteryathà // Bh_5.58 // bharatastvaü dilãpastvaü $ tvamevailaþ puråravàþ & tvameva vãra pradyumnas % tvameva naravàhanaþ // Bh_5.59 // kathamekapadenaiva $ vyajerannasya te guõàþ & iti prayu¤jate santaþ % kecidvistarabhãravaþ // Bh_5.60 // padamekaü varaü sàdhu $ nàrvàcãnanibandhanam & % varaü] \edM; paraü \edB % nàrvàcãna@] \edM; nàrvàcãnaü \edB vaiparãtyàdviparyàsaü % kãrterapi karoti tat // Bh_5.61 // ahçdyamasunirbhedaü $ rasavattve 'pyape÷alam & % @sunirbhedaü] \edM; @subhi(ni?)rbhedaü \edB kàvyaü kapitthamàmaü yat % keùàücittàdç÷aü yathà // Bh_5.62 // % kapitthamàmaü yat keùàücittàdç÷aü] \edM; kapitthamàmraü vat(maüca) keùà¤citsadç÷aü \edB prajàjana÷reùñhavariùñhabhåbhçc- $ chirorcitàüghreþ pçthukãrtidhiùõya & % @chirorcitàüghreþ] \edM; @chirocitàïghreþ \edB % @dhiùõya] \edM\edB; @dhiùõyaþ \edBGha ahighnapadmasya jalàridhàmnas % tavaiva nànyasya sutasya vçttam // Bh_5.63 // % ahighna@] \edM\edB; yahighna@ \edBGha? aü÷umadbhi÷ca maõibhiþ $ phalanimnai÷ca ÷àkhibhiþ & phullai÷ca kusumairanye % vàco 'laükurvate yathà // Bh_5.64 // % kusumairanye] \edM; kusumairanyair \edB ÷ubhamarakatapadmaràgacitre $ saphalasapallavabhåricàruvçkùe & % @vçkùe] \edM; @vçtte \edB bahukusumavibhåùite sa tasthau % suramunisiddhayute sumerupçùñhe // Bh_5.65 // tadebhiraïgairbhåùyante $ bhåùaõopavanasrajaþ & vàcàü vakràrtha÷abdoktir % alaükàràya kalpate // Bh_5.66 // viruddhapadamasvarthaü $ bahupåraõamàkulam & kurvanti kàvyamapare % vyàyatàbhãpsayà yathà // Bh_5.67 // elàtakkolanàgasphuñabakulalatàcandanaspandanàóhyo $ muktàkarpåracakràgarukamana÷ilàsthàsakavyàptatãraþ & % @spandanàóhyo muktàkarpåracakràgarukamana÷ilàsthàsaka@] \edM; @syandanàóhyasçkkàkarpåracakràgurumanaþ÷ilàdhyàmakà@ \edB\unmetrical ÷aïkhavràtàkulo 'ntastimimakarakulàkãrõavãcãpratàno % dadhre yasyàmburà÷iþ ÷a÷ikumudasudhàkùãra÷uddhàü sukãrtim // Bh_5.68 // % @kulo 'ntastimimakara@] \emend; @kulo 'ntastitimimakara@ \edM\unmetrical; @kulàntastimimakara@ \edB % @kumuda@] \edM; @kumada@ \edB iti nigaditàstàstà vàcàmalaïkçtayo mayà $ bahuvidhakçtãrdçùñvànyeùàü svayaü paritarkya ca & prathitavacasaþ santo 'bhij¤àþ pramàõamihàpare % gurutaradhiyàmasvàràdhaü mano 'kçtabuddhibhiþ // Bh_5.69 // \Colo iti bhàmahàlaükàre pa¤camaþ paricchedaþ \chapter ùaùñhaþ paricchedaþ såtràmbhasaü padàvartaü $ pàràyaõarasàtalam & dhàtåõàdigaõagràhaü % dhyànagrahabçhatplavam // Bh_6.1 // dhãrairàlokitapràntam $ amedhobhirasåyitam & sadopabhuktaü sarvàbhir % anyavidyàkareõubhiþ // Bh_6.2 // nàpàrayitvà durgàdham $ amuü vyàkaraõàrõavam & ÷abdaratnaü svayaügamyam % alaü kartumayaü janam // Bh_6.3 // % svayaügamyam] \edM; svayaïgama(mya?)m \edB tasya càdhigame yatnaþ $ kàryaü kàvyaü vidhitsatà & parapratyayato yattu % kriyate tena kà ratiþ // Bh_6.4 // nànyapratyaya÷abdà vàg $ àvibhàti mude satàm & % vàgàvibhàti] \edM; vàga - - - \edB pareõa ghçtamukteva % sarasà kusumàvalã // Bh_6.5 // mukhyastàvadayaü nyàyo $ yat sva÷aktyà pravartate & anyasàrasvatà nàma % santyanyoktànuvàdinaþ // Bh_6.6 // % anya@] \edM\edBGa; anye \edB pratãtirartheùu yatas $ taü ÷abdaü bruvate 'pare & dhåmabhàsorapi pràptà % ÷abdatàgnyanumàü prati // Bh_6.7 // nanvakàràdivarõànàü $ samudàyo 'bhidheyavàn & arthapratãtaye gãtaþ % ÷abda ityabhidhãyate // Bh_6.8 // pratyekamasamarthànàü $ samudàyo 'rthavàn katham & varõànàü kramavçttitvàn % nyàyà nàpi ca saühatiþ // Bh_6.9 // na càpi samudàyibhyaþ $ samudàyo 'tiricyate & dàrubhittibhuvo 'tãtya % kimanyatsadma kalpyate // Bh_6.10 // % kimanyatsadma kalpyate] \edM\edB; kimanyaü sat prakalpyate \edBGha tasmàtkåñastha ityeùà $ ÷àbdã vaþ kalpanà vçthà & pratyakùamanumànaü và % yatra tatparamàrthataþ // Bh_6.11 // ÷apathairapi càdeyaü $ vaco na sphoñavàdinàm & namaþkusumamastãti % ÷raddadhyàt kaþ sacetanaþ // Bh_6.12 // ityanta ãdç÷à varõà $ ãdçgarthàbhidhàyinaþ & vyavahàràya lokasya % pràgitthaü samayaþ kçtaþ // Bh_6.13 // sa kåñastho 'napàyã ca $ nàdàdanya÷ca kathyate & mandàþ sàïketikànarthàn % manyante pàramàrthikàn // Bh_6.14 // vina÷varo 'stu nityo và $ sambandho 'rthena và satà & namo 'stu tebhyo vidvadbhyaþ % pramàõaü ye 'sya ni÷citau // Bh_6.15 // anyàpohena ÷abdo 'rtham $ àhetyanye pracakùate & % anyàpohena] \edM\edB; anyàpohe tu \edBGha anyàpoha÷ca nàmànya- % padàrthàpàkçtiþ kila // Bh_6.16 // % nàmànyapadàrthàpàkçtiþ] \edM\edB; nàmànya và(pa?)dàrtho và(pà?)kçtiþ \edBGa yadi gaurityayaü ÷abdaþ $ kçtàrtho 'nyaniràkçtau & janako gavi gobuddher % mçgyatàmaparo dhvaniþ // Bh_6.17 // arthaj¤ànaphalàþ ÷abdà $ na caikasya phaladvayam & apavàdavidhij¤àne % phale caikasya vaþ katham // Bh_6.18 // purà gauriti vij¤ànaü $ go÷abda÷ravaõàdbhavet & yenàgopratiùedhàya % pravçtto gauriti dhvaniþ // Bh_6.19 // varõabhedàdidaü bhinnaü $ varõàþ svàü÷avikalpataþ & ke ÷abdàþ kiü ca tadvàcyam % ityaho vartma dustaram // Bh_6.20 // dravyakriyàjàtiguõa- $ bhedàt te ca caturvidhàþ & yadçcchà÷abdamapyanye % óitthàdiü pratijànate // Bh_6.21 // % óitthàdiü] \edM; óitthàdi \edB nànàbhàùàviùayiõàm $ aparyantàrthavartinàm & iyattà kena vàmãùàü % vi÷eùàdavadhàryate // Bh_6.22 // vakravàcàü kavãnàü ye $ prayogaü prati sàdhavaþ & prayoktuü ye na yuktà÷ca % tadviveko 'yamucyate // Bh_6.23 // nàprayuktaü prayu¤jãta $ cetaþsammohakàriõam & tulyàrthatve 'pi hi bråyàt % ko hantiü gativàcinam // Bh_6.24 // ÷rautràdiü na tu durbodhaü $ na duùñàdimape÷alam & % ÷rautràdiü] \edM; ÷rotràdiü \edB gràmyaü na piõóã÷åràdiü % na óitthàdimapàrthakam // Bh_6.25 // nàpratãtànyathàrthatvaü $ dhàtvanekàrthatàva÷àt & na le÷aj¤àpakàkçùñaü % sa hanti dhyàti và yathà // Bh_6.26 // % @kçùñaü sa hanti] \edM; @kçùñasaühati \edB na ÷iùñairuktamityeva $ na tantràntarasàdhitam & chandovaditi cotsargàn % na càpi cchàndasaü vadet // Bh_6.27 // kramàgataü ÷rutisukhaü $ ÷abdamarthyamudãrayet & % @rthyam] \edM\edB; @thyam \edBGa ati÷ete hyalaükàram % anyaü vya¤janacàrutà // Bh_6.28 // siddho ya÷copasaükhyànàd $ iùñyà ya÷copapàditaþ & tamàdriyeta pràyeõa % na tu yogavibhàgajam // Bh_6.29 // iyaü candramukhã kanyà $ prakçtyaiva manoharà & asyàü suvarõàlaükàraþ % puùõàti nitaràü ÷riyam // Bh_6.30 // vçddhipakùaü prayu¤jãta $ saükrame 'pi mçjeryathà & màrjantyadhararàgaü te % patanto bàùpabindavaþ // Bh_6.31 // saråpa÷eùaü tu pumàn $ striyà yatra ca ÷iùyate & yathàha varuõàvindrau % bhavau ÷arvau mçóàviti // Bh_6.32 // yathà pañayatãtyàdi $ õicpràtipadikàttataþ & õàviùñhavaditãùñyà ca % tathà kra÷ayatãtyapi // Bh_6.33 // prayu¤jãtàvyayãbhàvam $ adantaü nàpyapa¤camã & tçtãyàsaptamãpakùe % nàlugviùayamànayet // Bh_6.34 // tiùñhadguprabhçtau vàcyau $ naktaüdivasagocarau & yathà vidvànadhãte 'sau % tiùñhadgu ca vahadgu ca // Bh_6.35 // ÷iùñaprayogamàtreõa $ nyàsakàramatena và & tçcà samastaùaùñhãkaü % na kathaücidudàharet // Bh_6.36 // såtraj¤àpakamàtreõa $ vçtrahantà yathoditaþ & akena ca na kurvãta % vçttiü tadgamako yathà // Bh_6.37 // pa¤caràjãti ca yathà $ prayu¤jãta dviguü striyàm & napuüsakaü tatpuruùaü % puruhåtasabhaü yathà // Bh_6.38 // sarvebhya÷ca bhç÷àdibhyo $ vadelluptahalaü yathà & priyonmanàyate sà te % kiü ÷añhàbhimanàyase // Bh_6.39 // tçtãyaikavacaþ ùaùñhyàm $ àmantaü ca vadet kvipi & % tçtãyaikavacaþ ùaùñhyàm] \edM\edB; tçtãyaiva catuþ ùaùñhyà \edBKa yathoditaü balabhidà % surucàü vidyutàmiva // Bh_6.40 // asantamapi yadvàkyaü $ tattathaiva prayojayet & yathocyate 'mbhasà bhàsà % ya÷asàmambhasàmiti // Bh_6.41 // puüsi striyàü ca kvasvantam $ icchantyacchàndasaü kila & upeyuùàmapi divaü % yathà na vyeti càrutà // Bh_6.42 // ibhakumbhanibhe bàlà $ dadhuùã ka¤cukaü stane & % @nibhe] \edM\edBGa; @nibhau \edB % ka¤cukaü stane] \edM; kantuke stanau \edB; kantukau stanau \edBGha ratikhedapari÷ràntà % jahàra hçdayaü nçõàm // Bh_6.43 // ÷abalàdibhyo 'titaràü $ bhàti õijvihito yathà & % @titaràü] \edM; nitaràü \edB balàkàþ pa÷ya su÷reõi % ghanà¤chabalayantyamåþ // Bh_6.44 // ÷i÷iràsàrakaõikà- $ sadç÷aþ setugandhavàñ & % @kaõikàsadç÷aþ setugandhavàñ] \edM; @kaõikàü sadç÷aste tu kaïgavat \edB tvàü vãjayati su÷reõi % ratikhedàlasekùaõàm // Bh_6.45 // % tvàü vãjayati] \edM; saüvãjayati \edB evaü õicaþ prayogastu $ sarvatràlaükçtiþ parà & liïgatrayopapannaü ca % tàcchãlyaviùayaü õinim // Bh_6.46 // tasya hàrã stanàbhogo $ vadanaü hàri sundaram & hàriõã tanuratyantaü % kiyanna harate manaþ // Bh_6.47 // tàcchãlyàdiùu ceùyante $ sarva eva tçnàdayaþ & % eva tçnàdayaþ] \edM\edB; evàtra nàdayaþ \edBGa vi÷eùeõa ca tatreùñà % yuckurajvarajiùõucaþ // Bh_6.48 // %vi÷eùeõa ca] \edM\edBGa; vi÷eùeõaiva \edB % yuckura@] \edM; yutkura@ \edB ktinnantaü ca prayu¤jãta $ saügatiþ saühatiryathà & ÷àkàrau jàguriùñau ca % jàgaryà jàgarà yathà // Bh_6.49 // % ÷àkàrau] \edM; ÷akàrau \edB upàsaneti ca yucaü $ nityamàseþ prayojayet & lyuñaü ca kartçviùayaü % devano ramaõo yathà // Bh_6.50 // aõantàdapi ïãbiùño $ lakùmãþ paurandarã yathà & % aõantàdapi] \edM; aõõàntàdapi \edB a¤mahàrajanàllàkùà- % rocanàbhyàü tathà ca ñhak // Bh_6.51 // % a¤] \edM; aõ \edB ómatubiùñaü ca kumudàd $ yatheyaü bhåþ kumudvatã & ñhak càpi tena jayatãty % àkùikaþ ÷àstriko yathà // Bh_6.52 // hitaprakaraõe õaü ca $ sarva÷abdàt prayu¤jate & tata÷chamiùñyà ca yathà % sàrvaþ sarvãya ityapi // Bh_6.53 // % tata÷chamiùñyà] \edM\edB; tata÷camiùñyà \edBKa vadedimanijantaü ca $ pañimà laghimà yathà & vi÷eùeõeyasunniùño % jyàyànàpa kanãyasãm // Bh_6.54 // dvayasajdaghnacàviùñau $ pramàõaviùayau yathà & jànudaghnã sarinnàrã- % nitambadvayasaü saraþ // Bh_6.55 // matupprakaraõe jyotsnà- $ tamisrà÷çïgiõàdayaþ & % matupprakaraõe] \edM; matupprakaraõo \edB inacca phalabarhàbhyàü % phalino barhiõo yathà // Bh_6.56 // iniþ prayuktaþ pràyeõa $ tathà ñhaü÷ca manãùibhiþ & tatràpi mekhàlàmàlà- % màyànàü sutaràü matau // Bh_6.57 // % matau] \edM; matà \edB abhyastàjjheradàde÷e $ dadhatãtyàdayo 'pi ca & roditi svapitãtyàdi % saheñà sàrvadhàtukam // Bh_6.58 // abhyasteùu prayoktavyam $ adantaü ghubhç¤oþ ÷atuþ & % ghubhç¤oþ] \edM; ca videþ \edB asau dadhadalaükàraü % srajaü bibhracca ÷obhate // Bh_6.59 // [na tavargaü ÷akàreõa $ kvacit saü]yoginaü vadet & % na tavargaü ÷akàreõa kvacit saüyoginaü] \edM; \lacuna raü yoginaü \edB yathaitacchyàmamàbhàti % vanaü vanajalocane // Bh_6.60 // naikatraikàrabhåyastaü $ gato yàto hato yathà & sàvarõyavajjhayo hasya % bråyànnànyatra paddhateþ // Bh_6.61 // % sàvarõyavajjhayo hasya] \edM; sàvarõyavatsayorbhasya \edB % bråyànnànyatra] \edM\edB; bhåyànnànyatra \edBKa sàlàturãyamatametadanukrameõa $ ko vakùyatãti virato 'hamato vicàràt & ÷abdàrõavasya yadi ka÷cidupaiti pàraü % bhãmàmbhasa÷ca jaladheriti vismayo 'sau // Bh_6.62 // vidyànàü satatamapà÷rayo 'paràsàü $ tàsåktànna ca viruõaddhi kàü÷cidarthàn & % tàsåktànna] \edM\edB; tàsåktàü na \edBGa ÷raddheyaü jagati mataü hi pàõinãyaü % màdhyasthyàdbhavati na kasyacitpramàõam // Bh_6.63 // avalokya matàni satkavãnàm $ avagamya svadhiyà ca kàvyalakùma & sujanàvamayàya bhàmahena % grathitaü rakrilagomisånunedam // Bh_6.64 // % rakrila@] \edM\edB; vakila@ \edBKa\unmetrical; raktrila@ \edBGha \Colo iti ÷rãbhàmahàlaïkàre ùaùñhaþ paricchedaþ %% Thus \edB; \edM\ places its colophon after verse 66. ùaùñyà ÷arãraü nirõãtaü $ ÷ataùaùñyà tvalaïkçtiþ & pa¤cà÷atà doùadçùñiþ % saptatyà nyàyanirõayaþ // Bh_6.65 // ùaùñyà ÷abdasya ÷uddhiþ syàd $ ityevaü vastupa¤cakam & % syàdityevaü] \edM\edB; syàdityeva \edBGa uktaü ùaóbhiþ paricchedair % bhàmahena krameõa vaþ // Bh_6.66 //